-->

Válečné trauma si můžeme přivodit i v Praze, stačí přemíra informací z fronty, říká adiktolog Aleš Kuda

17. 03. 202221:43
Válečné trauma si můžeme přivodit i v Praze, stačí přemíra informací z fronty, říká adiktolog Aleš Kuda
foto: archiv Aleše Kudy/Adiktolog, psycholog a někdejší zastupitel Prahy 14, Aleš Kuda.

Covidová pandemie i válečný konflikt na Ukrajině přinesly světu výrazný nárůst úzkosti, deprese i existenciálních témat. Podle odborníků lidé nadužívají především sedativa a hypnotika, jde přitom až o milion lidí. Týká se to jak běžné populace, tak problémových uživatelů jiných návykových látek. Do léčby v psychiatrických nebo adiktologických ambulancí se přitom ročně dostanou jen zhruba tři tisíce lidí. O současné situaci jsme si povídali s Alešem Kudou, adiktologem, psychologem, psychoterapeutem a odborným asistentem 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Co podle Vás nejvíc trápí současnou společnost?

Aktuálně zažíváme velký stres díky covidu, válce na Ukrajině a také díky společenským nárokům. Jeden z rizikových faktorů pro vznik závislosti je právě společenský stres. Máme pocit, že musíme být všichni šťastní, usměvaví, výkonní, užívat si života. Na Instagram nebo Facebook nedáte fotku jak pláčete, protože je vám smutno. Pak máte pocit, že celý svět je šťastný a vy se pomalu začnete stydět za to, že vám dobře není. Zakazujeme si emoce. Svět je narcistní a zaměřený na výkon.

Jak vy osobně vnímáte současnou situaci (válka na Ukrajině) a její obraz v médiích a na sociálních sítích?

I mě tato záležitost velmi zasáhla. Cítím dlouhodobou tíhu situace, ve které poslední dva roky žijeme. Intenzita neustálého přemílání témat covidu v médiích a na sociálních sítích je zahlcující. Nyní bez „vydechnutí“ přišlo další silné téma a ohrožení.

Vidíte přímou souvislost mezi sílící tendencí společnosti k závislostem a válkou na Ukrajině?

Společnost je dlouhodobě pod stresem, ať už kvůli covidu v poslední době, nebo aktuálně kvůli ukrajinské krizi, což zvyšuje potřebu „úlevy“, a tedy může být i výrazným rizikovým faktorem, podporujícím vznik závislosti.

Dopadá aktuální konflikt více na mladou nebo starší generaci?

U starší generace může navazovat na přímou zkušenost z roku 1968, popřípadě na vzpomínky na druhou světovou válkou. Mladší generace vyrůstala v jisté „bezstarostnosti“, tudíž zatím ohrožení vnímají méně. Zaznamenal jsem však již mezi mladšími klienty obavy z případné války u nás.

Jak vnímáte v současné době závislost lidí na televizním zpravodajství a sociálních sítích v souvislosti s válkou na Ukrajině? Válka na nás "útočí" na každém kroku, ve veřejném prostoru, v médiích...

Nevím, zda mluvit o závislosti. Každopádně lidé zažívají jistou nutkavost neustále sledovat nové informace. Často slýchávám, že lidé začínají svůj den hned po probuzení kontrolou aktuální situace. Zvyšuje se tím ještě větší naléhavost současné situace a stres, který z ní pro nás plyne. Nedá se tomu uniknout. Zde bych doporučil určit si nějaká osobní pravidla a nesledovat aktuální zpravodajství a sociální média k tomuto tématu takto často.

Nehrozí v tomto ohledu, že se lidé sami uvedou do depresí, aniž by mohli situaci ovlivnit?

Ano, je zde riziko, že někteří lidé díky intenzitě informací ze všech stran, začnou prožívat válečné trauma, přestože v něm fyzicky nejsou. Zvláště bych viděl riziko u osob, které již nějaké trauma ohrožení dříve prožili a současná situace jim to znovu aktivuje respektive zesiluje.

Může situace na Ukrajině i příliv uprchlíků nějak plošně dopadnout na psychické zdraví lidí v Česku?

V tuto chvíli bych plošný dopad neviděl. Spíše aktuálně zažíváme pocit jisté „pozitivní naděje“ díky solidaritě pomoci uprchlíkům. Ale jak jsem již zmiňoval, jsme vystaveni dlouhodobému stresu, který bude mít negativní vliv a zvýší procento lidí, které trápí například úzkosti a deprese. Neumíme odpočívat, ubrat, neumíme si přiznat, že už jsme za hranicí svých možností. Jsme pyšní na to, že na všechno máme nějakou látku.

Teď máte na mysli léky?

Také. Od dětství jsme vychovávaní k tomu, že na všechno máme nějaký lék. V reklamách nás přesvědčují, že když nás bolí záda, máme si vzít prášek. Namazat si bolavé místo a dál se nemusíme nijak omezovat. Je logické, že když nám pak není dobře, hledáme látku, která by nám pomohla, která dokáže naše tělo ošálit. Neuvědomujeme si, že tím znásilňujeme svoji mysl i tělo. Že energie, kterou nám látka dává, je jen vypůjčená. Ve chvíli, kdy látku zařadíme do normálního života, musíme počítat s tím, že to jednou skončí. Pak nás užívání těchto látek dostává do problémů, potřebujeme pomoc. Nejčastěji se na nás lidé obracejí v souvislosti s alkoholem, na druhém místě jsou právě zmíněné léky a třetí příčku obsadil kokain.

Je alkohol číslem 1 mezi problémy České společnosti, jak se často říká?

Jednoznačně ano. Alkohol je navíc zajímavý tím, že má na rozdíl od drog různé podoby a je velmi pestrý v projevech. Ze začátku umí alkohol rozpustit úzkosti, zábrany, pro mnoho lidí je dobré antidepresivum. Po intoxikaci však působí jako depresogen a zajistí vám vstup do postalkoholové deprese. To vás nutí napít se znovu a tím si budujete fyzickou závislost. Fyzické závislosti se zbavíte mnohem snadněji než závislosti psychické. Ta psychická zůstává v hlavě dlouho. Naše společnost je k nadměrnému užívání alkoholu velmi tolerantní. Lidem trvá poměrně dlouho, než se “propijí” do nějakého problému. Vypadá to, že stejně tolerantní bude naše společnost i ke kokainu.

Lze říci, proč zrovna kokain?

Lze obecně říci, že opiáty ustoupily do pozadí. Heroinový boom je pryč. Na přední příčky se dostávají stimulanty a právě zmíněný kokain. Souvisí to s potřebou společnosti zaměřit se na výkon a s cenovou dostupností. V minulosti byl kokain díky ceně droga bohatých. Nyní jak rostou příjmy střední třídy, stal se kokain dostupnější. Kokain je velmi oblíbený u mladých lidí a vrcholových manažerů, kteří potřebují vydržet silné pracovní tempo a vykazovat výsledky. Často po něm sáhnou i proto, že chtějí vytrhnout ze zběsilého pracovního tempa, chtějí “koncentrované” štěstí a rychlé uvolnění.

Se závislostí často souvisí i psychické problémy…

Určitě, závislost je jen symptom. Nezřídka se stává, že když k nám přijde klient například s problémy s alkoholem, dostaneme se k tématu úzkosti, traumatu, vyhoření. Zmíněný alkohol je jen prostředek, jak to vydržet, jak si ulevit. Pro diagnostiku je zásadní individuální přístup. Je třeba multidisciplinární tým odborníků, včetně adiktologů, psychologů, psychiatrů, ale také třeba internistů či nutričních poradců. Vždy v souvislosti s daným problém. Nabídka komplexní péče je velmi důležitá pro dobré výsledky léčby. Takový přístup je důležitý nejen pro ambulantní péči, ale i při pobytové léčbě.

Jakým směrem by se podle vás právě pobytová léčba měla vyvíjet?

V současné době pracuji na projektu nového nestátního zařízení pro léčbu závislostí. Jde o komplex několika budov se svojí historií, které jsou velmi vkusně zrekonstruované s nadstadardním vybavením. Diskrétnost, důstojnost, partnerství, individuální přístup, odbornost, intenzita terapeutických sezení, to jsou pro mě zásadní služby. Kapacita bude 16 osob, abychom byli schopni těmto slibům dostát. Zaměříme se na léčebné programy, ale zároveň vytvoříme místo, kde si budete moci odpočinout a načerpat energii. Samozřejmostí je pak vybudování nové ambulantní ordinace jak pro prvotní diagnostiku, tak pro následnou péči.

Mgr. Aleš Kuda, adiktolog a psycholog

  • Vystudoval Filozofickou fakultu UK v oboru psychologie, pedagogika.

  • Při studiích v roce 1992 absolvoval stáž ve středisku pro mládež Alternativa a v roce 1994 nastoupil do kontaktního centra Sananim, největší nestátní neziskové organizace, která působí v oblasti drogových závislostí. Během 13ti letého působení v této organizaci zakládal mimo jiné doléčovací centrum, v té době první zařízení, které zajišťovalo drogově závislým následnou péči. Byl spoluzakladatelem terapeutické komunity Karlov se zaměřením na mladou klientelu, unikátní projekt i pro závislé matky s dětmi.

  • Několik let vedl Terapeutickou skupinu Němčice, zařízení pro drogově závislé.

  • Působil jako psycholog v projektech pro dlouhodobě nezaměstnané a pro matky vracející se do práce po mateřské dovolené v rámci Evropských fondů.

  • 2017 - 2021 zakladatel a provozovatel soukromé kliniky NEO Centrum.

  • 2022 Axis Medical a.s., člen skupiny Invest & Property Consulting a.s.

  • Od roku 1998 provozuje soukromou psychologickou a psychoterapeutickou praxi.

  • Od roku 2007 odborný asistent 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, kde také učí.

 

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných