foto: Marek Jindra, PrahaIN.cz/Odstraněné klíště ze zvířete, ilustrační foto
I když letošní průběh jara zatím příliš slunečných dní s teplotami mířícími ke 20°C nepřinesl, přicházející měsíc květen to nejspíš změní. Hned první májový den má být podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v tomto smyslu ukázkový. Teplé počasí bude lákat lidi do přírody, kde na ně může čekat nebezpečí v podobě klíšťat. ČHMÚ jejich aktivitu sleduje a vydává pro ni také každodenní předpověď.
Klíšťat žije v České republice celkem 13 druhů, ale dominantním druhem je klíště obecné. Patří do řádu roztočů s parazitickým způsobem života a živí se sáním krve různých obratlovců. Ve všech třech vývojových cyklech mohou larvy, nymfy i dospělé samice přenášet na člověka bakterie způsobující lymeskou borreliózu (někdy také lymská borelióza, LB). Pokud se infekce neléčí, může se rozšířit a postihnout nervový systém a způsobit záněty a obrny nervů či zánět mozkových blan a mozku. Většinu případů borreliózy lze úspěšně léčit antibiotiky.
Dále mohou klíšťata přenášet virové onemocnění nazývané klíšťová encefalitida. Na webových stránkách Státního zdravotního ústavu (SZÚ) se udává počet výskytu onemocnění lymeskou borreliózou v Česku v letech 2010 až 2019 přibližně mezi 3 až 5 tisíci případy ročně. U klíšťové encefalitidy je to asi 350 až 850 potvrzených případů za rok. Jedinou dostupnou prevencí proti klíšťové encefalitidě je očkování.
Ochrana před klíšťaty
S klíšťaty se lze setkat kdekoliv v přírodě, v parku, na zahradě, u vody nebo v lese. Důležité je se chránit před napadením a v případě, že k němu dojde, volit správné a rychlé odstranění parazita.
Vliv počasí na vývoj klíštěte
Největší výskyt klíšťat je pozorován v období od března do června, s hlavním vrcholem v květnu, druhý vrchol přichází na podzim a trvá do příchodu prvních mrazů. Z obecného hlediska platí, že nejlépe klíšťatům svědčí teplé a vlhké prostředí, nejhůře se vypořádávají se suchem. Počátek sezóny klíšťat úzce souvisí s průběhem počasí, při krátkých a mírných zimách je nutné počítat s jejich časnou aktivitou.
Nejraději mají klíšťata listnaté a smíšené lesy s porosty, kde se udržuje stálá vlhkost, daří se jim na okrajích vodních toků a ploch. V jehličnatých lesích se vyskytují výrazně méně, nesvědčí jim slunná a suchá místa.
foto: webová stránka ČHMÚ
Stupně aktivity klíšťat
Denní předpověď aktivity klíšťat je vydávána ČHMÚ ve spolupráci se SZÚ a za podpory Ministerstva zdravotnictví. Aktivita klíštěte vyjadřuje podíl klíšťat v dané lokalitě, která jsou připravena k napadení hostitele. Platí, že čím je vyšší stupeň aktivity, tím roste i stupeň rizika napadení. To je vyjádřeno na stupnici od jedné do pěti a je doplněno o doporučení, jakým způsobem se při jednotlivých stupních chovat.
Jak odstranit klíště
Státní zdravotní ústav doporučuje jako primární opatření po návratu z míst s předpokladem výskytu klíštěte prohlédnout celé tělo. Zvláštní důraz je třeba věnovat místům, kde dochází k přichycení klíštěte nejčastěji. Jedná se o podkolenní jamky, třísla, podpaží, za ušima, u dětí na hlavě a mezi vlasy. Klíšťata se však mohou přichytit kdekoliv, včetně intimních míst.
Zjištěné klíště je nutné neprodleně odstranit. Nikdy by se s ním nemělo otáčet, protože hrozí možnost jeho přetržení. Doporučuje se místo přisátí nejprve vydesinfikovat a následně pomocí navlhčené žínky nebo ručníku klíštětem lehce viklat ze strany na stranu. Do dvou až tří minut se samo uvolní.
Odstraněné klíště je nejlepší spálit
Každé klíště může být infikované, proto je nutné se vyvarovat při jeho likvidaci potřísnění rukou a okolních předmětů. Zásadně by se nemělo rozmačkávat nehtem nebo se pokoušet ho mechanicky rozdrtit. Doporučený postup je zabalit ho do kousku papíru a na nehořlavém podkladu ho zapálit.
Při tvorbě článku byly použity materiály z webových stránek CHMU.cz a SZU.cz.