-->

Rizikové pití alkoholu u 40 procent obyvatel. Jak poznáte, že tam patříte

30. 03. 202210:15
Rizikové pití alkoholu u 40 procent obyvatel. Jak poznáte, že tam patříte
foto: Jan Svoboda, PrahaIN.cz/Alkohol, ilustrační foto

Expertní tým z Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze se ve svém posledním výzkumu, který byl financován z prostředků Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky, zaměřil na mezery, které v informacích o užívání alkoholu v České republice máme. Jedná se o oblasti, které jsou sice součástí naší každodenní zkušenosti, ale badatelé se jim dosud příliš nevěnovali.

„Snažili jsme se odpovědět na otázky spojené s běžným užíváním alkoholu. Jako například v jakých měsících lidé nejvíce pijí, při jakých příležitostech, jestli se setkali s produkty pěstitelského pálení nebo i co si myslí o současné politice v oblasti alkoholu,“ přibližuje výzkum Miroslav Barták z Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN.

Výzkumníci nashromáždili v online průzkumu 809 odpovědí od respondentů, kteří svým rozložením podle pohlaví, věku, vzdělání a místa bydliště tvořili reprezentativní vzorek české populace. Jaké jsou výsledky výzkumu?

Závislost na alkoholu byla pomocí diagnostického dotazníku vyvinutého Světovou zdravotnickou organizací zjištěna u tří procent populace. Alespoň střední úroveň problémů s alkoholem byla identifikována u čtvrtiny respondentů, rizikové pití u 40 procent. Skóre vypovídající o problémovosti konzumace alkoholu klesá s rostoucím věkem respondentů a respondentek. Muži ovšem obecně dosahují vyššího skóre než ženy.

Likéry, slivovice, fernet

„Co se týče typů alkoholických nápojů, není nijak překvapivé, že nejvíce lidí má zkušenosti s pivem a vínem, naopak s pivními speciály má zkušenosti méně lidí. Z tvrdého alkoholu má více lidí zkušenost s likéry, slivovicí a tuzemákem než s vodkou, whisky a fernetem. S výjimkou likérů, šumivého vína a červeného vína konzumují všechny druhy alkoholu ve větší míře muži,“ podotýká Miroslav Barták.

Podle nasbíraných dat necelá třetina respondentů preferuje pivo, necelá čtvrtina víno, šest procent destiláty a dvě pětiny nejsou vyhraněné. Statisticky významné jsou mezipohlavní rozdíly; zatímco muži preferují pivo (43 procent), ženy víno (35 procent). „Zdá se, že se zvyšující se mírou výskytu problémů se snižuje podíl vína, roste podíl piva a narůstá nevyhraněnost v typu preferovaného nápoje, rozdíly ale nejsou statisticky významné,“ doplňuje Barták.

V posledních dvanácti měsících respondenti nejčastěji pili alkohol doma. Přes 70 procent respondentů pilo také v hospodě nebo restauraci, na zahradě nebo během posezení u domu a na návštěvě u někoho jiného. V hospodě či restauraci pilo více respondentů v menších a středně velkých sídlech (od 1 000 do 99 000). Ve velkých městech (nad 100 000 obyvatel) a v malých sídlech (pod 1 000 obyvatel) se pilo méně. Ve volné přírodě a venku se pilo nejvíce v sídlech od 1 000 do 19 999 obyvatel.

Pijeme s blízkými

Obecně respondenti nejčastěji pijí alkohol na oslavách a při setkáních s přáteli, méně bez speciální příležitosti, a ještě méně spolu s jídlem. Podle respondentů jsou nejčastějšími společníky při pití alkoholu kamarádi a rodina (mimo dětí). Pití s životním partnerem a o samotě více uvádějí lidé ve vyšším věku. U kamarádů a vlastní rodiny můžeme s narůstajícím věkem sledovat pokles společného častého pití. Pro lidi s problémy platí, že více pijí se spolupracovníky, náhodnými lidmi, sami nebo s kamarády.

Respondenti nejčastěji uvádějí pití během pátků a sobot. Více než během týdne pijí podle svých vyjádření i v neděli. Věková kategorie 25–54 let vykazuje výrazně častěji konzumaci alkoholu v pátek a sobotu. Kategorie 55–64 let už omezuje pití v pátek, naopak nejmladší kategorie 18–24 let pije nejvíce v pátek, o něco méně v sobotu, v ostatní dny v týdnu pije alkohol minimálně. Respondenti ze seniorské kategorie nad 65 let celkově omezují pití, ale konzumují alkohol rovnoměrně během celého týdne.

„Co se týče měsíců v roce, můžeme zpozorovat tendenci k vyššímu pití v letních měsících a během prosince. Co se týče motivace pití alkoholu, pak mezi nejčastější odpovědi patří, že je to způsob, jak něco oslavit, a že je to při určitých příležitostech zvykem,“ konstatuje Miroslav Barták a dodává: „Podíváme-li se na motivace k pití z hlediska jejich rozdělení na sociální motivaci, úzkost, depresi, konformitu, tak nejvíce respondentů spadá do kategorie motivace sociální a nejméně do kategorie dosažení konformity. Patrné je, že s klesajícím věkem se tyto motivace snižují.“

Pro zhruba třetinu respondentů platí, že, pokud se ostatní opijí, zvyšuje se pravděpodobnost, že se také opijí. Podle adiktologa se paradoxně zhruba desetina respondentů domnívá, že je jejich konzumace alkoholu ovlivněna ostatními.

Celkem 36 procent respondentů se domnívá, že v posledním roce pili domácí alkohol. Většinou se mělo jednat o slivovici (a to u 51 procent respondentů, kteří pili domácí alkohol). Dále respondenti zmiňovali víno, jiné destiláty, pivo a likéry. Podle Bartáka jsou mezi kraji v konzumaci domácího alkoholu významné rozdíly. „Tato konzumace jasně roste od západu na východ republiky,“ říká Miroslav Barták s tím, že nejvyšší hodnota je ve Zlínském kraji (57 procent respondentů) a domácí alkohol pijí nejméně respondenti z nižších věkových kategorií a nejvíce lidé nad 55 let.

Zhruba dvě pětiny respondentů zcela souhlasí nebo spíše souhlasí, že současná česká protialkoholní politika je úspěšná. Statisticky významný rozdíl byl identifikovaný pouze u lidí s nižším vzděláním, kteří považují současnou protialkoholní politiku za úspěšnou ve větší míře.

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných