Pražští žáci nejsou spokojeni se životem

Duševní zdraví dětí v Praze se nezlepšuje. Žáci jsou nespokojeni se životem, zažívají nízký wellbeing a často je trápí úzkosti nebo deprese. Smutný fenomén vyplývá z nového výzkumu duševního zdraví a rizikového chování žáků druhého stupně základních škol a studentů středních škol v Praze. Podobné problémy vyhodnocuje Praha pravidelně.

S výsledky průzkumu, který probíhal v prosinci 2023, seznamuje tisková zpráva pražského magistrátu. Wellbeing žáků je podle nich prakticky stejný jako vloni. Trend se tak meziročně nepodařilo zvrátit a spokojenost dětí se nezlepšuje. Na velmi nízké úrovni má wellbeing 26 procent žáků, o procento méně než vloni.

Děti, které hlásí nízký wellbeing, uvádí, že nemají radost ze života a jejich velká část navíc trpí příznaky úzkostných a depresivních stavů. Příznaky těžké úzkosti vykazovalo 15 procent žáků ze zkoumané populace. Příznaky středně těžké až těžké deprese pak vykazovalo asi 20 procent dětí. Nejde ovšem o potvrzené diagnózy. Výzkum měl pouze za úkol zmapovat výskyt doprovodných symptomů. Přesto se ale jedná o varovný údaj.

Výzkum se koná každoročně už od roku 2016 a realizuje ho Centrum sociálních služeb Praha (SCCP) společně s Magistrátem hlavního města Prahy. Jak vyplývá ze srovnání wellbeingu žáků v letech 2021 až 2023, vůbec nejhorší výsledky byly v roce 2021. Tehdy trápil velmi nízký wellbeing celkem 32,8 procent žáků. Naopak velmi dobře se cítilo pouze 13,6 procent oproti loňským 21,2 procentům.

Rostou problémy spojené s užíváním technologií

„Při prvním pohledu na nová data nás nemile překvapil nárůst problémů spojených s nadměrným užíváním technologií. Jsme si vědomi, že technologie jsou součástí dnešního světa a děti na mobilech a počítačích hledají zábavu, komunikují přes ně s kamarády a využívají je i při vzdělávání. Ale 7 procent žáků vykazovalo příznaky problémového užívání internetu, kdy čas trávený na internetu již výrazně negativně ovlivňuje jejich život a nedokážou přestat. Dalších 31 procent žáků pak má symptomy nadměrného či nějak rizikového užívání internetu, kdy kvůli internetu zanedbávají čas na stravování, spánek, školní povinnosti. Toto číslo navíc pořád roste, proti minulému roku přibližně o desetinu,” upozornil ve zprávě vedoucí výzkumu Roman Petrenko.

Více než polovina žáků navíc dle výzkumu trpí zhoršenou kvalitou spánku. Čtvrtina udává poruchy spánku odpovídající střední až těžké insomnii. Ti žáci, kteří mají problémy se spánkem, navíc často reportují zhoršené duševní zdraví, nadměrné užívání technologií a zvýšenou konzumaci energetických nápojů. K jejich konzumaci alespoň jednou v průběhu uplynulého roku se přiznala více než polovina respondentů, asi 14 procent pije energetické nápoje pravidelně.

Narůstají případy sebepoškozování

Vůbec poprvé se průzkum zaměřil také na problematiku sebepoškozování. Na zvýšený nárůst jevu upozorňovali učitelé i odborníci. „Přibližně čtvrtina dívek, konkrétně 26 procent, se přiznalo, že se sebepoškodily v posledních 12 měsících. U chlapců se jedná o necelých 9 procent. V součtu celé populace zkušenost se sebepoškozováním v posledním roce života uvedlo více než 17 procent žáků. Nejčastějším způsobem sebepoškození je řezání, píchání či kousání až do stavu krvácení, tedy techniky záměrného narušování integrity vlastní kůže,” přiblížila ve zprávě detaily analytička Dominika Matějovcová.

Nelepší se ani četnost konzumace tabáku a nikotinu. Nejoblíbenější je u žáků takzvané vapování, tedy elektronické cigarety, k jejichž vyzkoušení se přiznalo 39 procent žáků a 9 procent uvedlo, že je kouří pravidelně. Klasickou tabákovou cigaretu vyzkoušelo 23 procent a opakovaně je kouří 13 procent respondentů. Nikotinové sáčky užilo 13 procent a kratom vyzkoušelo 8 procent žáků. Na stejných hodnotách zůstává už několik let míra užívání alkoholu a marihuany.

Praha staví síť duševního zdraví

„Zlepšení péče o duševní zdraví je mojí prioritou, a proto stavíme v Praze ucelenou síť duševního zdraví. Podobné výzkumy jsou pro nás důležité i proto, abychom efektivně nastavili další kroky. Od prevence, přes vzdělávání zaměstnanců škol, detabuizace témat duševních onemocnění až po zajištění komplexní, moderní a dostupné péče o duševní zdraví Pražanů, zejména dětí a mladistvých, včetně vzniku nových center. Suplujeme tím sice stát, ale nemůžeme přeci nechat lidi, které trápí bolavá duše bez pomoci,“ uvedla ve zprávě náměstkyně pražského primátora pro oblast sociálních věcí a zdravotnictví Alexandra Udženija (ODS).

Jako příklad uvedla například Centrum perinatální duševní péče, které bylo otevřeno v říjnu letošního roku v Poliklinice na Zeleném pruhu na Praze 4. Cílem tohoto centra je dle  tiskové zprávy vytvořit bezpečné místo pro rodiny, které v těhotenství či po porodu zažívají psychické obtíže.

Významným pilířem budované sítě má být také nové krizové centrum, které bylo otevřeno letos v září v Hálkově ulici. Rozšířit má efektivní pomoc pro děti a dospívající od 10 do 18 let. Kromě jednotlivých konzultací nabízí dětem i jejich rodinám také pobytovou formu pomoci. Ideální je i jeho umístění přímo v centru města. Uvádí to tisková zpráva.