Vydavatelka dětských knížek vystoupila před novináře. Kvůli boji s rakovinou

10. 04. 202412:02
Vydavatelka dětských knížek vystoupila před novináře. Kvůli boji s rakovinou
foto: Profimedia, na základě licence Flowee s.r.o. (0268763070)/Ivana Pecháčková

TISKOVÁ KONFERENCE: Rakovina plic patří ke čtyřem nejčastějším druhům. Společně s rakovinou prsu, prostaty a tlustého střeva a konečníku. Každopádně je ale z této čtveřice onkologickým onemocněním s největší úmrtností. Tyto informace v úterý představila platforma Plíce online.

„Naprosto zásadní je včasná, rychlá a kvalitní diagnostika, nemocným totiž běží rychle čas,“ řekl na úvod setkání přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy Fakultní nemocnice Brno Milan Sova. „Bojujeme se zdravotními pojišťovnami, které nechtějí příliš proplácet moderní diagnostické navigace založené na umělé inteligenci. Jejich pořízení vyjde až na osm milionů korun,“ uvedl Sova a dále poznamenal, že v takto špičkovém lékařském oboru, jako je pneumoonkologie, se vrcholná zdravotnická zařízení potýkají také s problémem odlivu lékařských kapacit do zahraničí.

Podle Milana Sovy jsou v současné době v republice specializovaná pneumoonkologická oddělení v Praze, Brně, ale také v Plzni, Hradci Králové, Ústí nad Labem a Olomouci.

Blíží se doba srovnávání zdravotnických zařízení

„Pacient dnes nemá šanci dozvědět se, jak si jaká oddělení v konkurenci stojí, ale vše spěje k tomu, že už i Češi budou brzy znát zdravotnický benchmarking. Tento termín označuje jinde ve světě často zveřejňované zdravotnické žebříčky, které porovnávají kvalitu služeb a provedených zákroků v jednotlivých zdravotnických zařízeních stejného typu,“ zaznělo.

Podle Sovy je naprostou nezbytností k tomu, aby byla léčba rakoviny plic úspěšná, správně provedená bronchoskopie. Při ní se dýchací cesty a plíce prohlédnout za pomocí miniaturní kamery, která zároveň odebere potřebné vzorky nádorové tkáně.

Ročně onemocní nádorem plic jedno celé české malé město

Onkoložka Milada Zemanová ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze poznamenala, že ročně onemocní rakovinou plic 6.000 Čechů. To je stejné množství lidí, jako žije v Mníšku pod Brdy, Tanvaldu nebo Hronově. „Obrovská, až 85procentní úmrtnost, je způsobena tím, že se na nemoc přijde velmi často pozdě, až ve čtvrtém stádiu rakoviny, kdy už je možné jen mírnit průběh neporazitelné choroby,“ uvedla Zemanová.

Podle lékařky ze Všeobecné fakultní nemocnice jsou počty nemocných poměrně stabilní a setrvalé, přesto lze však vyčíst v číslech jistý vývoj. „Zatímco v 70. letech minulého století na jednu ženu s rakovinou plic připadalo deset stejně nemocných mužů, dnes je ten poměr zcela jiný. Máme podle statistik na jednu pneumoonkoligickou ženu už jen dva stejně nemocné muže,“ řekla Zemanová. Podle ní za to může společenský vývoj. Zatímco muži kouřili mnohem dřív než ženy, masivně se kuřáctví u žen rozšířilo až v 80. a 90. letech minulého století. A teprve teď se potýkáme s výsledky. A u mužů naopak trend kouření klasických cigaret stagnuje a klesá.

Když už si pacient vyslechne neúprosnou diagnózu, léčba by měla začít co nejdřív. „V chemoterapii už žádné převratné průlomy, které by vylepšily skóre, čekat nemůžeme. A tak přicházejí na řadu nové moderní trendy. Jde hlavně o takzvanou terčovou léčbu a léčbu formou imunoterapie,“ osvětlila docentka Zemanová.

Nové způsoby léčby

Terčová léčba je, laicky řečeno, postup, při kterém lékaři najdou v nádorové buňce pomyslný a pro život nemocné buňky klíčový terč a na něj zaměří pozornost a zacílí léčbu. Výhodou je konkrétní léčba, která neoslabuje organismus a ničí povětšinou jen nemocné a napadené buňky. „Terčová léčba má neuvěřitelné výsledky,“ přiznává Zemanová a pokračuje: „Ve čtvrtém, posledním stádiu rakoviny, dokáže nemocným prodloužit délku zbývajícího života až čtyřikrát.“ Výhodou terčové léčby je, že zabírá u pacientů okamžitě, má však poměrně často sklony k rezistenci.

Imunoterapie, v odborných kruzích zvaná check-point léčba, je současným nejžhavějším trendem. Dvojice vědců za ni v roce 2018 získala Nobelovu cenu a v procesu léčby se tentokrát necílí na samotný nádor, ale na posílení imunitního systému, který si s nádorem poradí vlastními silami. Mluví se hlavně o třech nejčastějších způsobech léčby značených ANTI-PD-1, ANTI-PD-L1 a ANTI-CTLA-4. „Úspěch tohoto způsobu léčby není tak rychlý a přichází postupně a mnohem pomaleji, rezistence se ale u něj projevují v minimu případů,“ uzavřela Zemanová.

Příběh příležitostné kuřačky se zdravým životním stylem

„Před více než šesti lety jsem porazila rakovinu prsu,“ přiznala jedna z pacientek Ivana Pecháčková. Její jméno si milovníci literatury spojují s nakladatelstvím Meander, které jí patří. Toto nakladatelství je podepsané pod řadou úspěšných knih pro děti. Po vyléčení ale přišla další špatná zpráva. 

„Byla jsem sice sváteční a příležitostná kuřačka, ale jinak jsem žila velmi zdravě. Hraju tenis, jezdím lyžovat a v té době jsem skutečně držela přísné zásady životosprávy. Pila jsem zeleninové šťávy, jenže přišel covid a já jsem jeden rok pravidelný screening plic vynechala,“ popisuje začátek nemoci Pecháčková. „Nic mě nebolelo, neměla jsem žádné problémy, ale zpětně mě oznámili, že kdybych měla potíže a bolesti, už by bylo pozdě.“

Na Homolce Ivaně Pecháčkové zjistili rakovinu plic. K odhalení onkologického ložiska došlo za pomoci špičkové technologie, takzvané pozitronové emisní tomografie – PET/CT. Jde o jedno z nejmodernějších vyšetření současné medicíny a včasné odhalení jí doslova zachránilo život.

„Bála jsem se, že budu mít na těle více než půlmetrový řez, ale nakonec mám jen několik malých teček,“ přiznala Pecháčková. Šlo totiž o robotickou operaci, po které prožila pacientka čtyři dny na jednotce intenzivní péče, ale už po dvou měsících mohla odjet se studenty na lyže do Itálie.

Případ Ivany Pecháčkové má sice šťastný konec, ale drtivá většina případů tento happyend nezná. A je to hlavně kvůli tomu, že se nádor nepodaří odhalit včas. I proto lékaři apelují na preventivní kontroly, na které by měli chodit hlavně silní kuřáci.   

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných