-->

Věk dožití se snižuje. Můžeme si za to sami, náprava je ale možná

11. 06. 202214:19
Věk dožití se snižuje. Můžeme si za to sami, náprava je ale možná
foto: VFN Praha/Věk dožití můžeme ovlivnit zdravou stravou.

Podle odborníků z pražské Všeobecné fakultní nemocnice se poprvé od druhé světové války otočila křivka dožití obyvatel ČR směrem dolů. Jak se na tiskové konferenci redakce PrahaIN.cz dozvěděla, náprava může být velmi jednoduchá – ale pro spoustu obyvatel Česka bude stejně představovat nepřekonatelný problém.

Za dlouhá léta jsme si zvykli, že nás moderní technologie a pokroky lékařské vědy dokážou chránit před nemocemi, takže se dožíváme stále delšího a delšího věku. Je to vcelku příjemné zjištění, že zatímco ve středověku se lidé dožívali v průměru čtyřiceti let, okolo roku 1900 to bylo 55 let, v roce 1980 72 let a v roce 2005 78 let.

A vývoj v Česku kopíroval dlouhou dobu světový trend. Střední doba dožití u žen dosáhla v roce 2020 na 82,1 roku, u mužů pak na 76,3 roku. To všechno se ale změnilo loni, kdy se poprvé od druhé světové války průměrná doba dožití snížila: muži se dožívali v průměru o rok méně, čili 75,3 let, u žen nastal pokles naděje dožití při narození o 0,7 roku, na konečných 81,4 let. A co je ještě horší: Češi stráví čtvrtinu života nemocní, zatímco v ostatních zemích je tento údaj výrazně menší – pro srovnání: ve Švedsku je to asi šest let.

Praha je na tom obdobně jako zbytek republiky

Situace v hlavním městě se od té celkové zásadně neliší, přesto je Praha v něčem přesto jiná. „Rizika jsou skrytá v parametrech, které se týkají sociodemografické stránky,“ říká Michal Vrablík, zástupce přednosty III. interní kliniky VFN a 1. LF UK.

„Souvisí to s úrovní vzdělání: více vzdělaní mají menší kardiovaskulární riziko než méně vzdělaní (kardiovaskulární choroby jsou nejčastější příčinou úmrtí v Česku, pozn. red.), a také to souvisí s příjmy: vyšší příjmové kategorie mají nižší riziko, což může souviset právě se vzděláním.“

V obecných ukazatelích ale podle Michala Vrablíka metropole reprezentuje český průměr: „My máme představu, že Praha je bublina, a že to tady vypadá jinak než ve zbytku světa. To není pravda, pražská populace se od českého průměru tak moc neliší. Ať už se to týká hlavních rizikových faktorů nebo obezity.“

Češi jsou totiž mistři v nezdravém způsobu života, takže to vlastně nemůže nikoho zas tak moc překvapit. Jsme druzí ve spotřebě alkoholu v zemích OECD (první je Litva), a v kouření se také stále držíme na špici.

Nezdravá strava

Zatímco „nezdravých“ pokrmů se na tiskové konferenci téměř nikdo ani nedotknul…

Zdravá strava

…ty „zdravé“ šly na dračku. Zdroj: PrahaIN.cz/Zdeněk Strnad.

Skoro 20 % Čechů má problém s alkoholem, a dvě třetiny z nás mají vyšší než optimální tělesnou hmotnost. Přitom ke změně stačí podle odborníků z Všeobecné fakultní nemocnice opravdu málo: pravidelně se hýbat, nekouřit, co nejméně konzumovat alkohol, zdravě se stravovat, dostatečně odpočívat a nežít ve stresu.

„Prognózy nemusí být tak děsivé, lidé mohou svůj zdravotní stav zásadně příznivě ovlivnit, a přitom nezacházet do extrémů. Stačí zhubnout pouhých pět procent tělesné hmotnosti a nebezpečný útrobní tuk, který je zdrojem metabolické nerovnováhy, klesne až o 20 procent,“ říká Michal Vrablík.

Co se cvičení týče, stačí pravidelný pohyb a sníží se riziko infarktu, nádorových onemocnění, zlepší se spánek i nálada: „150 minut vytrvalostních aktivit týdně jako je chůze, jízda na kole, plavání nebo běh. Vše při střední intenzitě, což znamená, že můžete při pohybu mluvit v krátkých větách,“ vypočítává Vladimír Tuka, vedoucí lékař Centra zátěžové kardiologie II. interní kliniky VFN a 1. LF UK.

Snižte svoji váhu, pomůže i pět procent hmotnosti

A pohyb je zásadní faktor, který vám také pomůže regulovat váhu: „Opakující se lockdowny, stres, méně pohybu znamená jediné – po několika letech stabilní úrovně hmotnosti šla váha Čechů nahoru,“ konstatuje Martin Matoulek, vedoucí lékař XXL centra III. interní kliniky VFN a 1. LF UK a doplňuje: „Chuť a uspokojení z jídla nám dávají hlavně tuky a cukry, takže jsme přidali slazené nápoje a oblíbená fastfoodová smažená jídla. Klíčem k dobrému pocitu i z jídla ale zůstává staré známé pravidlo, a sice zvýšit pohybovou aktivitu.“

Pokud tedy zvládnete nekouřit, omezit alkohol a pravidelně se pohybovat, zbývá maličkost: začít zdravě jíst. Což neznamená žádnou speciální dietu, ale klasicky: hodně čerstvých potravin, obiloviny, luštěniny, libové maso – prostě zdravější stravu.

Dost často jdou tyto aktivity ruku v ruce: „S nižšími hodnotami BMI (body mass index, jeden z ukazatelů tělesného zdraví, pozn. red.) se pojí sportovní aktivity, pravidelný stravovací režim, výživa, kde je hodně ovoce a zeleniny,“ říká Martin Matoulek.

„Naopak lidé s vyšším BMI častěji jedí zpracované maso, mají auto, a jedí tučná jídla.“ Důležitá je také konzistence – kombinací úpravy jídelníčku a pohybu si lidé uchovávají svaly a zbavují se tukové tkáně. Nicméně zdravě jíst může být dnes hodně nákladná záležitost. Spousta rodin bojuje s nadpřirozeně se zvyšujícími cenami energií a naprosto šílenými nájmy a nemálo lidí musí opravdu počítat každou korunu.

A kvalitní potraviny něco stojí, není žádným tajemstvím, že věci ve slevách v supermarketech nebývají vždy zrovna prémiové produkty. Je ale možné jíst zdravě, a přitom nezruinovat rodinný rozpočet? „Samozřejmě. Je to celorepublikové téma a řešilo se i na ministerstvu zdravotnictví. Řada nemocnic tvrdila, že se kvůli financím nedá taková strava v nemocnicích udělat – ovšem my jsme udělali pilotní projekt a připravili jsme jídelníčky, které jsou zdravé a relativně levné,“ říká Lucie Růžičková, vedoucí nutričních terapeutů VFN.

„Když říkáme, že máme jíst hodně zeleniny, neznamená to, že musíme jíst zeleninu drahou. Můžeme jíst kořenovou zeleninu, ne tak drahé ovoce… Obilniny nejsou finančně náročné, luštěniny také ne. Stravovat zdravě a levně jde,“ dodává Lucie Růžičková.

A o jejích slovech se mohli přesvědčit i návštěvníci tiskové konference, na které se tyto neradostné výsledky prezentovaly. Na jedné straně pultu s občerstvením byly klasické pokrmy jako řízky, chlebíčky nebo bramborový salát, na straně druhé pak celozrnná bageta s cottage sýrem, salát z červené řepy nebo ovoce.

Možná byli hosté zneklidněni prezentovanými fakty, možná je vyděsily výsledky přístroje na měření tělesného tuku, který mohli využít, ale zatímco řízky a chlebíčky zůstaly i po odchodu všech téměř netknuté, po bagetkách s cottage sýrem se jen zaprášilo.

„Pro chuť jsme tam přidali trochu taveného sýra, což vůbec nevadí,“ říká se smíchem Lucie Růžičková. „Není zakázaných potravin – je to jen o množství, kolik toho sníme.“

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných