Příčiny alergií z jiného pohledu

Když vás přepadne alergie, sami sebe se zeptejte: Co nebo kdo vás rozčiluje? Na co či koho máte doslova alergii? Může to být osoba, vztah, práce, povinnost, často určitá situace. Na jaké prostředí, zážitek, situaci, stav, osobu máte alergii? Na to jste alergičtí?

Alergie je zhmotnělá potlačená agrese na – něco. Sami sobě si přiznejte na co. Rozčilují vás povinnosti, starosti, které vás už ubíjejí? Povinnosti vám přerůstají přes hlavu a nejraději byste se na všechno vykašlali? Máte už všeho dost? Pije vám někdo či něco doslova krev? Alergie je zhmotnělá nenávist vůči něčemu v okolí. Máte pocit, že vás situace celého ovládá a nemůžete s ní nic dělat.

Příčinou může být přetěžování

U dětí (např. alergické astma, vyrážka atd.) může znamenat, že přetěžujete své dítě, byť, a to se děje často, nevědomě. Máte pocit, že pro své dítě děláte to nejlepší, jenže paradoxně opak je často pravdou. Za vaší údajnou svobodou, o které si myslíte, že mu dáváte, se často nachází určitý druh citové manipulace a omezování.

Dítě má tak pocit utlačování a nesvobody. Dítě tak často má strach z rodičovské autority. Jak dítě, tak dospělý jedinec se cítí být utlačován (i u dospělého to někdy bývá nevyřešený útlak z jednoho z rodičů z dob raného dětství, který nevědomě přetrvává do dospělosti).

Alergik cítí tlak z okolí (např. musí se starat o děti, i když už na to někdy nemá sílu, musí chodit do práce, která ho ničí a vysiluje, musí zařídit milión povinností a starostí, které by nejraději hodil za hlavu. Partner, v práci, děti ho do něčeho nutí, tlačí. Prostě musí, musí, musí…….) Zeptejte se sami sebe, co vše musíte a štve vás to natolik, že vám to způsobuje alergii na to?

Alergie je proto často potlačením vnitřního pláče, hněvu, nesouhlasu a křiku pro dlouhodobý nesoulad (situaci), ve které žijete.

Někdy se alergie objeví nečekaně, jako taková ustrašená obava do budoucna. Čeho se bojíte, na co máte alergii, co vás čeká v budoucnu? Čeho se obáváte tak negativně? Může to být například rodinná oslava (že budou zase ty rodinné hádky), že dítě se bojí do školky, školy a najednou má alergickou rýmu.

Reakce, obava, nechuť, že zase musíte do té práce, že zase budete mít ty povinnosti, zase ten pracovní režim bez odpočinku, atd, atd. Vaše obavy, jak to zase vše zvládnete a vaše negativní předsudky. Mezi civilizační a nejčastější alergii patří – „Vadí mi lidi, přelidnění, chaos, spěch, neodpočinek, povinnosti“, „už nemůžu“, „mám na lidi alergii“.

Veškeré alergeny, ať je to jakákoliv rostlina, bylina, ovoce, prach, pyl atd. – je už jen spouštěčem, který nějakou rolí figuroval ve vaší vzpomínce.

Alergie na pyly, seno

Zkuste vypídit, kdy se vám alergie spustila. Co jste v tu dobu prožívali? Cítili? Co jste zrovna řešili? Nerozešli, nerozhádali jste se s někým? Nebyli jste v tu dobu nuceni něco dělat proti své vůli? Co jste za negativní zkušenost v tuto dobu prožili? Vnitřně je tam nějaká bolest, která není vámi zapomenuta a bije vás formou alergie. Upozorněním „hele ještě si to nepustil“.

Alergie na ovoce

Klientka měla alergii na ovoce, zeleninu, hodně potravin. V kineziologii se přišlo na to, že jí propukla v dospívání, kdy jí rodiče doslova cpali těmito potravinami, protože prý „byla ve vývinu, tak musí jíst hodně minerálů a vitaminů“. Od té doby měla v sobě tento blok a toto jídlo se jí tak jejich tlakem zhnusilo, že si na tuto situaci – jídlo, vytvořila podvědomou alergii.

