Svítá naděje pro chátrající areál zámku Veleslavín. Praha jedná o vzniku hospicu

22. 11. 202117:45
Svítá naděje pro chátrající areál zámku Veleslavín. Praha jedná o vzniku hospicu
foto: Se svolením spolku Hradní potok (stejně jako ostatní snímky v článku, pokud není uvedeno jinak)/Zámek Veleslavín

Zástupci pražského magistrátu a dalších zainteresovaných subjektů jednali u kulatého stolu o projektu hospicového centra. Jde o jeden z projektů, pro nějž by Praha ráda využila prázdný a chátrající areál bývalého neurologického sanatoria ve Veleslavíně, který je v majetku státu. Jednání se také účastnili představitelé Univerzity Karlovy, České společnosti paliativní medicíny ČLS JEP, městské části Praha 6, Všeobecné zdravotní pojišťovny nebo místního spolku občanů Hradní potok, který se o zničený zámek léta zasazuje a má o celém areálu své, nutno říci krásné, nadějné představy.

„Setkání u kulatého stolu s erudovanými odborníky, kolegy z úřadů a zdravotních pojišťoven vnímám jako ideální začátek nadějného projektu, který Praha potřebuje. Zřízení hospice, který by propojoval komunitu s péčí o pacienty v terminálním stádiu život limitující nemoci a zároveň by byl špičkovým vzdělávacím centrem, shledávám jako nezbytný krok pro zajištění nejen kvalitní péče tohoto typu, ale i jako nutnost k zajištění kapacit péče s ohledem na stárnoucí populaci,” říká Milena Johnová, radní hl. m. Prahy pro oblast sociální politiky a zdravotnictví.

 

Kulatý stůl ocenili všichni zúčastnění, Magistrátem počínaje a občany konče. Foto se svolením Magistrát hl. m. Prahy

Potomci majitele chtějí hospic

Hlavní město v současnosti jedná se státem o možném převodu do svého vlastnictví. V rámci následného využití pak zvažuje Praha možnost, že by zde mimo jiné vznikl moderní hospic.  Nápad vybudovat ve Veleslavíně hospic vzešel od bratrů Kosákových, kteří jsou potomci původních majitelů zámku. Oba pracují ve zdravotnictví a o osud areálu, který jejich rodina před válkou vlastnila a spravovala, mají dlouhodobě obavy. „Přáli bychom si, aby se areál otevřel veřejnosti a opět se zde mohlo pomáhat pacientům, k čemuž byl objekt původně určen i kolaudován,” uvádí David Kosák, v současnosti ředitel nemocnice v Neratovicích.

 

David Kosák, foto se svolením Magistrát hl. m. Prahy

Paliativní péče v Praze dosud chybí

Rozvoj paliativní péče je jedním z důležitých úkolů, na kterém Praha pracuje. Kapacita dvou stávajících pražských hospiců je omezená. Pacienti z hlavního města jsou tak dnes odesíláni i do mimopražských lůžkových hospiců v Čerčanech nebo Litoměřicích a většina občanů stále umírá na akutních lůžkách pražských nemocnic. Podpora kapacity poskytovatelů paliativní péče je součástí dlouhodobé koncepce, kterou vedení města schválilo na konci roku 2019. „Praze by velmi slušelo, kdyby měla moderní lůžkové hospicové pracoviště, které by vedle špičkové péče mělo kapacitu také pro vzdělávání zdravotníků a ostatních pomáhajících profesí,” přeje si Martin Loučka, ředitel Centra paliativní péče, který se na rámcovém záměru projektu podílí jako konzultant.

 

Martin Loučka, foto se svolením Magistrát hl. m. Prahy

Rozvoj hospicové péče včetně budování nových paliativních lůžek v hlavním městě podporuje také Česká společnost paliativní medicíny v čele s předsedou Ondřejem Kopeckým. Za odborně žádoucí a společensky prospěšné považují také propojení lůžkového pracoviště s dalšími službami, jako jsou mobilní tým nebo denní stacionář, a také akademickými i osvětovými aktivitami. 

Vymění Praha Veleslavín za Faustův dům a Homolku?

