foto: Pixabay/Vyšetření
Ministerstvo zdravotnictví připravilo novelu zákona o elektronizaci. Ta má přinést například eŽádanku, ale také menší počet vyšetření pro pacienty. Klasické papírové žádanky mají definitivně zmizet už za rok.
Každý pacient to zná. Na preventivní prohlídce si chce lékař něco ověřit, a tak mu vytiskne žádanku, kterou musí člověk donést specializovanému lékaři. Když ji někde založí, je to komplikace. Papír má ale brzy ze systému definitivně zmizet.
Ministerstvo zdravotnictví dokončilo novelu zákona o elektronizaci zdravotnictví. Ta teď míří do meziresortního připomínkového řízení. „Předpokládáme, že eŽádanka bude jako povinný nástroj fungovat od 1. července příštího roku,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).
Ministr počítá s tím, že vláda by o novele měla rozhodovat v průběhu září. Pokud ji schválí, otevře jí tím dveře do Poslanecké sněmovny.
V praxi by měli pacienti pocítit změny ještě dříve než až začátkem příštích prázdnin. Podle Vojtěcha totiž resort předpokládá, že už začátkem příštího roku bude do systému zapojeno až 70 procent poskytovatelů zdravotní péče.
Není to ale jediná změna, kterou má nová legislativa přinést. „Další milník je 1. leden 2029, kdy by mělo dojít k povinnému zavedení elektronické zdravotnické dokumentace,“ uvedl Vojtěch.
Informace o pacientovi by tím měly být plně digitální. To už je jen krok ke sdílení těchto údajů v rámci celého zdravotnického systému.
Díky tomu by měl mít například lékař specialista okamžitě dostupné výsledky vyšetření, která pacient absolvoval. Nebude tak třeba nutné pacienty neustále posílat na další a další odběry krve. Každý člověk by navíc díky změnám měl dostat možnost snadno nahlédnout do své karty a podívat se na to, jaké měl výsledky vyšetření před lety.
Lepší přehled o zdraví populace
Ministerstvo zároveň představilo nový systém zaměřený na práci s výsledky z laboratoří. Ten zatím obsahuje zejména data z preventivních programů a screeningových vyšetření od roku 2020. Data, která budou veřejná, mají umožnit lépe sledovat zdravotní stav populace a vyhodnocovat účinnost preventivních programů.
„Vybudovali jsme další velmi podstatnou komponentu elektronického zdravotnictví, která zde dlouhá léta chyběla. Dnes máme funkční datový most nejen ke všem ordinacím praktických lékařů, ale také k poskytovatelům laboratorních služeb,“ uvedl Ladislav Dušek, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR.
Stát s údaji nakládá v anonymizované podobě a třídí je do skupin podle věku, pohlaví, bydliště či vybraných zdravotních komplikací. V této formě je také zveřejňuje na svém webu. Přístup k datům o vlastních klientech získají rovněž zdravotní pojišťovny.