foto: Pixabay.com license/Komár, ilustrační foto
Seznamte se s vašimi úhlavními nepřáteli. Jsou to nemoci, na které můžete narazit při cestování, a rozhodně vás od nich neochrání to, že budete jen sedět na pláži pětihvězdičkového rezortu.
I když jejich jména znějí exoticky, pro české epidemiology jsou to staří dobří známí. Změny klimatu způsobují, že jejich přenašeči se stěhují stále více na sever a zatímco v nedávné době jsme se například s komářími přenašeči mohli potkat jen v subtropických oblastech, dnes není výjimkou, že na ně narazíme i u nás. Přes Balkán si našli cestu do střední Evropy.
Ochránit se dá stoprocentně jen stěží, lze však možnost nákazy minimalizovat. A to by měl mít každý cestovatel na paměti, protože tyto nemoci dokáží skutečně znepříjemnit život. Jednotlivá onemocnění popsal na tiskové konferenci přední český epidemiolog Rastislav Maďar.
Horečka dengue
Jde o nejvíce importovanou nákazu z dovolené do České republiky. Jen loni bylo na světě prokázáno šest milionů nakažení a přes šest tisíc lidí na horečku zemřelo. Nemoc přenášejí dva typy komárů rodu aedes. Nemoci se říká také horečka zlámaných kostí, protože způsobuje tak intenzivní bolest, že nemocní mají dojem, že mají zlámané kosti v celém těle.
Vyskytují se na světě čtyři varianty této nemoci a člověk se může nakazit postupně všemi čtyřmi. Každá další nákaza má mnohem horší průběh a vede až k fatálnímu konci.
„Původně se horečka dengue objevovala jen v sedmi zemích světa, dnes kvůli změně klimatu už s ní má zkušenost 130 zemí světa,“ říká epidemiolog Rastislav Maďar a pokračuje: „Do světa byla rozšířena transportem ojetých pneumatik. Do nich totiž napršelo a i toto minimální množství stojaté vody umožnilo komárům naklást vajíčka, a rozšířit tak nemoc po Zemi.“
Většinou se nemoc projevuje v mírnějších příznacích, jako jsou horečka, bolest hlavy, svalů, kloubů a vyrážka podobná spalničkám. Jenže u zhruba 15 procent případů jsou následky mnohem vážnější.
„Nepomáhá moskytiéra, nejúčinnějším prostředkem je dostatečně silný repelent,“ říká epidemiolog Maďar a pokračuje: „Ale pozor, je nutné nastříkat celé tělo. Je prokázáno, že první vpich od komára je v oblasti kotníku a na toto místo lidé naprosto běžně zapomínají.“
Přenašeč komár aedes je venkovským africkým komárem s denní aktivitou.
Za posledních deset let bylo v Česku zaznamenáno 517 případů nákazy horečkou dengue. Nejvíc infekčních případů se pak objevilo v roce 2016, kdy v naší zemi onemocnělo celkem 123 lidí.
„Velkým nebezpečím u horečky dengue je takzvaný autochtonní přenos,“ připomíná Rastislav Maďar. „To je přenos, kdy se z dovolené vrátí člověk s nákazou ve svém krevním oběhu. Nemá zpravidla výraznější příznaky nemoci. Tady ho štípne běžný, v našich podmínkách žijící komár a tuto nákazu přenese na jiné lidi. Nakazí se tak obyvatelé, kteří nikam necestovali. Jen v loňském roce bylo prokázáno touto formou 82 přenosů v Itálii, 43 ve Francii 43 a 3 ve Španělsku.“ Letos nově je možné se nechat proti horečce dengue už očkovat. PrahaIN.cz o tom psala v samostatném článku.
Západonilská horečka
Nemoc pokořuje Evropu z jihu směrem na sever. Přenašeči jsou komáři druhu culex, ale i migrující ptáci. Už dnes můžeme najít nakažené komáry v jižních Čechách, na jižní Moravě, Vysočině a ve Zlínském kraji. Odborníci předpokládají, že počet přenašečů se na našem území do roku 2050 zdesetinásobí.
„Nemoc napadá lymfatické uzliny, způsobuje horečku, urputné bolesti hlavy a může v nejhorším případě způsobit obrnu a smrt,“ připomíná epidemiolog Maďar a dále varuje: „Nejvíce ohroženou skupinou jsou lidé nad šedesát let, které může západonilská horečka ohrožovat i na životě.“
Jen v loňském roce se v Evropě nakazilo tímto onemocněním 707 lidí, nejvíce v Itálii a v Řecku. 67 lidí loni západonilské horečce podlehlo. Umíralo se v Itálii, Řecku, Španělsku, ale i v Rumunsku.
Rastislav Maďar však varuje před případem, který se stal před nedávnem v Česku. „Na západonilskou horečku zemřela v jedné vesnici na Břeclavsku 72letá žena. Nikdy necestovala a svůj život prožila na jižní Moravě. Byl to typicky příklad autochtonního přenosu, kdy se do hry zapojil český komár, který nasál infikovanou krev.“
Papatači horečka
V tomto případě se jedná o onemocnění, které je velmi hojně rozšířené v současné době ve Středomoří. Přenáší ho dvoukřídlý bodavý hmyz, který má večerní a noční aktivitu a na rozdíl od komárů přenášejících horečku dengue nepotřebuje k množení vodní plochy, ale místa s organickým odpadem, což je vlastně jakákoliv zelená plocha.
