Přehřátí organismu: při extrémních vedrech raději nechoďte ani plavat

Teplotní rekordy o letošních prázdninách dosahují úrovně, na kterou nejsme zvyklí – důvodem jsou klimatické změny. A předpověď do budoucna není příliš příznivá. Což je sice možná dobrá zpráva pro majitele koupališť, stánků u vody a výrobců piva, méně radosti z toho ale mají určitě lékaři. Kromě běžných letních prázdninových nemocí (a kromě covidu, na který jsme trochu pozapomněli) nám totiž začíná dělat daleko větší problémy další z tichých zabijáků – a to je vedro a jeho důsledky.

To, že je v létě horko, je logické – aby ale bylo už v červnu 39 stupňů Celsia, to už se vymyká ale jak zvyklostem, tak hranicím, ve kterých je možno ještě hovořit o udržitelném stavu.

A nejde jen o to, že vysychá půda nebo že mizí ryby, velmi výrazně se zvyšuje také úmrtnost obyvatel Prahy: zatímco od roku 1980 do roku 2010 umíralo v metropoli na důsledky horka 50 osob ročně, v poslední dekádě už je to ale 90 osob ročně – a to mluvíme jen o přímých důsledcích vystavení organismu extrémním teplotám.  

„Pobyt v extrémně vysokých teplotách může mít pro organismus drtivé důsledky, ať už nás postihne úžeh, úpal, prekolapsové a kolapsové stavy při přehřátí, dehydratace organismu. A nesmíme zapomínat ani na nebezpečí kožních nádorů při dlouhém pobytu na sluníčku, nebo na celkovou vyčerpanost,“ říká pro PrahaIN.cz MUDr. Maria Vadbolskaja z Kliniky pracovního lékařství VFN.

Za úžeh může přehřátí v důsledku dlouhého pobytu na slunci, úpal vzniká celkovým přehřátím organismu. K úpalu nejčastěji dochází při pobytu v prostorách, kde je velké teplo a jsou málo větrané.

A právě přehřátí se od ostatních vymyká, protože se týká úplně všech, kteří se nonstop nepohybují v klimatizovaných prostorech – což si troufneme tvrdit, že v současné době kromě vážně nemocných na jednotkách intenzívní péče není nikdo.

Přitom přehřátí organismu má také svá zásadní rizika: „Z lékařského hlediska to může poškodit více orgánů v těle, může i vést k těžkým stavům selhání orgasnismu a k dekompenzaci chronických chorob. V nejtěžších případech to může vést i ke kolapsům a až k úmrtí,“ dodává Maria Vadbolskaja.

Nejvíce jsou přitom ohroženy děti, senioři, lidé s kardiovaskulárními chorobami, s cukrovkou, ale také sportovci. „Rozhodně nedoporučujeme při vysokých venkovních teplotách jakýkoliv sport. I když se jedná o běžné plavání, člověk se může spálit a může také dojít k dehydrataci – takže je důležité nezapomínat na pitný režim a na používání krémů s vysokým ochranným filtrem, ideálně nad 50+, nosit pokrývku hlavy, dostatečně odpočívat ve stínu a hlavně pít minimálně 3 litry vody denně,“ dodává MUDr. Vadbolskaja.

Co ale udělat v okamžiku, když už na opatrnost ve víru letních radovánek pozapomeneme? Nejlepší je samozřejmě nepříjemnostem předcházet, ale když už se něco stane, nemusíme hned k lékaři. Většinu běžných lehkých stavů spolehlivě zvládneme s volně prodejnými prostředky z běžné lékarny. „Můžete si koupit v lékárně Panthenol sprej, namazat postižená místa, dodržovat pitný režim, sprchovat se,“ říká MUDr. Vadbolskaja.

„Pokud už se udělají puchýře, jedná se o popáleninu II. stupně, ošetření Panthenolem je určitě na místě, ale při postižení velké plochy je třeba navštívit lékaře. Při spálení také lidi často bolí hlava, jsou vyčerpaní a zmatení. Pokud se tyto stavy nelepší po dobu tří a více dní a přidá se k nim horečka, neváhejte, a vyhledejte lékařskou pomoc,“ dodává MUDr. Vadbolskaja ze Všeobecné fakultní nemocnice.

Migréna, jeden z nejčastějších a nejpodceňovanějších zdravotních komplikací, může v létě udeřit silněji Proč tomu tak je a co s tím, radí pro PrahaIN.cz MUDr. Alexandra Kadlecová ze Specializovaného centra pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy, Fakultní nemocnice Motol. Stává se, že nás po návratu z vydařeného dne bezdůvodně rozbolí hlava – může to být důsledek přehřátí z vysokých teplot? Bolest hlavy je jedním z příznaku úpalu a úžehu. Úpal vzniká při dlouhém pobytu v teplém, klidně i vlhkém prostředí, ve kterém selžou naše obranné mechanismy. Jedním z nich je třeba pocení, při kterém vylučujeme vodu a elektrolyty a tím se tělo chladí. Ve vlhku, nevětraných místnostech, nebo u lidí s nadváhou, dochází k velkým ztrátám tekutin a ochlazování je nedostatečné. Úžeh vzniká z dlouhého pobytu na přímém slunci, kdy může dojít k přehřátí povrchu hlavy a potažmo i mozku. Takže i po vydařeném dni, kdy nedodržíme režimová opatření, nás může úžeh potkat. Třeba chodíme po přímém slunci delší dobu bez pokrývky hlavy a ochrany kůže, nebo nemáme dostatečný příjem tekutin a minerálů. To se stává, hlavně pokud pijeme tekutiny, které náš organismus dehydratují, tedy ty, co obsahují alkohol, kofein nebo tein. Pak může snáze dojít k dehydrataci, elektrolytové nerovnováze, přehřátí povrchu hlavy a potažmo plen mozkových, a z toho pak vznikají bolesti hlavy. Pokud vedra u někoho spouštějí migrény, co by mohlo v kritickou chvíli pomoct? Navýšit příjem tekutin a hořčíku, nepobývat dlouho na slunci, snížit fyzickou aktivitu. Kdy by měli lidé trpící migrénou v těchto horkých dnech vyhledat odbornou pomoc? Ve chvílích, kdy se příznaky liší od těch, na které jsou lidé s migrénou zvyklí. Například v situaci, kdy je migréna doprovázena dalšími příznaky, jako jsou motání hlavy, porucha rovnováhy, či zraku. V horkých dnech se mohou některé zdát intenzivnější a je důležité je sledovat. Třeba pokud neodeznívá aura, lidé s migrénou opakovaně zvrací, a nedaří se to zastavit, nebo záchvat migrény trvá déle než 48 hodin. V těchto momentech by pacienti měli vyhledat odbornou pomoc zejména v teplých dnech, které tyto potíže umocňují.