Při vedrech hlavně nepijte sladké limonády, varují odborníci

Vysoké letní teploty mohou přinášet zvýšenou zátěž pro organismus komukoliv, ale nejvíce ohroženi horkým počasím jsou lidé nad 65 let věku, malé děti do 4 let a dlouhodobě nemocní lidé, kteří se léčí s vysokým krevním tlakem, nemocemi srdce nebo nadváhou. Státní zdravotní ústav (SZÚ) shrnuje známé i méně známé doporučení, jak účinky extrémního horka zmírnit.

V tiskové zprávě SZÚ se na předních místech přehledu, jak se vyrovnat s vysokými teplotami, objevují rady týkající se vhodného oblečení a pitného režimu.

Optimální je nosit lehké a volnější oděvy světlých barev vyrobené převážně z přírodních materiálů, které umožňují pokožce lépe dýchat. Důležitá je pokrývka hlavy chránící tělo před následky úžehu neboli přehřátím mozku. Lze použít i slunečník nebo deštník, počítá se cokoli, co poskytne stín hlavě. Oči nejlépe ochrání sluneční brýle.

Pokud to lze, lidé by se neměli vystavovat slunci, hlavně kolem poledních hodin. Zejména starší osoby, lidé s chronickými onemocněními srdce a cév a malé děti by měli při teplotách přesahujících 30°C chodit ven jen v ranních a podvečerních hodinách.

Rady odborníků míří i na fakt, že osoby nejvíce ohrožené působením horka, by měl několikrát denně někdo kontrolovat a zjistit, zda jsou v pořádku. K tomu postačí i telefon.

Pijeme vodu, pijeme minerálku

V horkém počasí je nejlepší střídat čistou vodu s minerálkou, která dobře nahradí ztrátu solí odcházející z těla spolu s potem. Dobře poslouží i chlazený slabý čaj, ať už černý či bylinkový.

Sladkým limonádám je lépe se vyhnout, protože rychlý příjem vysoké dávky cukru organismus mění částečně na teplo, což může zvýšit pocit horka.

Doporučuje se vypít dva až tři litry tekutin za den, v případě tělesné aktivity dvě až čtyři sklenice každou hodinu. Na pitný režim dětí a starších osob je potřeba dohlédnout, protože často nemívají pocit žízně.

Saláty s majonézou vynechat

Skutečnost, že ve vedrech jsou „zakázané“ například majonézové saláty či měkké salámy, protože se jedná o rychle se kazící potraviny, které mohou představovat riziko zažívacích obtíží, je mezi širokou veřejností poměrně známá.

Ideální jsou lehká a snadno stravitelná jídla jako studené polévky, zeleninové saláty, chlazená zelenina a ovoce, jogurty nebo lehké pomazánky bez majonéz. Jíst by se mělo po menších dávkách a častěji.

Přidat stupně na klimatizaci

Časté střídání mezi chladným klimatizovaným prostředím a horkým venkovním vzduchem může vést k teplotnímu šoku, na který organismus reaguje negativně. I to patří mezi všeobecně známá rizika, která hrozí v horkých dnech.

Sluší se v té souvislosti připomenout, že při teplotním šoku se spustí v těle procesy, které mohou skončit náchylností k respiračním onemocněním, angínám a k onemocněním močových cest. Je proto důležité omezit kolísání organismu mezi tepelnými extrémy.

Zásadní věcí je v tomto ohledu používat klimatizaci pomalu a neagresivně tak, že její účinky jsou na těle pociťovány jen minimálně. V případě, že lze vnímat proudění studeného vzduchu, je to špatně, protože prostory jsou přechlazené.

Přeneseno do praktické roviny by správné nastavení klimatizace mělo být o pět až sedm stupňů nižší než okolní teplota. Pokud například v horkých dnech dosahuje venkovní teplota 35°C, pak by v klimatizovaném prostoru mělo být kolem 29°C, ne méně.

Uvedené pravidlo platí i pro používání klimatizace v autě.

Výhodou pro řidiče je, že má absolutní kontrolu nad teplotou ve voze, kterou například při pobytu ve velkých klimatizovaných veřejných nebo obchodních prostorách nemůže jedinec častokrát nijak ovlivnit. Pokud je taková místnost přechlazená, zbývá pokusit se o aklimatizaci například na chodbě bez klimatizace.

Co dělat při úpalu?

Úpal představuje selhání regulace tělesné teploty. Mezi jeho příznaky patří suchá horká červená pokožka, horečka bez pocení, rychlý silný puls a tepavá bolest hlavy, únava, zmatenost, závratě, nevolnost až zvracení, v krajním případě i bezvědomí.

Při extrémním přehřátí s teplotami až nad kritických 40 °C, je nutné postiženého člověka urychleně přemístit do stínu a aktivně jej ochlazovat například otíráním houbou nebo ručníkem namočeným ve studené vodě. Dále je vhodné ho zabalit do chladného vlhkého prostěradla, anebo pokud snese, lze použít i chladnější sprchu, případně využít ventilátor.

V postupném ochlazování je třeba pokračovat, dokud tělesná teplota neklesne na 38,5 °C. Postižená osoba by neměla pít, je potřeba ji zavolat lékařskou pomoc.