foto: Jan Holoubek, PrahaIN.cz/Pavel Studený, Magdalena Netuková a Vojtěch Kolín s vyléčenou pacientkou ing. Kyselovou.
REPORTÁŽ: Ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady proběhlo ve středu dopoledne slavnostní otevření nových prostor Oční tkáňové banky. Než se přítomní hosté, odborníci, spolu se zástupci médií vydali na uvedené pracoviště, měli možnost vyslechnout velmi zajímavé prezentace hned tří tamních odborníků.
Jednalo se o přednostu Oftalmologické kliniky Pavla Studeného, přednostu Kliniky popáleninové medicíny Roberta Zajíčka a také vedoucí lékařku Oční tkáňové banky Magdalenu Netukovou. Ta byla rovněž průvodkyní novými prostory Oční tkáňové banky.
O úvodní projev se postaral ředitel nemocnice Jan Votava. Zmínil, že bude stručný. A nelhal. To nejzásadnější přišlo později. Profesor Studený se soustředil zejména na téma transplantace rohovky. Podle jeho slov se jedná o nejčastější a současně nejúspěšnější transplantaci v humánní medicíně. „První úspěšná transplantace se uskutečnila v roce 1905 v Olomouci. Postaral se o ni tehdejší primář očního oddělení Zemské nemocnice Eduard Konrad Zirm,“ poznamenal.
Pavel Studený ve svém vystoupení propojil hluboké znalosti s názornými příklady. Nemluvě o krátkém promítání několika zákroků ze sálu. Mravenčí práce je asi tím nejlepším příměrem…
Magdalena Netuková ve své prezentaci začala starými, prachem pokrytými fotografiemi několika dělníků. Nešlo o omyl, ale o historické snímky budování vinohradské kliniky. Doplnila také, že oční tkáňová banka byla poprvé otevřena v roce 1991. V té době rovněž proběhla první operace tehdy jedenáctileté dívenky. Také její fotografie byla součástí prezentace.
„Rohovku odebíráme mrtvým dárcům. Za vhodného dárce považujeme člověka ve věku od osmnácti do osmdesáti let,“ poznamenala lékařka. Dále vysvětlila pečlivou práci u jednotlivých vyšetření, hodnocení a zpracování. Speciální dík mířil patologovi Vojtěchu Kolínovi, staniční sestře Ivaně Vospálkové, vedení nemocnice i dalším spolupracovníkům.
Třetím mluvčím byl přednosta Kliniky popáleninové medicíny Robert Zajíček. Hovořil zejména o hojně medializovaném případu popálené ukrajinské dívenky Yulie, která k nám byla převezena z kyjevské oblasti na konci března 2022 v kritickém stavu. Nejprve pobývala v nemocnici v Kyjevě, dále pak ve Lvově. Docent Zajíček děkoval nejen přímým aktérům, ale i celkovému systému pomoci, od programu MEDAVAC a resortu obrany po vnitro. Požádal, aby záběry šedesátiprocentních popálenin dívčina těla nebyly z etických důvodů zveřejněny.
Smyslem jeho slov nebyla snaha vyvolat emoce, ale upozornit na přínos kožních štěpů. „Zahájení přípravy kožních štěpů v roce 2021 bylo velmi důležité. Od zahájení tohoto projektu byly kožní štěpy použity u zhruba 166 operací,“ vysvětlil s tím, že v řadě případů jde vzhledem k závažnosti zranění o život zachraňující výkony.
Po těchto prezentacích vystoupila bývalá pacientka. Její martyrium se ztrátou zraku shrnula v časové ose lékařka Netuková. Zmínila operaci, reoperaci po selhání endotelu i následnou záchranu. „Musím to tu říct, byla jsem si pro další názor na jiné klinice. Tam mi řekli, že je nutné to oko okamžitě vyndat a nepřemýšlet,“ poznamenala mladá maminka. Oko si však „vyndat“ nenechala.
Nový podcast
PODCAST: PrahaIN.cz v polovině června spustila vlastní podcast s názvem Šedá zóna. Postupně se v něm budeme zabývat zejména prostředím…
O jeho záchranu a šedesátiprocentní funkčnost se postarali právě na vinohradské klinice. Šlo o další kontrast, kdy odborný výklad střídaly silné lidské příběhy.
Po desetiminutové pauze, kterou mnozí využili k ochutnání chlebíčků nebo buchet, jsme odešli do nových prostor Oční tkáňové banky.
I zde šlo všechno jako po drátkách.
Ocitli jsme se téměř v jiném světě, kde vlastně jedno prachové zrnko může zničit obrovské úsilí týmu odborníků. Místnosti, kde se pracuje s tkáněmi, jsou neprodyšně uzavřené a my kolem nich procházeli téměř po špičkách. Prohlédli jsme si také tkáně, mikroskopy a rozsáhlý vzduchotechnický systém. Vedoucí lékařka Netuková věděla snad o každém šroubku i matce. Že jí na práci extrémně záleží, není potřeba zdůrazňovat.
Nemocnici jsme opouštěli po necelých dvou hodinách, na které každopádně ještě několik dalších týdnů nezapomeneme.