foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz/Jana Bosáková, pacientka dialyzačního střediska
9. březen je Světovým dnem ledvin. A nemoci spojené s onemocněním tohoto orgánu lidského těla vhánějí do českých dialyzačních zařízení tisíce lidí. Deset procent světové populace trpí chronickým ledvinovým onemocněním. Jen u části z nich dojde ale nemoc tak daleko, že jsou odkázáni na dialýzu.
A nemoc si nevybírá jen mezi lidmi pokročilého věku, ale na dialýzu jsou odkázány i mladší ročníky. O tom se redakce PrahaIN.cz přesvědčila, když navštívila dialyzační středisko Fresenius Medical Care ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady.
Přesto se dá říci, že více než polovina lidí starší 75 let trpí nějakou formou chronického onemocnění ledvin.
V České republice, pokud budeme mluvit v absolutních číslech, je postiženo nejvážnějším chronickým selháním ledvin zhruba 12 tisíc lidí. Z nich polovina potřebuje pravidelnou zdravotní pomoc ze strany dialyzační stanice, druhá polovina žije s transplantovaným ledvinovým štěpem.
Ledviny nevarují
Naštěstí toto číslo ve společnosti nestoupá. V zemi je vidět setrvalý stav mezi pacienty s nemocnými ledvinami.
„Důležitá je proto prevence,“ říká primářka oddělení Barbora Szonowská a pokračuje: „Zbystřit by měli všichni ti, kteří jsou starší 50 let, kouří, trpí obezitou, mají diabetes a vysoký krevní tlak. Navíc u ledvinových onemocnění se často projevují dědičné vlohy. To všechno jsou rizikové faktory, které zvyšují procento rizika onemocnění chronickými ledvinovými nemocemi.“ Podle slov primářky Szonowské spočívá velká zrádnost ledvinového onemocnění v tom, že postižený orgán nevydává žádné varovné signály. I proto je prevence tak důležitá.
Ruce pryč od fosforu a draslíku
Dialyzovaní musí ze svého jídelníčku vynechat některé potraviny. Hlavně ty, které obsahují fosfor a draslík. Ty sice dialýza dokáže odstranit z pacientova těla, nicméně v době, kdy pacient na dialýzu nechodí, se tyto prvky hromadí v těle. „I z tohoto pohledu je důležitá souhra celého zdravotního týmu,“ říká primářka Szonowská a vyzdvihává výhody spolupráce: „Nejen lékaři a kvalifikované sestry, ale pacienti se musí řídit i radami nutričních specialistů. Ti jim řeknou, jaké potraviny musí nemocní ze svého jídelníčku vyloučit. V případě draslíku jde o rapidní omezení zeleniny a ovoce v jídelníčku.“
Pacienti musí ale pečlivě zvažovat, kolik do sebe formou stravy pojmou tekutin. „Je tu pravidlo, že mohou přijmout jen takové množství tekutin, kolik jejich tělo vyloučí moči přirozenou cestou. A nemusí jít jen o nápoje, musíme do tohoto množství započítávat i vodu ve formě například polévek,“ objasňuje primářka.
Jednou z pacientek dialyzačního střediska Fresenius Medical Care ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady je i Jana Bosáková. Žena chodí na dialýzu už od roku 1983, tedy neuvěřitelných 40 let.
Primářka dialyzačního střediska Fresenius Medical Care ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady Barbora Szonowská. Foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz
„Do této doby ale musíme započítat i to, že jsem dvakrát byla na transplantaci ledviny. Ta první mně vydržela jedenáct let a díky ní jsem porodila zdravého syna. Dnes je mu 32 let a je naprosto zdravý,“ říká s patřičným dojetím a snad i pýchou v hlase.
„Druhá ledvina mně vydržela pět let. S tou byly trochu problémy, takže se ledvina musela znovu vyndat a od té doby jsem znovu zcela závislá na dialýze,“ připomíná pacientka možnost, že ne vždy dojde u těla se sžitím se s transplantovaným orgánem.
Někdy tu jedeme pořádné námořní bitvy
Jana Bosáková dnes musí chodit na dialýzu třikrát týdně. Vždy musí prožít na středisku několik hodin. Nezlomným hlasem ale tvrdí, že ji onemocnění nijak nelimituje. „Beru to tak, jako když jdu do práce. Ostatní chodí do práce, já chodím na dialýzu,“ usmívá se sympatická pacientka a připomíná, že zpočátku navíc i do práce ještě chodila a musela si vždy uzpůsobovat pracovní povinnosti době, kterou trávila u dialyzačního zařízení.
Chodit na dialýzu je časově velmi náročné. Vyčištění krve je totiž záležitostí několika hodin. Každý proto s tímto časem nakládá různě, někdo spí, někdo si čte, jiný v tabletu čerpá nejčerstvější události z domova i ze světa. „To pravidelné docházení pacienty stmelí v jednu skupinu,“ říká Jana Bosáková. „Vidíte se s nimi častěji, než s některými členy rodiny. A sestry nám v tom pomáhají. Máme tu nakopírované papíry a můžeme hrát „jméno, město, země, řeka“ nebo námořní bitvy na kostičkovaných papírech,“ připomíná Bosáková, jak se tráví čas na dialýze.
Je čas se rozloučit a nerušit. Brzy skončí dialýzu první dnešní várka nemocných. Přístroje se zkontrolují, aby mohla přijít tak zvaná odpolední směna.
Na rozloučenou nám primářka Barbora Szonowská s úsměvem připomíná osm důležitých pravidel, snad proto, abychom brzy nerozšiřovali počet pacientů: „Sportujte, jezte zdravě, kontrolujte hladinu cukru v krvi, krevní tlak, dodržujte pitný režim, nekuřte, nejezte zbytečně léky proti bolesti a navštěvujte pravidelně lékaře."