Životní pojištění nedostane až čtvrtina onkologických pacientů. Problémy mají i s půjčkami a hypotékami

Rakovinou onemocní během života každý třetí člověk v České republice. V současnosti u nás tak žije přes 700 tisíc lidí, kteří prošli léčbou zhoubných novotvarů. Až čtvrtina z nich přitom nezíská životní pojištění, i když je jejich nemoc už roky v remisi. Rizikem pro pojišťovny je navíc i genetická predispozice.

S problémem získat životní pojištění po úspěšném dokončení léčby onkologického onemocnění se podle výzkumu Národního institutu SYRI potýká až čtvrtina pacientů. Informuje o tom tisková zpráva. Každý rok přibude přes 50 tisíc lidí, kteří jsou nuceni tuto léčbu podstoupit. Většinu z nich se přitom podaří vyléčit. U pacientů do 35 let je léčba úspěšná v 98 procentech případů.

„Pacienti jsou tedy mnohdy mladí a po vyléčení chtějí pokračovat v prosperujícím životě, začít podnikat, pořídit si vlastní bydlení. Při žádosti o životní pojištění nebo hypotéku však narážejí na bariéru, kterou představuje jejich zdravotní historie,“ upozornil předseda Národní asociace pacientských organizací (NAPO) Robert Hejzák.

Právě NAPO se nyní snaží rozšířit mezi širokou veřejnost povědomí o právu být zapomenut. To by mělo onkologickým pacientům v remisi při získávání životního pojištění výrazně pomoci. V rámci pracovní skupiny na ministerstvu zdravotnictví se už jedná o jeho oficiálním zavedení.

Pojišťovny si klienty nejprve pořádně „proklepnou“

Při oceňování rizik pro založení životního pojištění nahlížejí pojišťovny do výpisu ze zdravotní dokumentace. Žadatelům, kteří v minulosti prodělali závažné onemocnění, dávají mnohdy vysoké přirážky, anebo je zcela odmítnou. Znevýhodněni jsou tak nejen právě onkologičtí pacienti, ale také například lidé s chronickým onemocněním.

Na faktory, které rozhodují při žádostech o životní pojištění, jsme se zeptali ředitele produktového vývoje NN Životní pojišťovny Michala Korejse.

„Těch faktorů je více. Nejzásadnější je medicínský, zde se zabýváme celkovým zdravotním stavem klienta z pohledu všech jeho onemocnění, ale i rizikových faktorů (např. BMI, krevní tlak, výsledky krevních testů či opakované úrazy). Další faktory, které jsou součástí hodnocení rizika, jsou: povolání, mimopracovní pravidelně provozované aktivity či dlouhodobá rezidence v nebezpečných oblastech. V neposlední řadě je pak důležitý způsobu jeho života (kouření, požívání alkoholu, pravidelná pohybová aktivita, preventivní prohlídky apod.). Některé faktory mohou ovlivnit výsledek stanovení ceny i pozitivně ve formě slevy např. pravidelných běh, plavání, jóga, návštěva fitness či jízda na kole, ale i dárcovství krve nebo pravidelné preventivní prohlídky. Pojišťovny k těmto hodnocením využívají velmi sofistikované nástroje, ať už vlastní či ve spolupráci s velkými zajišťovnami. Celkové hodnocení klienta je tak velmi komplexní a vychází z celé řady dílčích pohledů na zdravotní stav a způsob života klienta.“

Výhrady pojišťoven jsou přitom mnohdy postaveny na starých datech. Prognózy po prodělání rakoviny jsou dnes již úplně jiné než například před deseti lety. Podle dotazníkového průzkumu Národního institutu SYRI se však s problémem získat životní pojištění potýkala až čtvrtina dotázaných.

„Zdravotní stav obecně může vést k vyšší ceně pojistného nebo i k omezení rozsahu pojištění. Ve zcela výjimečných případech pak klientovi z důvodů zdravotního stavu skutečně nenabídneme vůbec žádné pojištění,“ zodpověděl na dotaz PrahaIN.cz tiskový mluvčí ČSOB pojišťovny Petr Milata.

Problémem je i genetika

Milata dále uvedl, že do úvahy při vstupu do životního pojištění hraje roli také onkologické onemocnění. Rozsah možného pojištění navíc podle jeho slov omezuje i genetická mutace, známá pod pojmem BRCA, která značí zvýšené riziko právě onkologických onemocnění. Ta je přitom dědičná a velké množství nositelů o ní vlastně ani neví.

„Dědičná mutace v genech BRCA je pro vstup do životního pojištění významná a zásadně rozsah možného pojištění omezuje. Ženy nosičky těchto mutací mají dědičnou dispozici ke vzniku nádorů ohrožujících život, jedná se především o riziko nádoru prsu a vaječníku. Toto riziko je celoživotní a mnohonásobně zvýšené,“ uvedl Petr Milata.

Rizikovější jsou nositelé genetických mutací i podle Michala Korejse z NN Životní pojišťovny. Jsou ale podle něho za určitých podmínek pojistitelní. „To platí i pro muže, byť zde je míra rizikovosti nižší nežli u žen. Obecně platí, že u žen je o něco příznivější hodnocení u 2. typu a obecně taktéž platí, že čím vyšší věk, tím příznivější hodnocení. Nejméně rizikovou skupinou žen u nositelů genu BRCA jsou ty, u nichž došlo k bilaterální masektomii a ooforektomii (chirurgické preventivní odstranění prsů a vaječníků). Obecně u klientů, kteří jsou nositeli genu BRCA ať už 1. či 2. typu uplatňujeme přirážku k pojistnému v závislosti na věku, typu a případnému preventivnímu zákroku, popřípadě výluku z pojištění pro případ vzniku rakoviny prsu či vaječníků.“

Pojistit se lze asi po pěti letech v remisi

Podle Michala Korejse je až na výjimky pojistitelná většina onkologických pacientů po včasném zachycení nemoci. Pojistit lze i většinu nádorů, u kterých je pacient v remisi více než pět let. V některých případech dokonce dříve.

„U těchto klientů pak v závislosti na pojištěném riziku uplatňujeme buď přirážku k pojištění, nebo specifickou výluku na určitý typ onkologických onemocnění (zejména u rizika závažných onemocnění, u něhož je součástí i pojištění rakoviny), popřípadě i kombinaci těchto nástrojů. Naopak zcela nepojistitelné formy rakovin jsou prodělaná onemocnění ve velmi pokročilém stádiu (např. vznik vzdálených metastáz),“ dodal Korejs.

Nejen životní pojištění, problém je i s hypotékou či úvěrem

Problém měli pacienti také při získávání hypoték, cestovního pojištění či spotřebitelského nebo podnikatelského úvěru. V některých případech se jim podařilo uspět v jiné bance, jindy si musel na sebe půjčku vzít jiný člen rodiny.

„Z tohoto důvodu si 40 procent respondentů a respondentek myslí, že by bylo dobré, kdyby různé instituce – banky, pojišťovny, zaměstnavatelé, veřejná správa – musely na jejich zdravotní historii po určité době „zapomenout“. Lepší ochranu před diskriminací při vyřizování finančních produktů uvedlo 19 procent dotázaných jako prioritu, jejíž zavedení by jim zlepšilo kvalitu života,“ uvedl Michal Koščík, který v rámci Národního institutu SYRI vede výzkumnou skupinu zaměřenou na efektivitu zdravotního systému.

Pomoci by mohlo právo být zapomenut

Zapomenutím zdravotní historie se již v devíti zemích evropské unie zabývá právo být zapomenut. Týká se pacientů po onkologické léčbě, ale i těm s cystickou fibrózou, hepatitidou typu C anebo HIV. Ve Francii je od loňska lhůta pro zapomenutí prodělaného onemocnění stanovena na 5 let. Jiné země zavedly maximální násobek přirážky, kterou mohou pojišťovny klientům napočítat.

Dialog ohledně zavedení práva být zapomenut už probíhá i v České republice. V pracovní skupině na Ministerstvu zdravotnictví ČR zasedají kromě ministerských úředníků také zástupci pacientů, České asociace pojišťoven a ÚZIS.

„Téma bude projednáno na některém z příštích jednání Národní rady pro implementaci Národního onkologického plánu a také na jednání Pacientské rady. Termín jednání nyní není stanoven,“ uvedla pro PrahaIN.cz zástupkyně tiskového mluvčího ministerstva zdravotnictví Eliška Machová.