foto: Wikimedia Commons, volené užití/Svrab, ilustrační foto
Pražští hygienici loni zaznamenali vysoký nárůst počtu onemocnění svrabem. Registrovali celkem 691 případů, což je nejvíc za poslední dekádu. Na šíření této nemoci má největší vliv turistický ruch na území Česka i častější cesty Čechů do zahraničí. Nakazit se může každý, některé profese jsou ale rizikovější.
V ordinacích se nyní lékaři setkávají se svrabem přibližně dvakrát za měsíc. Za onemocněním stojí roztoč zvaný zákožka svrabová a lékaři doporučují při sebemenším podezření vyhledat odbornou pomoc.
„Pokud se člověk ihned začne se léčit, uzdraví se během pěti až sedmi dnů. Onemocnění je nepříjemné, ale není životu nebezpečné. Když se však člověk neléčí, hrozí nebezpečí infekce na neošetřených místech. Mohou zhnisat a pak vznikají další komplikace v podobě zánětlivých onemocnění,“ řekl serveru PrahaIN.cz lékař Vít Šlechta.
Onemocnění vojáků i pokojských
Lékař poukázal na neobvyklou situaci; svrab se začal šířit i mezi lidmi, kteří běžně dodržují standardní hygienické zásady. „Onemocnění svrabem není výjimkou ani u lidí, kteří jsou velmi čistotní. Kdysi například šlo o typické onemocnění u příslušníků armády během výkonu základní vojenské služby. Na vojně je pohromadě velké množství lidí a mimo jiné se tam třídí prádlo. Svrab se totiž šíří při manipulaci s prádlem nebo lůžkovinami, když se člověk vyspí v posteli po někom, kdo byl svrabem nakažený,“ upřesnil lékař.
Odborníci vyvracejí mýtus ze sociálních sítí, že do Česka míří svrab z Ukrajiny nebo že se lze nakazit ve veřejné dopravě. „Svrabu je dobře tam, kde je teplo a vlhko. Je absolutní lež, že k nám přichází z Ukrajiny. Stejně tak není pravděpodobné, že se lidé mohou nakazit v prostředcích hromadné městské dopravy. Zásadním přenosem je dotek kůže na kůži nebo například znečištěné ložní prádlo. Svrab se šíří v uzavřených komunitách, v domovech seniorů, v různých sociálních zařízeních, na ubytovnách nebo mezi členy domácností, kde se sdílejí textilie a podobně,“ řekla Petra Batók, tisková mluvčí Hygienické stanice hlavního města Prahy.
Lékař Šlechta doplňuje, že rizikové jsou postele, v nichž předtím ležely nakažené osoby. Tyto případy se prý mohou objevovat například v horských chatách a podobných zařízeních. Upřesnil, že svrabem jsou často ohroženi lidé, kteří pracují s ložním prádlem. „Například pokojské nebo proviantní důstojníci v armádě,“ řekl Vít Šlechta.
„Není překvapivé, že se svrab vyskytuje u bezdomovců nebo mezi příslušníky podobně rizikových skupin. Pak se ale z ničeho nic objeví překvapivě vysoký nárůst onemocnění u lidí, kteří žijí běžný život a dodržují všechny hygienické návyky. Zatím nejsme schopni epidemiologicky rozpoznat, proč se dotyční nakazili,“ popsal lékař.
Důležitá hygiena
Důležité je, aby nakažený člověk co nejrychleji navštívil lékaře. „Zaléčí se pacient i členové jeho domácnosti a blízké kontaktní osoby. Nejlepší ochranou před nákazou je dodržování standardních hygienických návyků, používání vlastního prádla, kontrola čistoty a stavu lůžek i povlečení například při dovolené v ubytovacích zařízeních a podobně,“ sdělila redakci mluvčí pražských hygieniků.
Dodala, že v celorepublikovém srovnání si ovšem metropole vede dobře. „V přepočtu na 100 tisíc obyvatel je to stále nejnižší nemocnost v rámci České republiky,“ řekla serveru PrahaIN.cz Petra Batók, tisková mluvčí Hygienické stanice hlavního města Prahy.
Nejvyšší počet onemocnění je podle evidence Státního zdravotního ústavu trvale v Olomouckém kraji.