Co s tím?

Roztřiďte si v mysli, co opravdu udělat musíte, a co nemusíte (i když samozřejmě máte pocit, že musíte všechno a všechno je důležité). Pokud nemáte co „odbourat“, zkuste se k věcem, které vás užírají, postavit jinak než doposud.

Pokud situaci změnit nelze, přijměte ji, zkuste ji pochopit, proč se vám stala, proč máte ve svém životě takového člověka, co vám zrcadlí tato situace, vztah a co chce říci. Když toto přijmete tak, že vy jste si to někdy předtím, než jste se narodili na tento svět, sami vybrali, že si touto situací, vztahem, atd, projdete, prožijete ji, hodně se vám uleví.

Jen vy sami, nikdo jiní. Proto se můžete vztekat jen sami na sebe, ne na ostatní. Ostatní za to nemohou, můžete si za to jen vy sami. I když se vám to nelíbí. A tento fakt se právě málokomu zamlouvá a jen málokdo ho umí přijmout, ale právě tohle je základ úspěšné léčby, tuto pravdu přijmout. To je ta pravá cesta práce sama na sobě. Pak není na co si stěžovat.

Jedna východní stará moudrost praví: „Největším nepřítelem člověka jsme jen my sami…“.
Zkuste pochopit, že jste si to vybrali jako zkušební lekci, na které se máte něco naučit. Když to pochopíte, naučíte se – alergie zmizí sama. Pokud se v tom sami plácáte, je pak vždy vhodné vyhledat adekvátního terapeuta, kterým vám s tím duchovně a mentálně pomůže. Pomůže vám s tou situací ji jinak zvládat, odstranit hněv a tím i vaši alergii.

Někdo nebo něco vás tlačí? Neutlačovali vás rodiče, partner svými modely, názory, manipulací co je správné, a co ne pro vás, co musíte, co nesmíte, co je údajně vhodné, a co ne? Necítíte se být z někoho, něčeho v útlaku? Je vás život volný, lehký, svobodný, bez jakéhokoliv útlaku?

Naučte se říkat NE

Zároveň se naučte říkat, co chcete, a co nechcete. Naučte se říkat ne. Když vás někdo vytočí, nahněvá – místo vzteku a rozčilení zkuste nevysílat ten samý hněv jako on, ale vysílat klid, pochopení, lásku. Dívat se na toho člověka, že ON má „chudák problém“, kterým jsem zkoušena, zdali se naladím na jeho frekvenci a budu s ním rozčílený (což děláme skoro všichni špatně).

Je to test pro vás, abyste se naučili být ve vnitřním středu a klidu. V tu chvíli se usmát, a v duchu mu poslat lásku a snažit se nenechat vyvést z míry. Pokud to uděláte správně, často ten člověk je úplně v šoku, že se s ním nehádáte a jeho chování v jiné frekvenci se úplně změní k lepšímu.

A vy tím měníte a lepšíte nejen sebe, jeho, ale pomáháte globálně i celému lidstvu, aby se naladilo na jemnější, klidnější a láskyplnější frekvenci. Někdo s tím začít musí. Proč ne vy? Každý by s tím měl začít sám u sebe. „Oni za to můžou“, není pravdou. Jen vy, tak začněte také u sebe.

Začněte to zkoušet v každé negativní situaci, a berte to a zkoušejte jako takovou hru – vždy na ni zkuste najít něco pozitivního. Čím více to budete dělat, snažit se, tím více si mysl budete přetransformovávat na pozitivní, a tím budete do života více přitahovat pozitivní situace a věci. Není to jednoduché, to nikdo netvrdí, ale zdraví máme jen jedno a život je krátký. Zkuste se to učit krůček po krůčku. Pomalu ale jistě.

Autorka textu: Jana Bičíková

PrahaIN.cz ve spolupráci s časopisem Nový Fénix přinese řadu materiálů, které zmíněné médium v minulosti vydalo. Jedná se o nadčasové texty, které by mohly v dnešní náročné době čtenářům hodně pomoci…