PRŮZKUM: Více než 70 procent lidí trápí nadměrný pracovní stres

Firmy stále podceňují duševní zdraví zaměstnanců. Nadměrným pracovním stresem však někdy trpělo asi 7 z 10 lidí, což ovlivňuje celkovou kvalitu jejich života. Minimálně třetina zaměstnanců navíc zažívá symptomy syndromu vyhoření.

Výsledky průzkumu duševního zdraví českých zaměstnanců představila ve své tiskové zprávě organizace Nevypusť duši. Vyplývá z něj, že firmy stále pokulhávají v nabídce benefitů spojených právě s duševním zdravím i přesto, že 73 procent dotázaných lidí někdy pociťuje pracovní stres.

Minimálně třetina zaměstnanců se svěřila, že občas zažívá symptomy syndromu vyhoření a každý pátý člověk pociťuje nepříznivé důsledky stresu z práce často. Naopak nikdy nadměrný pracovní stres nezažila jen tři procenta respondentů.

Důsledkem je podrážděnost, neklid i nespavost

Stres se pak u lidí nejčastěji projevuje jako podrážděnost, neklid, hádky s okolím nebo časté změny nálad. Výjimkou ale nejsou ani fyzické projevy jako nespavost, bolesti na hrudi či bolesti hlavy. Mnoho zaměstnanců hlásí také nechuť se čemukoli věnovat nebo odmítání sociálního kontaktu.

Menší produktivitu v práci jako důsledek stresu pak častěji hlásili muži, bylo jich asi 22 procent. Žen pouze 14 procent. Ty ale naopak výrazněji zmiňovaly fyzické projevy.

„Výsledky průzkumu byly pro nás v mnohém překvapující, některé přetrvávající názory se nám však potvrdily. Například vůbec nejčastěji ze všech věkových skupin je to právě skupina lidí nad 54 let, kteří tvrdí, že nadměrný stres v jejich životě nic nezpůsobuje. To je pravděpodobně způsobeno tím, že pro tuto věkovou skupinu není téma duševního zdraví tak běžné a nemusí si vždy dané příznaky se stresem spojit,“ doplnila Barbora Pšenicová, ředitelka neziskové organizace Nevypusť duši, která se v Česku věnuje osvětě a prevenci týkající se duševního zdraví.

Necelá polovina zaměstnanců se o duševním zdraví nebaví

Průzkum se věnoval také komunikaci duševního zdraví mezi firmami a zaměstnanci. Pouhých 7 procent dotázaných se o duševním zdraví v práci běžně baví, naopak 42 procent lidí se o něm nebaví nikdy. Pro každého pátého je pak snazší se o pracovním stresu bavit právě s kolegy. Jen 11 procent respondentů uvedlo, že se o mentálním zdraví baví i s vedením.

„Rozdílný trend vidíme také u faktoru vzdělání. Lidé se základním vzděláním se v práci o duševním zdraví nebaví vůbec častěji než lidé s vysokoškolským vzděláním,“ uvádí Pšenicová.

Benefity jsou nedostatečné

Co se týče benefitů spojených s duševním zdravím, nejčastěji se v nabídkách firem objevují ty tradiční jako kuchyňka, strava nebo flexibilní pracovní doba. Následuje hezké pracovní prostředí, teambuildingy a proplácení relaxačních aktivit. Spíše výjimkou je naopak nabídka psychologa, možnost individuálního sezení s manažerem, školení duševního zdraví, telefonní pomoc nebo kouč.

„Nejvíc zarážející pro nás bylo zjištění, že více než třetina zaměstnanců nebo zaměstnankyň nemá od zaměstnavatele nárok na žádné benefity spojené s podporou duševní pohody v práci,“ uzavřela Pšenicová.

Duševní zdraví se zhoršuje také u dětí

Podle vědců, kteří zkoumali duševní zdraví žáků v Praze, je se svým životem spokojeno čím dál méně dětí. V roce 2019 bylo celkově spokojeno asi 65 procent žáků, v roce 2022 už jen 54 procent. Narostl naopak počet nespokojených, a to z osmi procent na 15. Téměř 27 procent pražských žáků, tedy zhruba každý čtvrtý, pak vykazuje tak špatné známky spokojenosti se životem, že by podle Světové zdravotnické organizace (WHO) měli zvážit konzultaci u odborníka.

„Ačkoliv celkové výsledky nejsou dobré, nalezneme v datech i malé důvody k optimismu. Wellbeing žáků dopadl v roce 2022 o malinko lépe, než v roce 2021. Také se snížil podíl žáků ohrožených poruchami příjmu potravy. Rád bych proto věřil, že se odrážíme ode dna, zároveň je potřeba zesílit podporu pro děti, školy a odborníky pracující s dětmi, a to jak z hlediska kapacity služeb, tak jejich efektivity,“ okomentoval výsledky vedoucí výzkumu Roman Petrenko.

O duševní zdraví je důležité pečovat

Duševní zdraví popisuje web opatruj.se jako stav, kdy si jedinec uvědomuje vlastní schopnosti, vypořádává se se stresem každodenního života, dokáže produktivně a plodně pracovat a je přínosem pro svou komunitu. Jde o schopnost kognitivně, emočně a společensky fungovat.

Důležitou prevencí je pak péče o sebe sama, která může být u každého jiná. Může zahrnovat celou řadu činností, jako je spánek, stravovací návyky, cvičení, jóga, meditace či víra. Asi 700.000 lidí v České republice trpí depresí nebo bipolární poruchou, péči ale vyhledá jen asi 100 až 200.000 z nich. Jen 4 procenta psychiatrických pacientů pak pravidelně chodí na terapie.