Smutná bilance Všeobecné fakultní nemocnice: 2 000 pacientů s těžkou formou covidu-19

27. 01. 202213:31
Smutná bilance Všeobecné fakultní nemocnice: 2 000 pacientů s těžkou formou covidu-19
foto: Vít Hassan, PrahaIN.cz/Covid oddělení nemocnice Bulovka

Téměř stovku pacientů v kritickém stavu již lékaři VFN převezli na Kliniku anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny (KARIM) Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) a 1. lékařské fakulty v Praze z jiných nemocnic po celé České republice. Intenzivní péči potřebovalo od začátku epidemie dalších více než dva tisíce pacientů. Lékaři se zde snaží minimalizovat délku připojení covidových pacientů na umělou plicní ventilaci, protože každým dnem ztrácejí až pět procent svalové hmoty, a to může být pro převážně obézní pacienty rizikové.

„Od roku 2020 evidujeme téměř 300 těžkých případů SARSCoV-2 ARDS, takzvaného syndromu akutní dechové tísně. 115 lidí jsme museli připojit na umělou plicní ventilaci. Pro 85 pacientů v kritickém stavu jsme museli vyjet urgentně do jiných nemocnic v Čechách i na Moravě,“ uvedl přednosta Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny VFN a 1. LF UK Jan Bláha.

Lékaři VFN podle něj za dobu pandemie již udělali v péči o pacienty znatelný pokrok. Řadu opatření i léčebných postupů, bez kterých si na počátku nedovedli práci na klinice v covidovém prostředí představit, diametrálně změnili.

Pro stanovení diagnózy a množství infekce se zde používají jen laboratorní antigenní testy, a to jak z dýchacích cest, tak i z krve. „Oproti PCR testům jsou lepší pro stanovení nálože viru, infekčního rizika pro okolí a určení indikace k virostatikům a monoklonálních protilátek. Právě odhad virové nálože nám umožňuje léčit pacienta efektivněji. Když je nálož nízká, už nemá cenu podávat virostatika, která zabraňují množení viru v těle,“ vysvětlil vedoucí lékař Martin Balík.

Kriticky obézní pacienti

Dvě třetiny všech pacientů jsou obézní a dvacet procent z nich je kriticky obézních s BMI přes 40.

„Když jsou tito lidé imobilizovaní na přístrojích, musíme je co nejrychleji rozhýbat. Kdybychom čekali s tracheostomií 14 dní do jejich bezinfekčnosti, tak by se toho nemuseli dožít. Každý den na umělé plicní ventilaci totiž znamená snížení svalové hmoty o čtyři až pět procent. Ve chvíli, kdy je někdo hodně obézní, tak první, co zmizí, jsou svaly a zůstane skelet a tuk. Jsme tedy zastánci časné tracheostomie a bronchoskopie bez ohledu na infekčnost pacienta,“ doplňuje Balík.

Specifikem intenzivní péče KARIM VFN je také omezení nošení ochranných obleků. Lékaři používají jen respirátory a rukavice. „Důvodem, proč od února loňského roku nepoužíváme ochranné kombinézy a obleky, je především ochrana našich pacientů před přenosem bakterií na rukávech obleků,“ dodal Bláha.

Vzhledem k tomu, že jde o oddělení s kriticky nemocnými pacienty, lékaři neomezují návštěvy blízkých. „Na klinice máme nejtěžší případy a lidé tu mohou zemřít během jednoho dvou dnů. Pokud je pacient infekční, tak jeho blízké oblečeme do ochranných pomůcek a návštěvu povolíme. Vše je o lidském přístupu,” uzavřel Bláha.

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných