Do důchodu v 72 letech. Analýza navrhuje cestu z demografické krize

Česká republika se podle demografických projekcí blíží do období, kdy bude rychle přibývat seniorů a ubývat lidí v produktivním věku. Institut Solvo představil soubor deseti opatření, která mají podpořit porodnost, zvýšit ekonomickou aktivitu a zmírnit tlak na důchodový systém.

Pokud se současné trendy nezmění, bude podle prezentovaných projekcí v roce 2070 připadat 63 seniorů na každých 100 pracujících. Důchodový systém by zároveň spotřebovával stále větší část ekonomického výkonu země.

Doporučení strukturálních změn: • Osm let základní školy • Dva roky povinné mateřské školy pojmou učivo první třídy • Jesle a mateřské školy při vysokých školách • Flexibilní vysoká škola, mikrokredity a celoživotní vzdělávání • Silná podpora rodiny v prvních dvou letech: 400 tisíc korun ročně pro pečující rodiče • Daně a sociální pojištění pracujícího partnera směřují k pečujícímu rodiči, případně prarodiči • Tři a více dětí = nulová daň z příjmu matky • Lidé bez dětí nemají nárok na předčasný důchod a platí vyšší sociální pojištění • Navýšení věku odchodu do důchodu na 72 let • Rodičovskou dovolenou mohou čerpat rodiče i prarodiče Zdroj: Solvo institute

 

Kombinace změn by podle ekonoma Aleše Roda mohla postupně snížit tlak na veřejné finance a po roce 2040 začít generovat pozitivní fiskální efekt.

Bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer zdůraznil, že situaci nelze řešit jedním opatřením. „Kdo chce něco dělat s demografií, musí vytvořit systém, který mění to, v čem dnes žijeme. Izolovaná opatření zapadnou,“ uvedl.

Podle něj je potřeba současně řešit porodnost, vzdělávání, flexibilitu pracovního života i fungování důchodového systému. Zároveň upozornil, že hlavním problémem budoucnosti nebude přebytek dětí, ale nedostatek pracujících lidí.

„Nedělat nic bude dražší“

Autoři projektu zdůrazňují, že jejich návrhy nejsou definitivním receptem, ale pokusem otevřít debatu o budoucnosti země. Největším rizikem podle nich není neúspěšná reforma, ale pasivita.

„Balíček deseti opatření je investicí, která má pozitivní návratnost. Demografické trendy jsou poměrně solidně statisticky podchyceny. To, co předvídáme, dává realistický přehled toho, co se zhruba dá udělat. Na rozdíl od možnosti nedělat nic,“ uvedl Singer.

Součástí projektu byl také rozsáhlý průzkum veřejného mínění. Podle ředitelky výzkumu Anny Shavit Češi stále vnímají rodičovství především jako zdroj lásky, radosti a smyslu života, nikoli jako ekonomický projekt.

„Pořád vychází pozitivně, že mít dítě je normální. Není to nic extravagantního. Děti dávají našemu životu smysl,“ uvedla. Zároveň ale upozornila, že dnešní mladí lidé rodičovství stále častěji odkládají kvůli studiu, kariéře a bydlení.

Výzkum ukázal, že veřejnost není automaticky nakloněna opatřením podporujícím rodičovství. Ani finanční motivace nezískávají jednoznačnou podporu.

Podle Shavit výzkum ukazuje, že samotné peníze porodnost nezvednou. „Představa, že někomu slíbím hodně peněz, nevede automaticky k tomu, že kvůli tomu bude mít děti,“ řekla.

Lidé podle ní zároveň rodičovství nevnímají jako obchodní rozhodnutí, ale jako otázku hodnot, vztahů a životní stability.

→ Více k tématu čtěte v magazínu Flowee