Rostou počty pacientů se zápalem plic

ROZHOVOR: S příchodem mrazů, sychravého, vlhkého počasí a plískanic se tradičně zvýšil počet pacientů s těžkým nachlazením. Tradičně se také zvyšuje počet lidí, kteří dostali zápal plic. „Zároveň lidé častěji přicházejí s projevy infekce močových cest a s bolestmi zad,“ řekl serveru PrahaIN.cz praktický lékař Vít Šlechta.

Zima je podle lékaře obecně obdobím se zvýšeným rizikem nachlazení. Pacienti, kteří nyní přicházejí do jeho ordinace, si ve většině stěžují na silnou rýmu a kašel. „Jde o onemocnění, která se většinou léčí bez antibiotik. Doporučuji vždy klid na lůžku a léčbu pomocí čaje, Vincentky a ovocných šťáv. Vždy říkám: postel, čaj a čas. Pokud se ale u pacienta objeví bakteriální druhotná infekce, tak se antibiotika vždy s úspěchem uplatňují,“ řekl Vít Šlechta redakci PrahaIN.cz.

Teplo, spánek a klid

Některé zdravotní potíže signalizují vážná onemocnění. Při prohlídce však lékař často zjistí potíže jiného charakteru. „Nachlazení lidé častěji přicházejí s projevy infekce močových cest, aniž by byly skutečně zasaženy. Další pacienti přicházejí třeba s akutními bolestmi zad. I tyto typy nachlazení jsou v zimním období časté. To všechno se opět léčí pomocí tepla, klidu a léků proti bolestem a zánětům. Nejčastěji jde o známý ibuprofen. V organismu blokuje enzym zvaný cyklooxygenáza, který je zodpovědný za produkci prostaglandinů, tedy látek podílejících se na mechanismu spouštějícím zánět a bolest. Dále také pomáhá diklofenak nebo novalgin,“ řekl lékař naší redakci.

Nepříjemným onemocněním lze prý poměrně snadno předcházet. Lékař doporučuje pestrý jídelníček, celoroční aktivní pohyb na čerstvém vzduchu a otužování. Klasickým zimním nemocem se dá předcházet dvěma způsoby. „Kromě celoročního otužování také doporučuji pravidelné užívání vitaminu C. Člověk by v zimě neměl dlouho ponocovat, měl by se dostatečně vyspat a nepřetěžovat svůj organismus. V některých případech je to ale těžké, neboť v řadě profesí k zatěžování dochází. Například u řidičů, kteří vykonávají dálkové jízdy. Je také mnoho lidí pracujících ve směnném nebo nočním provozu, další pracují celý rok a za každého počasí venku. Zajímavé je, že mám mezi svými pacienty také několik popelářů. Ti jsou ze všech mých pacientů nejzdravější. Onemocní pouze velmi výjimečně. Celý rok se pohybují venku na vzduchu a jsou otužilí. Jen málokdo z nich někdy zamarodí,“ upozornil Šlechta.

V této souvislosti uvedl, že v zimním období na člověka číhají dvě základní nebezpečí. První je spojeno s nedostatečným oblékáním. „Když se člověk v mrazu špatně oblékne a je delší dobu ve studeném prostředí, třeba venku, tak mu prochladnou ledviny, krk nebo záda. Další nebezpečí spočívá naopak v tom, když se silně zpotí, člověk se pak může nachladit ze studeného potu. Pravidelně mi také v zimě do ordinace přicházejí lidé, kteří promokli v dešti. V zimním období se u některých jedinců také negativně projevuje nedostatek denního světla. Část lidí to těžce snáší a vidíme, že trpí úzkostmi nebo depresemi. I tady ale můžeme poměrně rychle pomoci,“ popisuje lékař.

Nebezpečí odhalí rentgen

Podle jeho slov se v zimě stávají případy, kdy se pacient dostaví k lékaři s nachlazením. Trpí silnou rýmou, má záchvaty kašle a zvýšenou teplotu. Ne každý ale vykazuje vážnější komplikace, a proto nedostává ihned antibiotika. „Když ale pacient po týdnu nebo 14 dnech stále není v pořádku, tak jej posíláme na rentgen. V některých případech pak překvapeně zjistíme, že má zápal plic. To se ale nedá dopředu nikdy vytipovat. U některého pacienta při poslechu klasický zápal plic odhalím okamžitě, ale u většiny moderních zápalů plic toto onemocnění poslechem odhalit nelze. Jsou samozřejmě onemocnění, která k tomu disponují. Jde například o covidovou infekci, mykoplazmovou pneumonii nebo jiné atypické zápaly plic, které při vyšetření nezjistíme. Při pátrání po ohnisku potíží pak zápal plic odhalí až rentgen. To samé platí i u dalších onemocnění. Někdy třeba pátráme po původu pacientových obtíží. Nakonec zjistíme, že má zánět dutin. To je někdy velmi skryté onemocnění. Člověk bývá unavený, skleslý, ale při vyšetření nic nenajdeme. Pak ho pošleme na rentgen hlavy a zjistíme, že má zánět dutin,“ prohlásil lékař.

Rezistence

Upozornil zároveň, že v evropských zemích roste počet zápalů plic, které jsou rezistentní vůči antibiotikům. Vysvětlil, že tato skutečnost souvisí se zákonitým procesem. „Pokud chceme lidi léčit, tak se jim snažíme dát to nejlepší. Antibiotika předepisujeme u zápalů plic, ale dostávají je také pacienti, u kterých nechceme, aby zápal plic dostali. To znamená, že některé bakterie si na tato léčiva zvyknou. Dnes víme, že pětina bakterií už je rezistentní. Pravidelně se s těmito případy setkávám, většinou u lidí velmi oslabených. Na to pak občas slyšíme, že tedy antibiotika předepisovat nemáme. Ale to nejde, protože nemocní lidé pak budou umírat nebo budou mít vážné komplikace. A naší povinností je zachraňovat lidské životy. Jde tedy o zákonitý proces. Čím více se antibiotika používají, tím více lidí uzdravíme, ale zároveň bude více bakterií rezistentních. Pak to musí vzít do ruky speciální antibiotické centrum. To znamená, že musí objevit a vyrobit nová antibiotika. Musíme prostě neustále hledat,“ uzavřel Vít Šlechta.