foto: Jan Holoubek, PrahaIN.cz/Muchomůrky
Díky nadměrnému výskytu hub se v českých lesích prochází stovky, možná tisíce lidí. Často jsou mezi nimi také Ukrajinci, kteří málokdy hledají sami. Chodí ve skupinkách. A co je nutné poznamenat, bývají hodně slyšet.
Na to, že nevědomky sbírají prašivky a jedovaté houby, nás upozorňovalo hned několik čtenářů řadu měsíců. Že tomu tak opravdu je, nám potvrdil také šedesátiletý Vasil. Muž, který v České republice žije sedmnáct let a jehož šikovné ruce jsou vyhlášené nejen v Jesenici u Prahy, ale i v jejím širokém okolí. Vasil opravuje, renovuje, boří i staví. Poradí si prakticky se vším. Má k sobě několik pomocníků, obvykle Moldavanů, a jejich práce je skutečně pověstná.
Krom jiného je ale Vasil i nadšený houbař. Řadu svých krajanů do lesů v okolí Prahy provázel.
„Chodíme všude. Někdy dokonce jedeme autobusem až do Berouna,“ poznamenal naší redakce na sklonku října. „Vím o tom, že někteří čeští houbaři mají legraci z toho, že Ukrajincům doporučují prašivky, vím o tom, protože jsem u toho několikrát byl,“ doplnil. Čeští houbaři totiž nevěděli, že Vasil skvěle rozumí česky. Hovoří bez přízvuku a Prahu považuje za svou domovinu, jak nám také naznačil.
„Nic jsem těm dvěma ale neříkal. Byli jsme letos v září na Zbraslavi, tam rostou také hodně. Proti nám šli dva muži, Češi. Jeden měl košík plný hříbků. Když nás viděl, my byli čtyři, odfrknul si. Svému známému pak řekl, že jde o Ukrajince, ať je pošle, jak jsou prašivky. Ten druhý nám pak pomalu vysvětloval, ať si jdeme nasbírat někam sto metrů za něj krásné houby, že je tam úmyslně nechal. Poděkovali jsme a šli, oni na nás pořád koukali. Jednalo se o žlučáky, což je hřib žlučový. Mý známí je opravdu chtěli sbírat a udělat si je, tak jsem jim vysvětlil, že to určitě ne,“ pokrčil rameny Vasil, jehož jsme v Jesenici navštívili.
Pozor na staré atlasy
Nebylo to prý poprvé, ale ani naposledy. „Děje se to. Ne furt, ale děje se to. Češi se taky diví, že někteří Ukrajinci sbírají do igelitových tašek. To je proto, že košíky jsou dost drahé a igelitky mají všichni, nic jiného v tom není,“ doplnil.
Že doporučení sbírat prašivky není nic neobvyklého, potvrdili naší redakci taky Pavel Benda z pražské Lhotky nebo Martin Daněk z Podolí. Oba jsou pravidelnými čtenáři a vášnivými houbaři. „Já u toho dokonce jednou byl. Ukrajince naši lidi poslali sbírat muchomůrky,“ uvedl první zmíněný. „Fyzicky jsem u toho nebyl, ale na rybách se nám známý chlubil, že Ukrajincům radil, jak skvělá smaženice je z holubinky smrduté, které zrovna někde našel. Nevím, co bych k tomu řekl. Mně by to nenapadlo,“ uvedl.
Ne každý takový záměr je ale úmyslný. Mykoložka Hana Ševčíková k tomu pro naši redakci poznamenala, že v řadě starších atlasů mohou být nesprávně uvedeny některé druhy jako jedlé.
Sbírání hub se v posledních měsících stálo zábavou významné části obyvatelstva České republiky. Může za to především jejich abnormální množství. Redakce PrahaIN.cz v jednom případě získala i snímek malé holčičky s hříbkem, který vážil bezmála dvě kila. Nalezen byl ve východních Čechách, poblíž Staré Paky.