Terapeut čínské medicíny: Přestaňte scrollovat a zajděte za babičkou. I vztahy jsou klíčem ke zdraví

ROZHOVOR: Terapeut tradiční čínské medicíny Milan Schirlo vyznává léčbu houbami. Ty podle něj harmonizují energetické proudy v těle a pomáhají udržovat rovnováhu. „Člověk by měl přiměřeně zdravě žít, kvalitně jíst, hýbat se, dobře spát a kontrolovat své emoce. Pak nemusí užívat nic, aby byl zdravý. Lidé ale takto nežijí. Když onemocní, je čas na vitální houby,“ tvrdí Schirlo v rozhovoru pro server PrahaIN.cz.

Milane, jste terapeut tradiční čínské medicíny, spoluzakladatel MycoMedica a autor knihy Cesta houby. Jak jste se k čínské medicíně a houbám vlastně dostal?

To je dlouhý příběh. Moji předkové pocházejí z Kladského pomezí a všichni se věnovali léčení. Byli to lékaři, chiropraktici, napravovači. Tak to mám asi v genech. Po sametové revoluci jsem narazil na čínskou medicínu a ona mě uchvátila svou tradicí a možnostmi. Mnoho lidí si myslí, že čínská medicína je jen soubor babských rad, to je ale daleko od pravdy. Jedná se o velmi propracovaný diagnosticko-léčebný systém, který si dokáže poradit s většinou zdravotních nerovnováh. Léčba čínskou medicínou stojí na pěti pilířích: fytoterapii, akupunktuře, cvičení, dietetice a masážích.

Je tradiční čínská medicína účinnější než ta západní?

Jak v čem. U urgentních, akutních a život ohrožujících stavů jasně vede západní medicína se svou technikou a léky. U akutního slepého střeva asi není nejlepší nápad píchat akupunkturu nebo začít užívat houby. Tuhle situaci vyřeší rychlý chirurgický zákrok. Ale u chronických a dlouhotrvajících stavů podle mě vede medicína čínská.

Co je v konceptu čínské medicíny energie Qi a jak si ji udržet na co nejvyšší úrovni?

Qi je energie, která proudí v našem těle v dráhách, kterým říkáme meridiány. Podobně jako krev v cévách. Má různé funkce. Zahřívá tělo, brání ho, tráví potravu, aktivizuje jednotlivé procesy. Jak proudí v dráhách, v určitých místech se zkoncentruje, vystoupí k povrchu a vytvoří akupunkturní bod. Když do tohoto bodu akupunkturista vpíchne jehlu, dokáže s energií různě pracovat, doplňovat ji, vypouštět, přesouvat nebo ovlivňovat jednotlivé orgány či procesy.

Čínská medicína říká, že pokud chce být člověk zdravý, musí mít dostatek Qi a Qi v něm musí volně proudit. A to hodně souvisí s životním stylem. Dostatek Qi je především o kvalitě stravování, zatímco volné proudění Qi často souvisí s emocemi a stresem.

Řada filozofických nebo náboženských směrů klade při hledání rovnováhy v těle důraz na stav mysli a její sílu. Je opravdu takový přístup nejlepší prevencí potíží?

Čínská medicína nevidí velký rozdíl mezi naším fyzickým a psychickým tělem. Je to jeden úzce propojený systém. Proto třeba jednou bylinnou směsí dokážete vyléčit pálení žáhy a zároveň zmírnit podrážděnost.

Důležitá je rovnováha. Čínská medicína vnímá svět jako neustálé přetlačování mezi yinovou a yangovou energií. Když to zjednoduším, yang je teplo, světlo, pohyb. Yin je chlad, tma, klid. V našem těle je přítomné obojí. A pokud jsou tyto síly v rovnováze, jsme zdraví. Této rovnováze se říká cesta středu.

Problém je, že prakticky vše, co děláme, nás z této cesty vychyluje. Dáte si chilli papričky, posunete se směrem k yangu. Dáte si zmrzlinu, převáží yin. Naše tělo má ale úžasnou seberegulační schopnost a tyto výkyvy neustále vyrovnává. Třeba po těch chilli papričkách se začnete potit, a to vás ochladí. Tělo vás samo vrací na cestu středu.

Pokud se ale chováme nepřiměřeně a extrémně, yinová nebo yangová energie překročí hranice, kam už naše seberegulace nedosáhne. Tam musí nastoupit lékař se svými medikamenty. A když se nad tím zamyslíte, je v podstatě jedno, jestli použije houby, byliny nebo antibiotika. Cílem je vždy totéž: vrátit yinovou a yangovou energii do rovnováhy, dostat člověka zpět na cestu středu, cestu zdraví.

Neměli bychom tedy žít extrémně, ale přiměřeně. Přiměřeně, to je takové základní slovo čínské medicíny.

A houby? Ty jsou jedním z nejlepších prostředků na vyrovnání energií v těle. Neustále nás tlačí zpátky na cestu středu. Proto dokážou řešit tak široké spektrum zdravotních potíží. To je jejich superschopnost, a i proto jsou dnes tak populární.

Čím se liší houby, které sbíráme v lese, od těch vitálních, které používáte v ordinaci?

Vitální houby jsou zvláštní organismy. Obsahují výjimečné kombinace účinných látek. Polysacharidy, betaglukany, terpenoidy, enzymy, které dokážou cíleně ovlivňovat lidský organismus. Podobné látky najdete i v běžném hříbku z lesa, jen v mnohem menší koncentraci.

Které houby používáte nejčastěji?

Mezi nejznámější patří reishi, česky lesklokorka lesklá. Ta má asi nejširší spektrum účinků, od podpory imunity přes nespavost po kardiovaskulární nebo respirační potíže. S trochou nadsázky bychom o ní mohli říct, že je to všelék.

Pak je tu Cordyceps, housenice čínská. To je největší dobíječ energie mezi houbami.

Velmi populární je dnes Hericium, korálovec ježatý. Ten zvyšuje v těle hladinu takzvaného nervového růstového faktoru, jehož pokles se spojuje s demencí nebo Alzheimerovou chorobou. A také podporuje paměť a koncentraci, takže ho studenti pravidelně objevují v době zkoušek.

A zmíním ještě Coriolus, outkovku pestrou. To je mezi houbami takový zabiják všeho, co tělu nepatří, tedy virů, bakterií, kvasinek a rakovinných buněk.

Takto bych mohl pokračovat dál. Těch nejpoužívanějších vitálních hub je asi sedmnáct.

Na jaké problémy nejčastěji vitální houby používáte?

Jejich doménou jsou imunitní nerovnováhy. Houby umí imunitu posílit, pokud je oslabená a vy chytáte každý virus, kolem kterého projdete. Umí ji ale i zklidnit, pokud reaguje nepřiměřeně. Proto se často užívají u alergií nebo autoimunitních potíží.

S tím souvisí i jejich použití u onkologických onemocnění. Tady bych rád zdůraznil, že vitální houby nejsou lék na rakovinu. Jsou ale velmi vhodné jako podpora organismu při konvenční léčbě, ať už jde o chemoterapii, biologickou léčbu nebo radioterapii. Ale zdravotních problémů, kde lze houby využít, je samozřejmě mnohem víc.

V jaké fázi obtíží je nejlepší houby nasadit?

Ideálně okamžitě. Člověk by ale měl vědět, co dělá, proto je dobré poradit se s odborníkem, který houby v terapii používá. Takových odborníků je v Česku díky naší MycoAkademii poměrně hodně. A pokud si nejste jistí, můžete vyzkoušet třeba bezplatnou poradnu na MycoMedica.

Lze užívat houby u akutních infekcí, jako je nachlazení nebo chřipka?

Houby sice posilují imunitu, ale pokud vás zasáhne viróza, doporučuji je vysadit a začít znovu až po odeznění akutních příznaků. Jedinou výjimkou je Coriolus. Pokud cítíte úplně první příznaky infekce, nasaďte ho. Ideálně ve vyšší dávce, třeba dvě kapsle pětkrát denně. Coriolus dokáže razantně vybudit imunitní systém a ten většinou patogen zlikviduje dřív, než nemoc propukne. Záleží samozřejmě na síle patogenu a na stavu vašeho organismu.

Může člověk užívat vitální houby preventivně?

Může. Ale nejsem příznivcem jakéhokoli preventivního užívání čehokoli. Člověk by měl přiměřeně zdravě žít, kvalitně a pravidelně jíst, hýbat se, dobře spát a kontrolovat své emoce. Pak nemusí užívat nic, aby byl zdravý. Lidé ale takto nežijí. Když onemocní, je čas na vitální houby.

Samozřejmě existují stavy, kdy preventivní užívání smysl má, třeba u člověka po onkologické léčbě. Kvůli riziku recidivy je dobré dělat si občas houbové kúry, nejčastěji s reishi a Coriolem. Nebo když vaše dítě onemocní pokaždé, když nastoupí do školky. Tam se osvědčí začít s houbami třeba od poloviny srpna. Pro lidi nad šedesát let je zase skvělá maitake, která harmonizuje metabolismus, který právě ve vyšším věku zpomaluje. Říká se jí preventivní houba pro stáří. Těch případů, kdy má smysl užívat houby preventivně, je samozřejmě mnohem víc.

Jak užívat houby s léčivými účinky, které rostou u nás, třeba březovník, chagu, boltcovitku nebo hlívu?

To je různé. Houby jako hlíva nebo ucho Jidášovo můžete jednoduše přidat do polévky nebo omáčky. Pak jsou ale houby jako reishi nebo chaga, které jsou velmi dřevité, a pro kuchyni tudíž nevhodné. Z těch si můžete udělat odvar. Zhruba deset dekagramů houby vaříte půl hodiny v půl litru vody a odvar pak během dne popíjíte. Nebo je naložíte do vodky, měsíc macerujete a vyrobíte si tinkturu.

Hodně se mluví o kvalitě hub. Houby do sebe dokážou natáhnout škodlivé látky, jako jsou pesticidy nebo těžké kovy. Je to reálné nebezpečí?

Ano, to je pravda. Pokud chceme jíst houby, měly by růst v čistém prostředí. A pokud si je kupujeme ve formě doplňků stravy, chtěl bych po výrobci testy. Dnes už ale není největší problém ve škodlivých látkách, to mají výrobci většinou v pořádku.

Větší problém je s obsahem účinných látek, tedy betaglukanů, polysacharidů, terpenoidů, enzymů, vitamínů. Houby se pro terapii většinou zpracovávají extrakcí. Tělo je pak lépe vstřebá a zároveň se zvýší koncentrace účinných látek. Jenže někteří výrobci se snaží ušetřit a houbu naředí třeba škrobem. Běžná laboratoř to nepozná, protože škrob je také polysacharid. Ale výsledný produkt nebude mít valný efekt na zdraví. Vím, že mnoho produktů na trhu obsahuje třeba jen dvacet procent houby, zbytek jsou látky na bázi škrobu.

Takže je dobré být opatrný. Kvalitní moderní produkty jsou standardizovány na betaglukany. To je dobré si pohlídat. Optimální obsah je mezi třiceti a čtyřiceti procenty betaglukanů. A ideální je kupovat houbové produkty v biokvalitě.

Jakou roli houby obecně v přírodě a v životě lidí hrají?

Asi mnohem větší, než si většina lidí myslí. Lidé se houbami zabývají hlavně koncem léta, kdy vtrhnou do lesů a masově sbírají. Jenže bez hub bychom neměli pivo, chleba ani sýry. Ani penicilin. Houby jsou součástí mnoha průmyslových procesů.

Spousta lidí neví, že houby jsou obrovskými recyklátory organického materiálu. Když v přírodě uhyne strom nebo zvíře, houby pomáhají tato mrtvá těla rozložit na anorganické látky, které pak slouží jako potrava pro rostliny. Jsou nezbytnou součástí koloběhu v ekosystému. Někde jsem četl, že houby spolu s bakteriemi takto každý den zpracují až dvě stě miliard tun organického materiálu. To je nepředstavitelné číslo.

Jakou roli hraje jídelníček, složení a způsob přípravy jídla?

Z jídla a ze vzduchu si vytváříme energii Qi. Qi slouží jako palivo pro naše tělo. Když máme málo Qi, slábneme. Proto je pro nás stravování tak důležité. Jídlo musí obsahovat dostatek kvalitní Qi, a to znamená jíst kvalitní, opravdové potraviny. Ultrazpracované potraviny plné éček a aditiv obvykle dostatek Qi neobsahují.

Měli bychom jíst pravidelně, ideálně třikrát denně. Jídla spíše tepelně zpracovaná. A přiměřeně svému zdravotnímu stavu a roční době. Jíst v zimě melouny není zrovna dobrý nápad. A v letním poledním vedru si dávat těžké grilované maso náš organismus taky moc neocení.

Nicméně lidé dnes stravování hodně přeceňují. A často zapomínají, že jídlo nám musí přinášet také radost.

Současná doba dost nabourává mezilidské vztahy. Jak k těmto změnám přistupovat, aby jejich důsledky neničily tělo i duši?

To je otázka za sto zlatých. Existuje harvardská studie, která už asi osmdesát let zkoumá, proč jsou lidé zdraví a proč nemocní. Samozřejmě zjistila, že naše zdraví ovlivňuje, zda kouříme, co jíme, jak se hýbeme, jak spíme. Ale zjistila ještě jednu zásadní věc. Úplně nejvíc naše zdraví ovlivňují vztahy. Vztahy s dětmi, rodiči, partnery, v práci, v komunitě. Lidé, kteří mají dlouhodobě dobré vztahy, jsou prostě mnohem zdravější.

A pak je tu ještě jedna věc. Naše doba je hektická, vše se neustále zrychluje. Je dobré v tom jít trochu proti proudu a to zrychlení vyrovnávat. Tím, že zpomalíme. Že přestaneme scrollovat na mobilu a raději si popovídáme s partnerem. Že zajdeme za babičkou, kterou jsme léta neviděli. Že sousedovi pomůžeme vykopat studnu. Nebo si přečteme hezkou knížku.

Milan Schirlo (6. září 1966) je terapeut, lektor, průvodce a spisovatel. Už čtvrtstoletí je terapeutem tradiční čínské medicíny. Pořádá semináře a webináře, přednáší a věnuje se klientům osobně. Prosazuje a praktikuje léčbu nemocí pomocí léčivých a tzv. vitálních hub. Přednáší také o čínské filozofii a čínských bylinkách. Učení podle něj není jen přenos informací, ale také samotná léčba. Věří v moudrost přírody, v moudrost věků a v pokoru, s jakou je podle něj potřeba k uzdravení přistupovat. Před loňskými vánočními svátky vydal knihu Cesta houby – návrat k rovnováze. Je zakladatelem společností MycoMedica, YaoMedica a CareMedica.