Tento hmyz létá většinou nízko nad zemí, máme tedy jistotu, že do vyšších pater hotelu nezalétne.
Epidemiolog Rastislav Maďar přidává jeden z příkladů z klinické praxe. „43letá žena se vrátila z chorvatského ostrova Korčula. Měla zvýšenou teplotu, bolesti a točení hlavy, nevolnosti. Objevovala se i vyrážka na dolních končetinách. Vyšetření prokázalo dráždění mozkových plen. Hospitalizace ženy trvala celkem sedm dní.“ V tomto případě šlo o lehčí průběh nemoci. Jsou zaznamenány případy, kdy zvýšenou teplotu nahradí horečka, infekce se zakousne více do nervového systému a k úplnému uzdravení dochází až několik měsíců po nakažení.
Chikungunya horečka
Další nebezpečné onemocnění, které si prorazilo cestu do Evropy. Běžně se vyskytuje ve státech Jižní Ameriky, Afriky a Asie. Jen loni zaznamenali zdravotníci půl milionů případů nákazy na celém světě. Téměř pět set z nich skončilo smrtí.
„Nenechme se ale ukolébat,“ říká epidemiolog Rastislav Maďar. „Před pár lety vypukla epidemie chikungunyi dokonce v italské Ravenně. Onemocnělo tu 300 lidí a drtivá většina z nich italské město neopustila. Šlo opět o přenos komárem ze člověka, který přijel s nákazou v krevním oběhu.“ Nemoc se projevuje bolestmi hlavy, kloubů, svalů, horečkou a krvácením z nosu či z dásní.
Proti horečce chikungunya se objevilo letos v zemích Jižní Ameriky očkování. Právě tento kus Země tato nemoc totiž trápí nejvíce. Očkovací látka však není zatím dostupná pro Českou republiku.
Zika horečka
Extrémní nárůst výskytu, až o 300 procent, zaznamenalo loni Thajsko. Bylo tu zaznamenáno 758 případů. Řada z těchto infekcí se pak přesunula i na evropský kontinent. Epidemiologové řešili loni například deset výskytů horečky zika v Německu, ale dva také u nás nebo v Portugalsku.
Psali jsme
Itálie patří mezi nejoblíbenější destinaci Čechů pro letní dovolenou. Někteří volí letecký zájezd, jiní jedou vlastním automobilem nebo autobusem.…
„Zika je obrovským nebezpečím pro těhotné ženy, může vyvolávat potraty popřípadě poškození plodu,“ přiznává epidemiolog Rastislav Maďar a dodává: „V případě této infekce je zaznamenán i přenos pohlavním stykem. A tak se lidem, kteří se dostali do styku s horečkou zika, doporučuje provádět po expozici bezpečný sex alespoň po dobu dvou měsíců.“
Leishmanióza
Jedna z nejnebezpečnějších nemocí současnosti, způsobují ji prvoci, přenašečem je ale bodavý hmyz. Leishmanióza se původně vyskytovala na pobřeží severní Afriky a v Asii, dnes je ale zcela běžná i v balkánských zemích.
Příznakem onemocnění je horečka, prudký úbytek váhy, chudokrevnost. Léčba je velmi náročná, nepříjemná a dlouhodobá. Záleží však také na tom, jakou část těla leishmanióza napadne.
Kožní varianta způsobuje vleklé vředové onemocnění kůže, kde po zahojení zůstávají velké jizvy. Mukokutánní varianta způsobuje rozpad obličeje, podobně jako to kdysi způsobovala lepra. Nejhorší formou leishmaniózy je viscerální varianta, která napadá i játra a slezinu a mění je na kaši. Drtivá většina těchto případů končí smrtí.
„I tady musíme být velmi opatrní. Během pěti let se v Evropě objevilo patnáct ohnisek této nemoci v jedenácti evropských zemích. Většinou jde o muže a více než dvě třetiny nemocných si chorobu přiveze z dovolené. Třetina se však nakazí v domovské zemi. Střední věk pacientů je 37 let, ale 15 procent případů je u osob mladších 10 let,“ připomíná epidemiolog Rastislav Maďar.
Klíšťová encefalitida
Tady je situace opačná. Zatímco do našich přírodních podmínek se tlačí původně subtropické nemoci, původně domácí klíšťová encefalitida se stěhuje postupně na sever. To ale neznamená, že z naší přírody nakažená klíšťata mizí. „Právě naopak,“ upozorňuje Maďar. „V České republice je stále největší výskyt infekčních klíšťat z celé střední Evropy.“
Horší je v současné době skutečně až epidemiologická situace v Pobaltí. Velký nárůst příznaků klíšťové encefalitidy, ale i nakažených klíšťat zaznamenávají skandinávské země – Švédsko, Norsko i Finsko.
Rastislav Maďar navíc přidává i jednu perličku: „Zjistilo se, že kolébkou, kterou můžeme považovat za vznik této nemoci, byly buď naše jižní Čechy anebo oblast Bavorska.“
Pomoc je jasná. Nosit vysokou obuv, světlé oblečení, kde můžeme klíště lépe odhalit, a samozřejmostí by měl být repelent.