foto: Bob Asher, PrahaIN.cz/Badatel, publicista a hudebník Jaroslav Čvančara.
Policie ve středu přistoupila k exhumaci ostatků šéfa tehdejší diplomacie Jana Masaryka. Toto rozhodnutí považuje známý badatel a publicista Jaroslav Čvančara za zbytečné a hraničící se senzací. Okolnostmi Masarykovy smrti se zabývá desítky let a tvrdí, že ministra zahraničí zavraždili jeho tři nejbližší spolupracovníci. „Ze shromážděných důkazů to absolutně vyplývá,“ řekl redakci PrahaIN.cz
Několik dní před výročím narození Jana Masaryka (*14. 9. 1886) na hřbitově v Lánech policie otevřela rodinnou hrobku a exhumovala jeho ostatky. Experti je budou zkoumat nejmodernějšími metodami. Myslíte, že mohou přinést nové poznatky související s jeho smrtí v březnu 1948?
Je možné, že určité detaily výzkum jeho ostatků přinese. Přiznám se ale, že o tom spíš pochybuji. I samotný akt exhumace jeho těla pokládám za zbytečný. Mám pocit, že to spíš už spadá do jakési roviny senzací.
Co vás vede k tak skeptickému pohledu?
Okolnostmi smrti Jana Masaryka jsem se zabýval desítky let. Pátral jsem v archivech, v zahraničí a shromažďoval jsem informace. Po letech příprav a práce jsem v červenci vydal knihu Fémová vražda Jana Masaryka. Publikoval jsem v ní všechno, včetně důkazů.
Jste tedy přesvědčen o tom, že Jana Masaryka připravili o život jeho tři nejbližší spolupracovníci, plukovník František Fryč, Arnošt Heidrich a Jan Bydžovský?
Ano. Myslím si to. K tomuto závěru jsem dospěl po letech bádání a shromažďování informací. Arnošt Heidrich byl už před válkou blízkým spolupracovníkem dr. Edvarda Beneše. Právě on přišel s myšlenkou a rozhodnutím ministra Jana Masaryka fyzicky zlikvidovat. Přímými vykonavateli se pak stali Jan Bydžovský a František Fryč. Domnívám se, že ze shromážděných důkazů to absolutně vyplývá. Pravdu ale zná samozřejmě jedině Bůh.
Psali jsme
ROZHOVOR: Před několika týdny vyvolal rozruch badatel a publicista Jaroslav Čvančara. V rozhovoru pro média totiž zveřejnil novou hypotézu…
Odborníci z řad policie chtějí výzkumem ostatků Jana Masaryka mimo jiné vyvrátit i různé spekulace o jeho smrti. Úplně vylučujete, že mohou přinést nové poznatky?
Jak už jsem zmínil, může to přinést nějaký krůček k tomuto případu, v zásadě to ale nepředpokládám.
Paní Václava Jandečková, která se rovněž dlouhodobě a podrobně zabývá smrtí Jana Masaryka, chce dokázat, že Masaryka zavraždili Sověti nebo naši komunisté. Já jsem s ní ale v rozporu. Komunisté k tomu neměli důvod, protože Masaryk s nimi v únoru 1948 spolupracoval. Dalo by se říct, že jim doslova zobal z ruky. Tak proč by to dělali?
Jak velký zájem je dnes mezi veřejností o objasnění Masarykovy smrti?
Většina lidí má dnes už úplně jiné starosti. Část veřejnosti ale tento případ ještě pořád zajímá, především starší generaci, protože Masaryk byl kdysi velmi oblíbeným politikem.
Dále čtěte:
Smrt Jana Masaryka zůstává záhadou. Historik Kalous věří v sebevraždu
Experti zkoumají ostatky Jana Masaryka. Policie o postupech mlčí
|
Jaroslav Čvančara je český spisovatel, publicista, autor literatury faktu, pedagog a hudebník. Mnoho let je kapelníkem countryové hudební formace Taxmeni. Dětství prožil ve slavném skautském oddílu Jaroslava Foglara (legendární Dvojka) a dostal zde přezdívku Jáček. Při příležitosti devadesátých narozenin Jaroslava Foglara a Jana Fischera pomáhal připravovat výstavu o jeho díle. Vedením skautské organizace Junák byl vyznamenán Medailí skautské vděčnosti. V roce 2022 Jaroslavu Čvančarovi udělil prezident republiky Medaili Za zásluhy I. stupně za zásluhy o stát v oblasti školství a kultury.
Kdo byli podle hypotézy Jaroslava Čvančary údajní vrazi Jana Masaryka:
Jan Masaryk se v únoru 1948 nepřipojil k demisi demokratických ministrů. Předseda vlády Klement Gottwald oblíbenému politikovi nabídl nejen funkci ministra zahraničních věcí v jeho rekonstruované vládě, ale dokonce padly úvahy o Masarykovi jako o příštím prezidentovi. Setrváním na své pozici Masaryk Gottwaldovu politiku legitimizoval a komunistům pomohl převzít moc. Někteří blízcí spolupracovníci to podle Čvančary považovali za Masarykovo selhání a zradu.
Doktor Arnošt Heidrich, ing. Jan Bydžovský a plk. František Fryč byli v roce 1948 klíčoví zaměstnanci Ministerstva zahraničních věcí.
Arnošt Heidrich byl už před válkou blízkým spolupracovníkem dr. Edvarda Beneše. Byl stálým delegátem Československé republiky u Společnosti národů v Ženevě s titulem mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra. Po ukončení války Heidrich působil jako generální tajemník Ministerstva zahraničních věcí (MZV). Podle Čvančary právě on přišel s myšlenkou a rozhodnutím ministra Masaryka zlikvidovat.
Jan Bydžovský působil ve třicátých letech jako diplomat ve Švýcarsku. Po pádu Francie v létě 1940 emigroval do Velké Británie. Tam pracoval jako přednosta šifrového oddělení v Masarykově exilovém ministerstvu zahraničí v Londýně. Po válce pracoval dál na MZV jako odborový rada.
František Fryč začal ve třicátých letech jako důstojník Ofenzívní sekce 2. oddělení Hlav. štábu čs. armády. V předvečer okupace ČSR 14. března 1939 odletěl se zpravodajskou „jedenáctkou“ plk. Františka Moravce do Anglie. Podílel se téměř na všech zvláštních operacích do okupované vlasti, pro jejichž radiostanice sestavoval systém číselných kódů. Po válce se stal vedoucím šifrového oddělení MZV.
|