Rady pro všední den. Meditace, dýchání i pohyb

08. 10. 202209:40
Rady pro všední den. Meditace, dýchání i pohyb
foto: Georgi Bidenko, PrahaIN.cz/Cyklisté, ilustrační foto

(I. DÍL) Jedná se o doporučení věcí, které se mně osvědčily. Vše je zcela individuální a záleží na každém jedinci, jak mu cokoliv z jednotlivých informací bude vyhovovat. Zdůrazňuji, že se jedná pouze o doporučení na základě vyzkoušené osobní praxe a rozhodně ne o nějaké dogma.

Doporučení budou takovou ukázkou jednodenního cyklu. Pro různé dny může být, a také bývá, mnoho různých odchylek, takže je potřeba vše vnímat částečně jen jako určité schéma, jen jako jakýsi vzor s tím, že některé dny nebude možno použít nic. Samozřejmě se vzhledem k rozsahu jedná pouze o úryvky a výňatky, protože pokus o jakýsi souhrn by vydal minimálně na jednu knihu, ale třeba se i k tomu jednou dostanu.

Začnu ránem, ale částečně s odkazem na večer. Po probuzení, které jsem si večer při usínání naprogramoval (čas vzbuzení), si dojdu na toaletu a poté ještě přibližně půl hodiny medituji, čímž se vyladím na nový den a případně věci, které mě ten den čekají. Při této meditaci je možné rovněž doladit či dosnít některé nepříznivé sny, které mohou mít negativní vliv na naši náladu nadcházejícího dne. Tento vliv snů není dobré podceňovat. Nemálo lidí mi teď říká, že se budí o třetí nebo čtvrté ráno, a to je pak vhodné využít pro uvedenou meditaci. Výhodou pro mnohé lidi je to, že jsou do určité míry vyspalí a při meditaci vzhledem k tomu neusínají. Proto také většinou preferují ranní meditace před večerními.

Voda, olej, česnek a majonéza

Po vykonání základní ranní hygieny si naliju čtvrt litru čisté vody. Tuto vodu držím v rukách a „nabiju“ si ji energií tak, že přijímám čistou průzračnou energii do 7. čakry a přes srdeční čakru ji posílám do vody ve sklenici. Po vypití vody používám známý způsob každodenního čištění, to je zhruba dvacetiminutové převalování oleje (v mém případě slunečnicového) v ústech. Tento olej se po té pečlivě vyplivne, protože obsahuje látky, kterých se potřebujeme zbavit.

Ještě na lačno rozkoušu a spolknu stroužek česneku, který by měl vyčistit naše vnitřnosti od parazitů. Pro stravitelnost česneku ho doplňuji lžičkou domácí majonézy, která česnek obalí a sníží jeho agresivitu v ústech. Vím, že pro mnoho lidí tato procedura je dost drastická a vyžaduje přece jen odolnější žaludek. Poté vypiju druhou sklenici čisté vody. Obě sklenice vody by měly propláchnout a vyčistit naše stravovací ústrojí. Po požití česneku se doporučuje minimálně hodinu nejíst, aby česnek mohl účinně působit.

Otázka stravování je na samostatné téma, takže jen v krátkosti. Existují dvě poměrně protichůdné koncepce a obě mají své zastánce. První koncepce je založena na tom, aby člověk mohl sníst co nejvíce a netloustl, zatímco druhá je založena na tom, aby člověk jedl málo a veškeré potraviny využil.

Výhodou pro mnohé lidi je to, že jsou do určité míry vyspalí a při meditaci vzhledem k tomu neusínají. Proto také většinou preferují ranní meditace před večerními.

Zjednodušeně se v první doporučuje hodně snídat, střídmě obědvat a minimálně večeřet a ve druhé je tomu téměř obráceně. Způsob stravování většiny lidstva zhruba v období posledních dvanácti tisících let byl takový, že základním motivem jídla bylo přežití, a proto se nejvíce jedlo večer, aby byly kalorie získané z potravy při následném odpočinku co nejvíce využity.

Lze do určité míry předpokládat, že dlouhodobé stravovací návyky budou pro nás přirozené a posledních sto či dvě stě let, a to ještě pouze v omezené části Země na tom mnoho nezměnilo.

Z druhé koncepce vycházím i já, i když jsem si vědom, že udržet štíhlou linii je tak o něco těžší. První jídlo lehčího charakteru tak mívám kolem desáté hodiny a hlavní větší jídlo kolem 17. hodiny a mezitím spíše jen drobnosti jako jsou dary lesa či zahrady. Důležitá je při jídle zejména koncentrace na vlastní pokrm a do určité míry odpoutání od vnějšího světa a s ním spojených starostí.

Za neméně důležité považuji, pokud si jídlo připravujeme sami, vařit s čistou myslí a pozitivním vyladěním. S negativní náladou je nejlépe nevařit a případně ani nejíst, ale napřed si krátkou meditací mysl vyladit. Zkuste si představit, jakou energii do jídla vkládá kuchař či kuchařka po intenzivní rodinné hádce či obdobné situaci a jaký tato energie může mít vliv na strávníka.

V zařízeních hromadného stravování je situace složitější, ale senzibilně vyladění lidé jsou po čase schopni negativně vyladěného kuchaře rozpoznat a takovémuto zařízení se vyhnout. V případě, že je to jen trochu možné, tak doporučuji si ve stravovacím zařízení, kam chodíme pravidelně, získat o kuchaři nějaké základní informace. Většina lidí si neuvědomuje, jak pravidelný příjem potravy naplněné negativní energií může mít negativní vliv na naše zdraví. Obávám se, že tento vliv může být podstatnější než chemické složení a druh potravin.

Meditace v průběhu dne

V průběhu dne je vhodné využít různých příležitostí ke krátkým meditacím, zejména v případech, kdy se cítíme unaveni, ve stresu nebo bez energie. Meditovat se dá i při cestě do práce nebo z práce. Při řízení dopravního prostředku bych to nedoporučoval. Ne, že by to nešlo, ale vyžaduje to přece jen již určitý stupeň pokročilosti, kdy určitý meditativní stav neovlivňuje negativně naši pozornost věnovanou řízení a nezkracuje reakční dobu.

Naopak výhodou je vyšší míra intuice a předvídavosti, což může být často důležitější než rychlost reakce. I v pracovním procesu lze využít krátkých meditací k načerpání energie či obnovení rovnováhy po případném konfliktu, o které nebývá někdy a někde na pracovišti nouze. Jsou formy krátkých meditací, kterých si okolí ani nevšimne. Jedná se o meditace s otevřenýma očima, při kterých je zrak upřen do jednoho bodu, což může být i displej počítače nebo dokument, aniž jsou vnímány informace tam obsažené. Krátká meditace na doplnění sil je možná i při fyzické práci monotónního charakteru.

Způsob stravování většiny lidstva zhruba v období posledních dvanácti tisících let byl takový, že základním motivem jídla bylo přežití, a proto se nejvíce jedlo večer, aby byly kalorie získané z potravy při následném odpočinku co nejvíce využity.

Při všech druzích konfliktu je důležité vědomě dočerpat energii a zejména neoplácet agresi agresí (s výjimkou některých případů fyzické agrese, kdy nemusíme mít jinou možnost), což opravdu není jednoduché a zvládá to jen málo lidí. Mezi toto „málo lidí“ nelze počítat lidi, kteří nereagují agresí ze strachu, protože u nich se většinou jedná o vnitřní agresi, která vzniká potlačením agrese vnější a mívá negativní důsledky na psychické i fyzické zdraví.

Zastavte se a dýchejte

Obecně lze doporučit při téměř všech situacích, které vnímáme jako negativní, následující postup. Zastavit se, začít zhluboka dýchat a koncentrovat se na příjem energie. V případě stresu, když se koncentruji na příjem energie, je dosaženo dvojího účinku.

Za prvé se koncentrací na příjem energie doplňuje chybějící energie a za druhé tím, že se koncentruji na příjem energie, přestávám se koncentrovat na příčinu stresu, a tím i přestávám původní příčině stresu (konfliktu) posílat energii. Po zklidnění a doplnění energie je vhodné se zamyslet, co je skutečnou vnitřní příčinou našeho rozladění či stresu, protože se jedná o náš psychický vztah k události, která je příčinou našeho stavu.

Jedná se vždy o to, že realita neodpovídá naší představě o tom, jak by realita měla vypadat. Opravdu často bývá na místě otázka, jaké je naše oprávnění „vyžadovat“, aby realita byla v souladu zrovna s naší představou.

Neexistují v této oblasti žádné statistiky (alespoň o nich nevím), ale myslím, že bychom se divili, jak často jsou lidé ve stresu kvůli svým „neoprávněným“ až nesmyslným představám, jak by realita měla vypadat. Myslím, že jsme se všichni v životě setkali se situací, kdy někdo byl skálopevně přesvědčen, že je v právu, ačkoliv zcela zřejmě nebyl.

Tento fenomén je vhodné mít na paměti při mnoha konfliktech, nejen abychom byli vůbec schopni pochopit postoj toho druhého, ale abychom byli schopni přemýšlet o tom, zda jsme v právu i my, a zda máme „oprávnění“ předpokládat vývoj reality dle našich představ. Často máme tendenci zapomínat, že naše svobodná vůle je omezena svobodnou vůlí ostatních bytostí.

Fyzická aktivita

Osobně všem vřele doporučuji vhodnou fyzickou aktivitu přiměřenou věku a zdravotnímu stavu konkrétního člověka. Za nejvhodnější považuji jízdu na kole, běhání na lyžích a plavání, protože relativně přijatelně zatěžují klouby a pohybové ústrojí. Ideálním prostředím je čistá příroda, hlubší les, ale to asi nebude zdaleka prostředí všem lidem dostupné.

Přiměřená sportovní zátěž spojená s hlubokým dýcháním má velmi dobrý vliv na zdraví a psychiku člověka. Při pohybových aktivitách se vyplavují endorfiny, které jsou nazývány hormony štěstí a může docházet i ke stavům podobným euforii.

Někdy tak také dochází k vytvoření si závislosti, protože endorfiny mají svým způsobem obdobné účinky jako některé drogy, i když možná přesnější by bylo říct, že některé drogy nebo psychotropní látky mají obdobné účinky jako endorfiny. V každém případě je tato závislost mnohem přijatelnější než závislost na lihuneprostých nápojích, což je bohužel časté řešení dlouhodobějších stresů.

Osobně všem vřele doporučuji vhodnou fyzickou aktivitu přiměřenou věku a zdravotnímu stavu konkrétního člověka. Za nejvhodnější považuji jízdu na kole, běhání na lyžích a plavání, protože relativně přijatelně zatěžují klouby a pohybové ústrojí.

Jako vždy, i v tomto případě je důležitý vztah konkrétního člověka k fyzické aktivitě, protože jsou lidé, kteří sport milují, a pro ně není žádný problém jej provozovat, ale jsou i lidé, kteří jej provozují jen proto, že se to má a je to zdravé. Rozdíl v přístupu se pak samozřejmě projevuje i v účincích na zdraví a psychiku.

Ostatně se to týká v podstatě všech našich aktivit. Slova klasika zde mluví za vše: „Čím jsem byl, tím jsem byl rád.“ Nepochybně je ideální mít rád co nejvíce z činností, které vykonávat musíme. Není lehké zamilovat si je všechny, ale určitě se dá pracovat na vlastním pozitivním vztahu k těmto činnostem, ke kterým se v mnoha případech dá přistupovat tvůrčím způsobem.

Týká se to i činností poměrně stereotypních. V kolektivu rodiny se v příznivé konstelaci dají činnosti rozdělit k přiměřené všeobecné spokojenosti. Poměr činností vykonávaných s chutí a s nechutí logicky vázaně ovlivňuje psychiku každého člověka. Velkou rolí tento jev ovlivňuje výchovu a vzdělávání dětí a mladých lidí a bohužel naše současná společnost tomuto tématu nevěnuje patřičnou pozornost, přestože jako národ Komenského bychom teoreticky měli hrát ve světě vůdčí roli.

Škola i život hrou

Škola hrou je však nejen v naší společnosti konzumně tržně orientované spíše utopií. Osvícení rodiče a prarodiče mohou v této oblasti vykonat velmi mnoho pro své potomky. Základem je, aby měli dostatek informací a chutí a času tyto informace uplatnit v praxi.

Osobně bych všem doporučil Komenského slova rozšířit na obecnější „život hrou“. Také se říká, že kdo si hraje, nezlobí, i když vnímám slova „život hrou“ v co nejširším slova smyslu. Často je doporučováno, a já se k tomu přikláním, že pokud chceme něčeho dosáhnout, tak je dobrou metodou si hrát na to, že už jsme toho dosáhli a podle toho se chovat.

Jako příklad uvádím to, co jsem doporučil několika lidem a v podstatě to lze doporučit téměř všem lidem. Jedná s o pravidelné a časté opakování slov „Jsem láskyplná zářící bytost“ s dostatečným emočním procítěním, a to zejména v situacích, kdy máme chuť se chovat způsobem, který je v evidentním rozporu s obsahem těchto slov.

Když však v konfliktní nebo stresové situaci najdeme dostatek koncentrace na přítomný okamžik a dostatek emočního zklidnění, abychom si byli schopni s procítěním opakovat „Jsem láskyplná zářící bytost“, tak pak jsme na takovouto bytost schopni si hrát a podle toho se chovat. Pokud tuto „hru“ hrajeme dostatečně dlouho, takovouto bytostí se skutečně staneme ku prospěchu svému i svého okolí.

Autor: Miroslav Zelenka

PrahaIN.cz ve spolupráci s časopisem Nový Fénix přinese řadu materiálů, které zmíněné médium v minulosti vydalo. Jedná se o nadčasové texty, které by mohly v dnešní náročné době čtenářům hodně pomoci…

 

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných