foto: Bob Asher, Prahain.cz/klimatolog, exředitel Geologického ústavu Akademie věd ČR.
Pokud vláda začne realizovat opatření proti suchu, musí nejdřív provést analýzu rizik. V rozhovoru pro server PrahaIN.cz to říká klimatolog, spisovatel a bývalý ředitel Geologického ústavu Akademie věd ČR Václav Cílek.
Vláda vyčlení čtyři miliardy na opatření proti suchu. Jak by podle vás měly být tyto peníze nejlépe využity?
Pokud by to vláda myslela vážně, nejdřív je nutné udělat analýzu rizik. Hodit od stolu čtyři miliardy bez většího rozmyslu neudělá nic dobrého. Začal bych revitalizacemi potoků, protože jde o technicky dobře zvládnutelnou věc. Potom zlepšováním stavu půdního fondu na polích.
V lesích je asi největší problém vedení lesních cest. V pahorkatinách totiž odvádějí velké množství vody. A pak jsou zranitelné regiony, kde se nemusí dostávat voda pro lidi. Tam jsou na řadě výstavby vodárenských nádrží.
Premiér Andrej Babiš (ANO) oznámil, že vláda v budoucnu chystá výstavbu malých vodních děl, záchytných příkopů, přehrad a další opatření. Která preferujete?
Při zadržování vody v krajině je důležité zachytit co nejvíc vody tam, kde spadla. To znamená v plochých částech. Například v lese je důležitý charakter hrabanky, aby tam byl humus. Dokáže za hodinu pojmout okolo 100 milimetrů srážek na metr čtvereční.
Zemědělská půda v dobrém stavu pojme za hodinu asi 30 až 50 milimetrů. Opatření na zadržování vody v krajině tedy musí začít pokusem zlepšit celou plochu. Ale obávám se, že to by šlo panu Babišovi trochu proti jeho zájmům.
Psali jsme
Na některých stromech v Česku se sucho projevilo předčasným opadáváním listů. Tento jev bývá laicky označován jako falešný podzim. „Stromy…
Proč myslíte?
Pokud musíte vydat peníze na péči o půdu, snižují se zisky ze zemědělských produktů. Proto mám jisté pochybnosti.
Existuje letitý spor o tom, zda je nejvhodnější stavět přehrady, nebo budovat tůně, remízky a podobně. Co je podle vašeho pohledu účinnější?
Lidé obecně nemají rádi přehrady, ale snesou vodárenské nádrže. Je dobré, aby v krajině byly větší či menší retenční nebo vodárenské nádrže, které vodu zadržují k dalšímu využití.
Když je skutečné sucho, musíte volit opatření technického rázu. Na svazích je třeba udělat remízky a terasy. V údolí je důležitá revitalizace říčních toků. Známou věcí je, že voda v meandrech ztrácí rychlost a má víc času na vsáknutí.
Psali jsme
Vysoké teploty způsobily v řadě rybníků pokles hladiny vody. V bahnu se pak začaly tvořit toxické bakterie a kontaminovaly řasy. Následně začali…
Premiér zmínil, že na severu Moravy je plná vody přehrada Slezská Harta a bude konzultovat s odborníky, zda lze tuto vodu používat pro další území Moravy. Existuje taková možnost?
Na tuto otázku nelze jednoduše odpovědět. Musíte mít k dispozici bilanci spotřeby vody z okolních regionů a měst. A také kolik vody z této vodní nádrže je k dispozici i další informace technického charakteru. Předpokládám ale, že těmito údaji disponují severomoravští experti.
Které části Česka jsou suchem nejvíc zasaženy?
Problematické jsou vždy nejnižší oblasti. Proto je nejvíce postižená jižní Morava, do značné míry až po Hanou. To znamená až po okraj Nízkého Jeseníku.
Další velký problém je Hradecko, zejména východní oblast, a střední Čechy. Tam, kde vždy byly s vodou problémy, jsou nyní daleko větší.