Protidrogové služby před krachem, může za to národní koordinátorka. Ta se brání

17. 01. 202220:40

foto: Sananim; ilustrační foto/Situace je závažná, ohrožující všechny služby, píše též Vojtěch Kozlík ze SANANIM

V pondělí 17. ledna dorazila velmi naléhavá tisková zpráva od Asociace nestátních organizací poskytujících adiktologické a sociální služby (A.N.O.). Píše, že tisícům lidem trpícím závislostí a jejich rodinám hrozí, že přijdou o léčbu a pomoc. „V návrhu rozpočtu minulé vlády chybí desítky milionů korun na udržení současné sítě služeb. Minimálně sto milionů navíc by protidrogové služby potřebovaly, aby dokázaly zachovat dosavadní péči o závislé,“ stojí zde.

A pokračuje: „České protidrogové služby, prevence a péče o závislé a pomoc jejich rodinám, stojí před krachem. Vinou laxního přístupu současné národní protidrogové koordinátorky Jarmily Vedralové je v aktuálním návrhu zákona o státním rozpočtu o 66 milionů korun méně než v roce 2021. V praxi to znamená propuštění 132 sociálních a zdravotních pracovníků. Reálně však službám chybí peněz mnohem více – kromě vysoké inflace a zdražování energií se na tom podepisuje také zákonné navýšení mezd a škrty v krajských a obecních rozpočtech. Na to, aby se udržel alespoň stávající rozsah sítě služeb, je potřeba navýšit rozpočet minimálně o 100 milionů,“ píší a otevřeně obviňují z nečinnosti současnou národní protidrogovou koordinátorku Jarmilu Vedralovou.

Požádali jsme o vyjádření paní koordinátorku, ta pro PrahaIN.cz obratem napsala: „Co se týká vývoje objemu finančních prostředků ze státního rozpočtu vyčleněných pro dotační program Protidrogová politika pro rok 2022 sděluji, že daná částka byla schválená v původním vládním návrhu státního rozpočtu. Před jeho přípravou byla Odborem protidrogové politiky předložena žádost o zcela výraznější navýšení daného objemu. Aktuálně jsem na snížení finančních prostředků oproti roku 2021 opakovaně upozornila, stejně jako na situaci spojenou s navýšením cen energií, zdravotnického materiálu apod. Vzhledem k tomu, že financování adiktologických služeb je vícezdrojové, jednám i s dalšími donátory na zachování či navýšení finančních prostředků pro rok 2022. Další neobjektivní a účelové sdělení vedení Asociace nestátních organizací ve vztahu k mojí osobě nebudu nyní více komentovat.“

Nárůst kriminality, žloutenky, HIV

„V praxi to kromě již zmíněného propuštění může znamenat také například zrušení 10 kontaktních center, tedy nárůst kriminality, žloutenky, HIV, veřejného nepořádku, sociálního vyloučení nebo zrušení části substitučních center, což znamená nárůst počtu nelegální uživatelů opiátů a s tím spojenou kriminalitu nebo kompletní zrušení prevence a následné péče nebo plošné zrušení testování a výměnného programu, což s sebou opět přináší nárůst počtu infekčních onemocnění, velké náklady zdravotního systému a ohrožení bezpečnosti všech občanů,“ vysvětluje A.N.O. s tím, že už v červnu 2021 o rozsahu problému informovali a předložili požadavek, aby výše finančních prostředků nebyla snížena, ale přizpůsobena reálné potřebě prostředků na projekty protidrogové politiky financované Úřadem vlády ČR pro rok 2022. Požadavek navýšení na celkovou výši 569,3 milionů korun vycházel analýzy potřeb na zajištění sítě stávajících služeb, pokrytí inflace, výše uvedený nárůst mezd, a především významný nárůst poptávky po adiktologických službách (až o 30 procent), který vznikl vinou zhoršení psychického stavu v důsledku vleklé pandemické krize.

Prevence je vždy levnější

„Proces přidělování dotací na Úřadě vlády je nyní navíc nepochopitelně pozastaven a prý se má rozběhnout až po schválení rozpočtu. Tedy zhruba do dubna nebudou služby podle paní Vedralové vůbec tušit, zda a kolik budou mít na svou činnost peněz. To přináší pro služby nepochopitelné potíže,” uvádí ředitel Asociace Matěj Hollan, známý občanský aktivista, který v letech 2014–2018 působil jakožto místopředseda politického hnutí Žít Brno ve funkci zastupitele Brna. V roce 2018 již tyto mandáty neobhájil a posléze se stal ředitelem A.N.O. Ten ještě dodal: „Jsme v pasti a pokud se nemá kvalitní česká síť služeb rozpadnout, je zapotřebí okamžitě dokončit stávající dotační řízení, uvolnit finanční prostředky a následně i navýšit rozpočet minimálně o 100 milionů korun. Pokud bychom se ale měli bavit o řešení dlouhodobých problémů jako např. rostoucí poptávce či nezbytném posilování některých služeb, jak chce vládní Akční plán, je třeba docílit navýšení minimálně o 360 milionů korun. Toto navýšení však stále ve výsledku znamená úspory na straně státu, protože prevence je vždy levnější než následné negativní dopady – kriminalita, přetížené věznice, rozpady rodin, zanedbávání školní docházky atd.”