Pražská záchranka vyjíždí v těchto dnech až ke 450 pacientům

Celý týden dusí metropoli až subtropická vedra, která mohou být zejména pro nemocné a starší osoby velmi nebezpečná. A právě k těmto pacientům s kolapsovými stavy způsobenými velmi pravděpodobně právě venkovními teplotami vyjížděla pražská záchranná služba od pondělí do čtvrtka bezmála čtyřicetkrát.

Toto číslo však zřejmě není finální. „Je potřeba podotknout, že existuje řada dalších výjezdů – zhoršení stavu u chronicky nemocných starších pacientů. Ti mají nejčastěji onemocnění dýchacího aparátu a/nebo srdce a jednoduše se jim přitíží. Toto zhoršení zdravotního stavu má s velkou pravděpodobností na svědomí taktéž horké počasí, nicméně ty už do těchto čísel započítat nemůžeme,“ vysvětluje pro PrahaIN.cz Jana Poštová, tisková mluvčí Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy.

Prevence kolapsových stavů - Dodržování pitného režimu (ideálně tak, abychom nepociťovali žízeň) - Vhodnými nápoji jsou čistá, případně mineralizovaná voda a bylinné čaje - Konzumace více ovoce a zeleniny - Nezdržovat se na přímém slunci, zejména přes poledne, kdy má největší sílu - Používat pokrývku hlavy a ochranné krémy

Přesto k významnému nárůstu výjezdů pražských sanitek nedošlo. Podle mluvčí každoročně jejich počet spíše klesá o zhruba deset procent, což může být ale způsobeno odjezdem Pražanů na dovolené. Jak ale Jana Poštová podotkla, v těchto dnech se denní průměr výjezdů drží u horní hranice dlouhodobého denního průměru – tedy 450 výjezdů za 24 hodin.

Jde spíše o lehčí formy přehřátí

Záchranáři prozatím u kolapsových stavů zaznamenávají spíše lehčí formy. „Jedná se o krátkodobou ztrátu vědomí, lehčí dehydrataci. Projevy jsou velmi obecné, od celkového pocitu slabosti a malátnosti, přes bolesti, motání hlavy, pocitu na zvracení, zvracení, pocitu bušení srdce až po již zmíněnou krátkodobou ztrátu vědomí – tedy kolaps. Jak jsem již zmínila, řada výjezdů – i těch vážnějších – infarkty, závažné dušnosti i zástavy srdce – může mít na svědomí také extrémní počasí, je to ale jen a pouze domněnka, kterou nelze potvrdit. Neboť kdyby takové horko nebylo, nevíme, zdali by ten či onen člověk problémy měl, či nikoliv,“ pokračuje pro naší redakci mluvčí.

Mezi horkem nejvíce ohrožené skupiny patří již tradičně zejména malé děti a senioři, často s dalšími přidruženými nemocemi. Oběma skupinám totiž nemusí dobře fungovat termoregulační mechanismy a kromě toho tak často nepociťují žízeň. Hrozí u nich proto ve zvýšení míře dehydratace a je nutné je neustále pobízet k pití.

První pomoc

A jaká je první pomoc, pokud k přehřátí organismu dojde, a kdy již volat záchrannou službu?

„Vždy je nejdůležitější nejprve dostat člověka z přímého slunce či horké místnosti do stínu. Nenechávat jej o samotě, hlídat ho a podávat tekutiny. Stav by se měl poměrně rychle začít zlepšovat. Pokud by ke zlepšení nedocházelo a/nebo se stav naopak začal horšit (člověk by ztratil vědomí, dostal křeče, začal špatně dýchat,…) tak je jistě na místě kontaktování záchranné služby na čísle 155,“ upozorňuje Jana Poštová.