Ukrajinští uprchlíci chtějí pracovat v českých nemocnicích. Česky se ale nedomluví

Ukrajinští uprchlíci v Česku nepotřebují pracovní povolení. Mají vízum strpění. Většina z nich se nechce spoléhat jen na pomoc státu. Pracovních míst je podle Úřadu práce ČR dostatek. Velký zájem mezi Ukrajinci je o práci ve zdravotnictví. Tam je ale začlenění ukrajinských běženců komplikovanější.

Nemocnice nemají možnosti, jak si ověřit odborné znalosti uprchlíků z Ukrajiny. „Na čestné slovo samozřejmě nemůžeme z logiky věci nechat kolegu z Kyjeva, který je třeba neurochirurg, operovat u nás pacienty,“ uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) pro ČTK.

Neznalost češtiny neomlouvá

Největší překážkou ukrajinských uchazečů o práci je neznalost češtiny. „Cizinci, včetně Ukrajinců a Rusů, se neradi učí česky,“ tvrdí zástupce pražské personální agentury, která zprostředkovává cizincům pracovní místa v různých oborech. „Máme zkušenost, že pokud jim najdeme práci ve skladu nebo v úklidové firmě, většinou si vystačí s rodnou řečí.“  

Bez znalosti češtiny se ale do zdravotnictví mohou zapracovat jen stěží. Diagnóza je sice na stejné úrovni, ale čeští pacienti jsou zvyklí na určitý standard. Leckdy i vlídné slovo, projev empatie, nemálo psychologie.  

Nižší zdravotnický personál je označován jako dělník ve zdravotnictví. Ano, to je oficiální název pracovní pozice v českých nemocnicích. Dalším stupínkem v kariéře zdravotníka je sanitář. K této pozici vede cesta přes akreditovaný kvalifikační kurs. Ten trvá zpravidla 5 týdnů (100 hodin praxe, 80 hodin teorie) a zakončen je ústní zkouškou. 

Nic není zadarmo 

Fakultní Thomayerova nemocnice v Praze loni pořádala kurs pro sanitáře za 12 tisíc korun. A jednou z podmínek pro absolvování praktické části kursu na nemocničních odděleních byly minimálně 2 dávky vakcíny proti hepatitidě B. Očkování přitom probíhá s odstupem jednoho měsíce.  

Personalisté nemocnic také musí individuálně posoudit úroveň češtiny. Podle toho se pak pro ně najde pracovní zařazení. „Umím si představit nabrat tyto zdravotníky, lékaře, zdravotní sestry a využívat je na pozicích, které nejsou ty odborné, tak aby pracovali po boku lékařů nebo zdravotních sester,“ říká radní Milena Johnová (Praha Sobě).

Válek by ocenil, kdyby mohli ukrajinští zdravotníci co nejrychleji začít pracovat. Třeba už před schválením legislativy. V řádu dní by mohli začít pracovat a pomáhat například v UA pointech, tedy v ambulancích, které vznikají v nemocnicích. UA pointy zajišťují zdravotní péči pro ukrajinské uprchlíky.    

Ministerstvo zdravotnictví už koordinuje přístup ukrajinských uprchlíků do zdravotnictví s Evropskou unií. 

Autor: Martin Formáček