Areál veleslavínského zámku zároveň nabízí potenciál propojit hospicovou myšlenku s komunitním životem. Mohla by zde vzniknout kavárna, kulturní centrum, své místo by zde mohla najít lokální základní umělecká škola. „Již od roku 2018 se snažíme o získání objektu veleslavínského zámku do vlastnictví hlavního města Prahy, jde o jednu z mých velkých priorit v majetkové gesci. Po velice náročných a dlouhých jednáních jsme se konečně dobrali k možnému konceptu směny. A sice, že by město do směny vstupovalo s objektem Faustova domu a pozemky okolo Nemocnice Na Homolce, tedy s nemovitostmi, které nyní slouží státem zřizovaným organizacím. Z pohledu budoucího využití dlouhodobě deklarujeme, že právě kombinace využití sociálně zdravotního a vzdělávacího je právě onou chtěnou formou využití objektu ve Veleslavíně,” dodává Jan Chabr, radní hl. m. Prahy pro oblast majetku.

 

Areál zámku Veleslavín v Praze 6 z pohledu shora

 

Areál zámku Veleslavín v Praze 6 sloužil v první polovině 20. století jako špičkové neurologické sanatorium, které založil Leo Kosák spolu se svým bratrancem Oskarem Fischerem, jedním z objevitelů Alzheimerovy choroby. Zámek je spojen s řadou významných osobností. Léčila se zde například Charlotta Garrigue Masaryková či Milena Jesenská. Poté, co majitele během druhé světové války zabili nacisté, byl areál arizován a následně po komunistickém převratu znárodněn. V porevoluční historii se zde v nájmu vystřídaly různé instituce, poslední roky však zámek a přilehlé budovy chátrají, stát je nedokáže efektivně využít a celý areál s krásným lesoparkem je oplocen a uzavřen veřejnosti.

 

MUDr. Leo Kosák - za kolik úžasných budov vděčí Praha Židům?

 

Vzpomeneme si na cestu, kterou jezdil Masaryk po svém příjezdu do Prahy za Charlottou na zámek Veleslavín. Záznamy z databáze Paměti národa uvádějí, že jezdil na koni, třešňovou alejí, a za ním běžel houf dětí. Cesta stejně jako mnoho cest v okolí zanikla. Cesta vedla podél původně renesančního kanálu Hradní potok, tehdy ještě nezatrubněného. (Zatrubněn byl 1926). Kanál vedl po vrstevnici od Litoveckého a Libockého rybníka, prokličkoval Veleslavín, pokračoval podél severní a východní zdi parku a dál pod ulicí Nad Hradním potokem a pod současnou teplárnou směrem k Pražskému Hradu, který zásoboval vodou. Cesta pokračovala ze současné ulice Nad Hradním potokem, přes křižovatku u současné teplárny, pod fungující teplárnou, Strnadovými zahradami, a dál nad současným Chládkem. Podaří se cesty obnovit a vrátit do krajiny a alespoň kus potoka nechat téct povrchově jako vodní prvek? Ptá se spolek Hradní potok, který tuto historickou fotografii poskytl…

Co chce spolek Hradní potok

„V souvislosti i s naším jednáním u kulatého stolu a plány se zámkem Veleslavín přikládáme znovu naší základní představu zámku Veleslavín,“ píší:

 

Vize zámku Veleslavín spolku Hradní potok

  • Otevřený park pro veřejnost
  • Dočasné otevření parku pro veřejnost před finálním projektem
  • Ošetření stromů, rekonstrukce budov, revitalizace vodních prvků včetně památkově chráněného jezírka a renesančního kanálu Hradní potok
  • Část využití budov na klidové kulturní, komunitní a vzdělávací centrum, ideálně zaměřené na práci s krajinou a veřejným prostorem, uměním, galerie, výstavy, umělecké ateliéry, rozvinutí mezioborového dialogu, rozvinutí dialogu mezi veřejností, politiky, odborníky, a to i umělci na tvorbě města. Kulturní centrum by mělo být natolik velké, aby umožnilo, aby se z areálu stalo srdce a plíce místa.
  • Zachování stávající volné plochy v parku
  • Napojení na obnovenou síť pěších cest
  • Místo je pro nás prázdným prostorem vhodný k zaplnění idejemi a vzděláváním o kvalitním veřejném prostředí pro život, dialog, umění.

 

 

 

Dostane se do areálu jednou veřejnost i mimo výjimečné příležitosti? Moc bychom to Praze 6 i spolku Hradní potok přáli...

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných