foto: Hans Štembera pro PrahaIN.cz/Vysokoškolská posluchárna, ilustrační foto
VÝZKUM: Národní institut pro výzkum socioekonomických nemocí a systémových rizik (SYRI) zveřejnil, že možný výskyt depresí je přímo ovlivněn úrovní vzdělání daného člověka. Do výzkumu, který odhaluje tuto skutečnost, bylo zapojeno přes 7.000 respondentů.
Lidé se základním vzděláním mají oproti vysokoškolákům až pětkrát vyšší šanci na výskyt středních až těžkých depresivních symptomů, jak vyplývá z tiskové zprávy. Čísla jsou ještě vyšší u nezaměstnaných, u kterých je riziko oproti zaměstnancům vyšší až dvanáctkrát.
„Mírné depresivní symptomy jsme detekovali u 10,5 procent, střední až těžké deprese u 3,1 procent,“ uvedla v tiskové zprávě Michala Lustigová z Národního institutu SYRI, která působí i na Univerzitě Karlově.
Ty nejzávažnější příznaky deprese vykazovalo 3,1 procent z celkových 7.000 respondentů. U více jak 7 procent nezaměstnaných lidí se základním vzděláním s nejnižšími příjmy byl odhalen výskyt nejzávažnějších poruch deprese. Bez depresivních symptomů byli především lidé s vysokoškolským vzděláním, zaměstnáním a vyššími příjmy.
„Na druhou stranu nejnižší výskyt středních až těžkých symptomů deprese, kolem 1 procenta, byl zaznamenán mezi vysokoškolsky vzdělanými jedinci, zaměstnanými a jedinci s vyššími příjmy,“ dodává Lustigová.
Výzkum dle Lustigové jasně prokazuje, že riziko výskytu depresí a úroveň vzdělání spolu úzce souvisí. Výsledky z Česka přitom potvrzují i obdobné výzkumy ze zahraničí.
„V porovnání s vysokoškolsky vzdělanými měli lidé se základním vzděláním dvakrát vyšší šanci výskytu mírných depresí. Ještě vyšší rozdíl, téměř pětinásobný, pak byl ve stejných kategoriích vzdělání u středních až těžkých depresivních symptomů. Středoškolsky vzdělaní respondenti měli 2,5 krát vyšší šanci středních až závažných depresivních symptomů než jedinci s vysokou školou,“ uvedla ve zprávě Marie Kuklová.
Deprese a její rizika pro společnost
Jak uvádí na svém webu Národní zdravotnický informační portál (NZIP), deprese je duševním onemocněním, které se projevuje především sklíčeností, pocity beznaděje a sociálním stlačením. V evropském měřítku je deprese dokonce třetí nejčastější příčinou zátěže společnosti způsobené nemocemi. Tím nejzávažnějším faktorem je zvýšené riziko sebevraždy, je proto důležité zpozorovat varovné signály co nejdříve a včas vyhledat odbornou pomoc.
Psali jsme
Svátek svatého Valentýna oslavuje lásku a zamilované páry. Pro některé se však právě kvůli tomu může jednat o bolestný den, který sami těžko…
Dětské duševní zdraví v ohrožení
O stavu dětského duševního zdraví psal již v říjnu roku 2023 Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) na svých webových stránkách. Studie odhalila, že až 40 procent dětí vykazuje známky střední až těžké deprese, 30 procent poté úzkosti. Sběru dat se zúčastnilo více jak 6.000 žáků deváté třídy napříč celou republikou. Z průzkumu tak vyplývá, že vyhledání odborné pomoci by prospělo téměř každému třetímu žákovi deváté třídy. Ve všech oblastech duševního zdraví jsou více zasaženou skupinou dívky, které oproti chlapcům trpí depresivními i úzkostnými stavy více než dvojnásobek.
„Většina duševních onemocnění vzniká v dětství a adolescenci, které tak představují nejen období zvýšeného rizika, ale především období, které je enormně důležité pro systematickou, cílenou a na evidenci založenou prevenci a včasnou intervenci. Při chronickém nedostatku dětských psychologů a psychiatrů, který není možné ani při nejlepší vůli a vysokých investicích vyřešit v horizontu několika let, se musíme zaměřit právě na preventivní složku systému péče o duševní zdraví,“ sdělil v tiskové zprávě Petr Winkler, ředitel Národního ústavu duševního zdraví.