V 25 letech kolaps a návrh na invalidní důchod. Dnes žije bez léků a radí ostatním

ROZHOVOR: „Měla jsem řadu vleklých a vážných zdravotních komplikací. Třeba rozedmu plic. V 25 letech mi navrhli invalidní důchod. Dnes žiju v bytě s pěti kočkami, na které jsem dřív měla těžkou alergii. A zvládám to bez léků.“ Tak o sobě mluví terapeutka tradiční čínské medicíny z Brna Tereza Novotná.

Na vlastním příkladu prý přišla na to, jak pomáhat ostatním s jejich zdravotními obtížemi pomocí přírodních léčiv a tradiční čínské medicíny. Tvrdí také, že největším zabijákem je stres. Když mu člověk podlehne, začne se ke svému tělu chovat nepřátelsky.

Co vás k bylinám, darům přírody a tradiční čínské medicíně vedlo? Můžete popsat svůj příběh?

Od malička mě to táhlo ven – do zahrady, do lesa, mezi zvířata. Myslím, že právě tam se ve mně usadil pocit, že v hlíně a v rostlinách je klid, smysl a řád, který mi jinde chyběl. Od mala jsem trpěla astmatem a silnými křečemi břicha, později přišla vaskulitida, pořád nějaký zánět. A pak přišel zlom.

V roce 2018 jsem v době, kdy jsem pracovala jako vedoucí směny ve velké restauraci, chytila těžký virový zánět průdušek. Zpětně mi lékařka řekla, že šlo o jeden z koronavirů. Během pár dnů jsem se propadla do stavu, kdy jsem skoro nemohla dýchat, saturace byla kolem 83 procent, padl návrh na hospitalizaci a napojení na přístroje. Do nemocnice jsem tehdy nešla, následkem ale byla rozedma plic a návrh na plný invalidní důchod v 25 letech.

Měla jsem řadu vleklých a vážných zdravotních komplikací. Vrátila jsem se k bylinám. Začala jsem studovat fytoterapii, měnit stravu a režim a hledat cesty, jak tělu ulevit, aniž bych jen přidávala další chemii. Do toho jsem si pořídila lékařský vaporizér a začala inhalovat léčebné konopí, paralelně s klasickou léčbou a pod pravidelnou kontrolou lékařů. Po několika měsících začaly laboratorní hodnoty zánětu klesat, kortikoidy jsem mohla postupně vysadit. Nakonec jsem skončila i s dlouhodobými antihistaminiky, která jsem brala osm let. Dnes žiju v bytě s pěti kočkami, na které jsem dřív měla těžkou alergii. A zvládám to bez léků.

Tahle cesta mě přivedla k hlubšímu studiu bylin, nakonec i k tradiční čínské medicíně. Dnes vedu v Brně obchod BylinkyBrno, dělám diagnostiku z jazyka, míchám vlastní esenciální směsi a pomáhám lidem nacházet cestu k sobě. Přes tělo, jídlo, bylinky i práci s emocemi.

Jakou máte odezvu od lidí na vaše výrobky, služby a vystupování?

Třeba směsi Nachlazení a Alergie patří dlouhodobě mezi ty, na které mi chodí nejvíc zpětných vazeb. Lidé píší, že se jim lépe dýchá, zklidní se jim dutiny, že jim konečně něco zabralo. Velkou radost mám, když mi někdo řekne, že si díky vůni uvědomil, jak moc je ve stresu, a začne řešit i psychiku, ne jen rýmu.

S diagnostikou z jazyka a bylinkovým poradenstvím začínám oficiálně teprve od loňského srpna, ale za tu dobu mám řadu lidí, kteří za mnou chodí opakovaně, posílají kontrolní fotky jazyka a píší o konkrétních změnách: méně refluxu, klidnější astma, ústup ekzémů, lepší energie. Hodně mě těší, když mi klienti sdílejí, že chodili roky k jiným terapeutům nebo na akupunkturu, ale teprve kombinace bylin, jídla a jasného režimu jim začala dávat smysl i výsledky.

Zároveň ale lidem vždycky říkám: já vás neuzdravím. Já ukážu cestu, nastavím byliny, stravu, pořadí kroků. Ale pracovat musí oni. To, co funguje, je dlouhodobá změna. Lidé mi píší, že se podle mých doporučení řídí a že jim to samo o sobě výrazně pomohlo. Beru to jako důkaz, že moje práce má smysl.

Můžete popsat váš nový projekt Bylinkový domek?

Nejde o barák na bydlení, ale o pracovní zázemí. Bylinkový domek je můj velký sen. Možná ne úplně snadno dosažitelný, ale o to víc upřímný. Od letošního jara rozjíždím zahradu, kde chci pěstovat léčivé rostliny od semínka. Mám fóliovník a cílem je postupně vyrábět vlastní tinktury a bylinné směsi pro diagnostiku, abych nebyla odkázaná jen na výrobky jiných firem.

Zároveň chci mít malé, klidné místo pro diagnostiky, konzultace a menší setkání. Ne velké centrum, spíš takovou budku pro duši. Sbírka na Doniu má pomoct tomu, aby se tohle zázemí mohlo začít rodit: zahrada, jednoduchý skleník, sušárna, základní vybavení na zpracování bylin a prostor, kde si člověk v klidu sedne, vydechne a můžeme spolu něco skutečně řešit.

Co všechno se dá vyčíst z jazyka, nehtů nebo vlasů?

Z pohledu tradiční čínské medicíny (TČM) je jazyk taková mapa vnitřku těla. Díváme se na tvar, barvu, vlhkost, povlak, rýhy, otisky zubů i viditelné cévy dole pod jazykem. Špička odpovídá srdci a plicím, střed žaludku a slezině, boky játrům a žlučníku, kořen ledvinám a střevům. Z jazyka tak poznáte například to, jestli v těle převažuje horko nebo chlad, zda je člověk přesušený, nebo naopak plný vlhka a hlenu, jak je na tom krev a výživa, jestli energie stagnuje, nebo naopak chybí.

Nehty a vlasy jsou víc o výživě a dlouhodobém stavu. Křehké nehty, třepící se vlasy nebo šednutí v mladém věku, to všechno mohou být signály oslabených jater, krve, ledvin nebo dlouhodobého stresu.

Diagnostika může probíhat i přes obličej – vrásky, barvu pleti, pigmentaci. Existuje také pulzová diagnostika, o které se v TČM říká, že je intimnější než polibek. Z pulzu dokáže znalý terapeut vyčíst velmi hluboké vrstvy. Já sama se pulzu věnuji spíš okrajově, protože nechci s klienty pracovat v tak fyzicky intimní rovině. Pro mě je dostatečně výmluvný jazyk, řeč těla, anamnéza a to, jak člověk mluví o svém životě.

Můžete popsat odstrašující případy špatných stravovacích návyků a jejich důsledky na zdraví?

Za mě je úplně na začátku stres. Když je člověk dlouhodobě pod tlakem, tělo si hledá úlevu, nejčastěji v jídle a návykových látkách. Večer odměna v podobě alkoholu, přes den sladké, rychlá jídla, přejídání i ve chvíli, kdy tělo už dávno nehlásí hlad, ale únavu. V našich podmínkách hodně často vidím kombinaci: málo teplého jídla, hodně studených nápojů, jogurtů a salátů, a to i v zimě, těžká a mastná jídla večer, k tomu minimum pohybu.

Z pohledu TČM to doslova „utopí střed“, tedy žaludek a slezinu. Vzniká vlhko a hlen, člověk je nateklý, unavený, přibírá, má mlhu na mozku, reflux nebo nadýmání. Když se k tomu přidá chronický stres, tělo se dostává do stavu, kdy už jen hasíme požáry: vysoký tlak, inzulinová rezistence, autoimunitní záněty, chronická únava, později i onkologická onemocnění.

Odstrašujících příběhů bych mohla popsat desítky. Jde o lidi, kteří roky fungovali na fast foodu a litru koly denně, až jim tělo nastavilo tak jednoznačné zrcadlo, že musely přijít operace nebo těžké diagnózy. Velká část potíží přitom začíná nevinně. Jen trochu pálení žáhy, jen trocha alkoholu na spaní. A pak je z toho po letech žaludeční vřed, cirhóza nebo nádor. Nechci strašit, ale ukázat, že to, co jíme a jak žijeme, se nám dlouhodobě opravdu sčítá.

Jak se má tedy podle vás člověk v kostce chovat ke svému tělu, aby byl zdravý, a nemusel pak hasit důsledky nemocí syntetickými léky?

Říkám klientům, ať se ke svému tělu chovají minimálně tak dobře jako ke svému autu. Ideálně ještě lépe. Auto pravidelně servisujeme, tankujeme správné palivo, posloucháme, když se ozve divný zvuk. U těla jsme často ochotni ignorovat červené kontrolky celé roky.

Základ vidím v několika bodech. Pravidelné teplé jídlo, zejména snídaně a oběd, méně těžkých jídel na noc, méně extrémů, například studené smoothie v lednu nebo grilovačka s pěti pivy v červenci. Dostatek spánku. Tělo se opravdu regeneruje v noci, ne u telefonu ve dvě ráno. A pak dostatek pohybu. Nemusí to být crossfit, stačí chůze, práce na zahradě nebo cvičení, které člověka baví.

Důležitý je také respekt k cyklům. Příroda se v zimě nezelení jako v červnu a naše tělo taky potřebuje jiný režim v lednu a jiný v červenci.

A pak je tu rovina, která mě zajímá čím dál víc: duševní hygiena. Lidé se často přehlušují: sluchátka, televize, stále zapnuté sociální sítě. Málokdo si sám se sebou opravdu sedne, dýchá a ptá se: Jak mi vlastně je? Co cítím? Co bych teď potřeboval? Když tenhle vnitřní dialog nevedeme, tělo začne mluvit za nás. Bolestí, nemocí, kolapsem.

Mohla byste popsat klíčové principy tradiční čínské medicíny?

Zjednodušeně řečeno se TČM dívá na člověka celostně a dynamicky. Nezajímá ji jen diagnóza, ale vztahy mezi orgány, emocemi, životním stylem, počasím a jídlem. Klíčovým principem jsou dvě protikladné, ale doplňující síly – jin a jang. V těle potřebujeme rovnováhu: ani příliš horka, které zvyšuje riziko zánětu, ani příliš chladu. Energie Qi proudí v meridiánech a vyživuje orgány. Když jí je málo, jsme unavení, když stagnuje, vzniká bolest, úzkost nebo podrážděnost.

Dalším pilířem je pět prvků – dřevo, oheň, země, kov a voda – tedy propojení orgánů, emocí a ročních období. Třeba játra souvisí s jarem a emocí hněvu, slezina s pozdním létem a starostmi, plíce s podzimem a smutkem.

Vlhko, hlen, horko, chlad nebo vítr jsou obrazné pojmy, které popisují kvalitativní nerovnováhy v těle. Vlhko například odpovídá pocitu těžkosti, otokům a zahlenění, vítr zase náhlým změnám, třesům nebo migrénám.

Prevence a „čištění“ tkví v tom nejdřív uklidit a vyvětrat. Tedy zbavit se hlenů, stagnace a toxinů a teprve potom se pořádně věnovat výživě. Co mám na TČM ráda, je to, že respektuje individualitu. Dva lidé s refluxem mohou mít úplně jiný vzorec. Jeden horko a stagnaci, druhý chlad a nedostatek. Stejná diagnóza, ale jiná léčba.

Mluvíte o stresu. V jednom příspěvku na Facebooku mluvíte také o odpuštění. Musejí být k odpuštění dva, nebo je aktuální spíš jen pro toho, kdo odpouští?

Z mého pohledu je odpuštění především vnitřní práce toho, kdo odpouští. Neznamená to zapomenout, schválit, co se stalo, ani nechat si dál ubližovat. Znamená to uvolnit z těla a duše tu tíhu, kterou v sobě nosíme.

Když nám někdo ublíží, tělo si to uloží v napětí svalů, ve slezině, v plicích, v játrech. Často se to roky projevuje jako zdravotní potíže: alergie, kožní problémy, bolesti, úzkosti. Odpuštění je chvíle, kdy řekneme: ano, stalo se to. Nemohu změnit minulost, ale můžu se rozhodnout, že už mě to nebude dál požírat. Druhý člověk k tomu paradoxně vůbec nemusí být přítomen.

Pokud ten, kdo ubližoval, nic nemění, nepracuje na sobě a situace se opakuje, je podle mě na místě ho ze života pustit. To někdy bývá ta nejtěžší forma odpuštění. Přestat čekat, že se změní, a změnit sebe.

V mém životě je velkým tématem třeba schopnost požádat o pomoc. Kvůli náročnému dětství jsem měla nastavení, že musím všechno zvládnout sama. Když jsem spouštěla sbírku na Doniu, měla jsem velký odpor, pocit, že žebrám, že obtěžuji. A v ten samý den mi přišla vaše žádost o rozhovor. Brala jsem to jako znamení. Řekla jsem si, že teď je čas jít s pravdou ven, říct si o podporu a nenést všechno jen na vlastních zádech.

Když jsem pak viděla, jak rychle lidé začali přispívat, měla jsem slzy v očích. Uvědomila jsem si, že jedna z věcí, které potřebuji opustit, je moje vlastní přesvědčení, že jsem vždycky sama.

Jak se má podle vás člověk chovat ke svému okolí, aby se neuzavřel?

Trochu bych to otočila. Aby se člověk neuzavřel vůči okolí, musí se nejdřív neuzavřít vůči sobě. Spousta lidí je navenek strašně vstřícná, usměvavá, pro všechny k dispozici, ale sami k sobě jsou tvrdí, nepřátelští a často si vůbec nedovolí cítit, co se v nich děje.

Někdy je naopak zdravé se dočasně uzavřít před okolím, které je toxické, abychom měli prostor se zorientovat v sobě. V TČM se říká, že když stagnuje jaterní Qi, člověk hořkne, je podrážděný a cynický. A to se děje velmi snadno ve chvíli, kdy dlouhodobě přecházíme své hranice kvůli jiným.

Za mě je důležité být k okolí otevřený, ale zároveň si hlídat vlastní hranice, mluvit o věcech na rovinu, nenechávat v sobě bublat křivdy roky, obklopovat se lidmi, se kterými je možné růst, ne jen přežít, a hlavně nezapomínat na kontakt se sebou.

Jak se má člověk vyrovnat se sobectvím a arogancí ve svém okolí?

Je to téma, se kterým se sama celý život potkávám. Moje dětství nebylo jednoduché, zažila jsem různé formy manipulace, násilí i situace, kdy se mě někdo snažil využít. Kvůli tomu mám někdy tendenci vnímat okolí jako potenciální hrozbu, jako by na mě pořád někdo chtěl útočit. I to je něco, co si v sobě léčím. Myslím, že základ je rozlišit tři věci: skutečnou aroganci a sobectví, zdravě nastavené hranice druhých a vlastní zranění, přes která na situace reagujeme.

Když je někdo opravdu toxický a jeho chování je dlouhodobě zraňující, je na místě si s ním otevřeně promluvit. A pokud se nic nemění, nastavit jasný odstup, případně vztah ukončit.

Zároveň je ale potřeba dát pozor, abychom si nepletli hranice s arogancí. V době, kdy je normální chtít od ostatních cokoli a hned, působí někdy i prosté odmítnutí jako arogance. Sama to zažívám, když lidem vysvětluji, že už nemůžu donekonečna radit zdarma na prodejně nebo na messengeru, přestože hodiny denně tvořím obsah, který mají k dispozici všichni.

Těm, kteří sobectvím a arogancí ve svém okolí trpí, bych doporučila o tom mluvit, chránit si své hranice a nebát se odcházet ze vztahů, které dlouhodobě ničí. A zároveň pracovat na svém vnitřním radaru. Čím víc je tělo a střed, tedy žaludek a slezina, v rovnováze, tím lépe intuice pozná, kdo k nám jde v dobrém a kdo ne.

Jste vy sama se sebou spokojená a vyrovnaná?

Řekla bych, že jsem na cestě. A tahle cesta nikdy nekončí. Mám za sebou těžké dětství. Dnes jsem ale ve fázi, kdy cítím velkou vděčnost za to, že můžu dělat práci, která mě naplňuje, a že díky ní můžu pomáhat lidem.

Pro mě je důležité, aby terapeut, který pracuje s lidmi, byl vyrovnaný. Ne dokonalý, ale dostatečně stabilní na to, aby klienty nestrhával do svých dramat. Proto pořád pracuji na svém vnitřním světě. Čtu taoistické texty, chodím do přírody, praktikuji wu wei, tedy nechávám věci plynout, když je to možné, a netlačím za každou cenu.

Tereza Novotná (13. března 1992) je bylinkářka a terapeutka pracující s fytoterapií a tradiční čínskou medicínou (TČM). Původně studovala ekologii a ochranu krajiny, zakládala květnaté louky a věnovala se péči o krajinu. Vlastní vážné zdravotní potíže ji ale přivedly k hlubšímu studiu léčivých rostlin a TČM.

Dnes vede v Brně kamenný obchod BylinkyBrno, stojí za značkou Azeret Herbs a věnuje se diagnostice z jazyka, bylinkovému poradenství a osvětě. Aktivní je především na Facebooku na stránce „Azeret Herbs – Dary přírody“, kde její příspěvky sledují desítky tisíc lidí.

Ve své práci propojuje byliny, jídlo, psychiku i téma odpuštění. Věří, že uzdravení začíná ve chvíli, kdy člověk začne přebírat odpovědnost za své tělo i duši. Novotná má certifikát terapeuta TČM I. stupně, který získala dvouletým studiem na Škole tradiční čínské medicíny Dr. Šimáčka. Tato škola má dohodu o šíření TČM s Univerzitou tradiční čínské medicíny v Tianjinu. Má nastudováno také léčebné konopí na Farmaceutické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.