foto: Pixabay.com licence/Sprcha, ilustrační foto
Stromeček doma voní pryskyřicí, cukroví je na mísách, františek je zapálen a dárky jsou zabalené v krásných papírech a jejich tajemství ještě stráží vánoční stuhy. Od okamžiku probuzení v ten velký den 24. prosince jsou všichni plni očekávání.
A to je chvíle, kdy mohou přijít ke slovu štědrovečerní zvyky a tradice. Česká religionistika jich zná stovky, některé z nich jsou i hodně netradiční.
Jedna, možná ta vůbec nejznámější z tradic, se vztahovala hlavně k malým dětem. Měly se postit a celý den nejíst maso, aby večer spatřily kromě dárků od Ježíška i zlaté prasátko. Jenže už naše prapraprababičky věděly, že děti to jen málokdy dodrží. A tak jim v nestřeženém okamžiku pouštěly odlesky zrcátka na stěnu světnice.
K té nejoblíbenější tradici patří pouštění svíček po vodě. Potřebujeme k tomu jen skořápky vlašských ořechů, krátké svíčky a nejlépe nehořlavé umyvadlo s vodou. Z vlastní zkušenosti vím, že u těch umělohmotných lavorů nesmíte spustit svíčky ani na chvíli z dohledu, jinak se dočkáte nemilého překvapení. Tato tradice vám prozradí, kdo zůstane ze zúčastněných nejdéle naživu. Jeho svíčka vydrží hořet jako poslední.
Olovo alias Kodetův koncert
Jak neprovádět další tradici, lití olova, nám ve veleslavném filmu Pelíšky předvedl herec Jiří Kodet. Dnes se stejně úspěšně může využívat zakoupený cín. Ten rozpustíme nad plamenem a vlijeme do studené vody. Z tvaru neotřelého výlevku pak usuzujeme, co nás v příštím roce čeká. Když má ztuhlý cín tvar mince, budeme bohatí, když v něm vidíme srdce, jistojistě na nás čeká láska.
Hodně tradic je spojeno se štědrou večeří. Počet stolovníků musí být vždy sudý. Když je nás v rodině lichý počet, musíme prostřít jeden talíř navíc. Ten je buď pro nenadálého návštěvníkam nebo pro duchy zemřelých. K talíři můžeme proto přiložit fotografie těch, kteří nás už opustili.
Psali jsme
Milovníci zimních sportů zatím nejásají, majitelé lyžařských vleků a hotelů jakbysmet. Zima nám ještě neukázala svou sílu. Kdo si chce…
Všechno se točí kolem bohatství
Pod každý talíř nezapomeneme vložit drobnou minci nebo kapří šupinku. To způsobí, že se nás v příštím roce budou držet peníze. I proto by tři kapří šupiny měly být po celý rok v každé peněžence. Hodně financí zajišťuje i čočka nebo jiná luštěnina, která nemůže chybět na vánočním stole.
Na Štědrý den bylo zvykem zakládat i na kynuté těsto. Výrobky z něj přinášely blahobyt a štěstí. Navíc hospodyně vždy musela s rukama od těsta oběhnout celý ovocný sad a každý strom pohladit a poděkovat za úrodu.
Na úrodné Hané se do vánočního kynutého koláče zapékala drobná mince nebo jedna jediná rozinka. Kdo na ní narazil, toho čeká každopádně v novém roce ohromující finanční příjem.
Když jsme u těch pokrmů na stole, mělo bych jich být devět druhů, a to včetně cukroví a ovoce. Lidé by měli od každého ochutnat.
Musí se sedět
Od slavnostní večeře nesmí nikdo vstát, i proto se v některých částech země omotávali nohy stolu řetězem. Kdo vstal, v následujícím roce se odloudil od rodiny či zemřel. U stolu nikdo nesmí mít nohy překřížené pod stolem, zemřel by. K večeři se dávaly malé porce, protože bylo nezbytností celou večeři sníst. Jídlo ze slavnostního stolu musela dostat i všechna zvířata, aby si udržela hojnost a štědrost. Na druhou stranu se nesměl na Štědrý den chlév čistit, zvířata by potom kulhala. Část večeře se házela i do vody a do ohně, aby se získala přízeň těchto živlů i v příštím roce.
To co zbylo ze slavnostní večeře, se šlo zakopat ke kořenům stromů. Bohatou úrodu v příštím roce zajistilo i to, když se třáslo ovocnými stromy v sadu.
Psali jsme
ROZHOVOR: Vyrážejí Češi na Vánoce k moři? A jaké jsou jejich nejpopulárnější zimní destinace? Nejen na to jsme se ptali cestovních kanceláří.…
Vdám se nebo ne?
Řada pověr se týkala i toho, zda se vdavekchtivé dívky skutečně obléknou v následujícím roce do svatebního. K poznání sloužila řada lidových tradic. Děvčata házela o Štědrém dnu za hlavu střevíc, pokud jeho špička ukazovala ven ze dveří, bylo to jasné. Do roka se dívka odstěhuje do chalupy svého milého a bude tedy i svatba.
Když skončila večeře, dívky vybíhaly také do sadu či za ves a hledaly bez. Tímto keřem zatřásly se slovy: „Třesu, třesu bez, kdes můj milý, kdes?“ Z jaké strany potom zaštěkal pes, tak tím směrem se nacházel budoucí nápadník.
Jinde se dívky scházely ve vesnici a každá si přinesla kousek chleba. Tyto kousky se daly na lopatu a čekalo se na to, který kousek pes nejdříve sežere. Ta dívka měla vyhráno. Dá se ale celkem předpokládat, že ty nejmazanější dívky vždy svůj kousek chleba omočily v sádle.
Nezapomeňte mít kapsy naruby
Dalším důležitým předmětem slavnostního vánočního věštění bylo bohatství a dostatek peněz. Tomu vycházeli hospodáři vstříc tím, že na Štědrý den nosili obrácené kapsy. Mělo do nich napadat štěstí a peníze. Rozhodně se v tento den nesmělo prát prádlo, to spolehlivě vyhánělo štěstí z chalupy. Natožpak, aby se prádlo věšelo. To znamenalo, že se v rodině někdo oběsí. Nedoporučovalo se ani zametat, protože by se ze světnice vymetlo štěstí. Hospodyně měla zapovězeno dokonce i šít a plést, všechnu úrodu by mohly spořádat myši.
Psali jsme
Ke známé vánoční sbírce „Krabice od bot“ se letos přidali i čerství prvňáčci ze školy na Poštovce v Košířích. A přestože impuls vyšel…
Zajímavý zvyk je zaznamenán z podhorských chalup, kdy se rodina po večeři sešla, aby hrála karty nebo kostky. Jak jde list či kostky v tu chvíli znamenalo, jak se koho bude štěstí držet v příštím roce.
Sekeru do ruky a k rybníku
Nejen Karel Jaromír Erben popsal zvyk, při kterém se věštilo z díry v ledu. Tato tradice je trochu náročnější. Vyžaduje mráz, sekeru k vysekání ledu na rybníku a trochu adrenalinu. Jaký odraz uvidíte v temné mrazivé vodní hlubině, to vás v příštím roce čeká.
Zvyky a tradice se přelívaly ale i do následujícího dne – Božího hodu, 25. prosince. Tehdy byla vždy velká rvačka o vejce snesená v tento den a nebo o v tento den upečený chléb. Obojí mělo doslova omlazující a zázračné účinky na celý život a zdraví.
Svatý Štěpán byl v českých zemích spojen s koledou. Na Moravě se ale v tento den objevovala řada mnohem zajímavějších pověr. 26. prosince ráno moravské ženy omývaly své muže, doslova celé a nahé. Následně ho oblékly do kalhot. Jednalo se vlastně o příslib, že budou celý rok slušné a věrné. Za to moravský hospodář nalil ženě velkého panáka a ona ho vypila. To proto, aby zůstala šťastná, spokojená a veselá i v novém roce.
Zbytečně se nelekejte
Mnoho rodin o Vánocích rozkrajuje u slavnostní tabule jablíčko. Když uvidíte v podobě jadřince hvězdičku, následující rok bude zalitý sluncem. Když tu však objevíte křížek, čeká vás cesta pod zem. Věřte ale tomu, že když vás náhodou potká druhá varianta, nejste první a poslední, kteří se s touto ovocnou věštbou potkali. Mnoho lidí ve zdraví a spokojenosti žije dál. Možná bude stačit jen to, když se zamyslíte nad tím, kolik lžic bramborového salátu si nandáte na talíř.