Expert: Vedra ptáci zvládli. Zabíjely ale botulotoxin a ptačí chřipka

Vysoké teploty způsobily v řadě rybníků pokles hladiny vody. V bahnu se pak začaly tvořit toxické bakterie a kontaminovaly řasy. Následně začali umírat vodní ptáci, kteří je spásli. „Většinou uhynuly husy a kachny,“ říká v rozhovoru pro server PrahaIN.cz ornitolog a zoolog Michal Podhrázský.

Proč k otravám na vedrem zasažených rybnících dochází?

Vodní ptáci, na rybnících většinou husy a kachny, na tuto situaci neumějí reagovat. Pokud na rybníku klesne při vysokých teplotách hladina vody, začne se v ohřátém bahnu a vodě tvořit toxický botulotoxin. Kontaminovanou potravou se ptáci otráví.

Toxin blokuje nervy a způsobí obrnu celého těla. Při silné otravě pak pták rychle umírá. Setkávali jsme se s těmito případy v minulosti a setkáváme se s tím i teď.

Podepsaly se extrémní teploty v Česku na další ptačí populaci?

Možná to někoho překvapí, ale sucho a vysoké teploty pro většinu ptáků nejsou limitujícím faktorem. Česká ptačí populace neobvyklá vedra přežila, i když nemohu říct, že úplně v pohodě. Ptáci jsou schopni se poměrně úspěšně přizpůsobit. A to i ve městech, kde jsou výrazně větší teploty než v lesích.

Ve vedrech využívají přirozené úkryty. Schovávají se v křoví i v dalších porostech, kde je mikroklima příjemnější. Tímto způsobem jsou schopní „pracovat“ a přečkat i extrémní teploty. Poradili si i s nedostatkem vody. Prostě přeletěli k nějakému lokálnímu zdroji vody. Paradoxně se ale na jaře potýkali s úplně opačným problémem.

Co se přihodilo?

V květnu v době hnízdění se vylíhla první mláďata. Přišla studená a ještě k tomu deštivá fronta. Pro ptáky, především pro vlaštovky a jiřičky, byl velký problém svá mláďata nakrmit. Hmyz se kvůli chladu přestal aktivovat a ony neměly co lovit. Mláďata pak na hnízdech strádala.

Jak se třeba se suchem vyrovnají čápi, kteří v hnízdu mají několik mláďat a musí je každý den vydatně krmit?

Čápi se se suchým obdobím vyrovnávají poměrně dobře. Loví totiž v podstatě všechno. V období, kdy panuje sucho a zároveň probíhají žně, mají snadnější přístup k hrabošům. Ti jsou při sklizni vyrušeni a nuceni opouštět své úkryty. Čápi je pak mohou snáze lovit.

Na posečených nebo sklizených polích profitují také další dravci, například káňata.

Podobné je to při sečení luk. Při druhé seči, která právě probíhá, se část živočichů dostane pod sekačky. Čápi pak využívají zraněné nebo uhynulé živočichy, případně sbírají hmyz, který je po sečení dezorientovaný. Proto je také často vidíme, jak následují traktory při práci na polích nebo loukách.

Znamená to tedy, že extrémní vedra a sucha se na populaci ptactva výrazněji nepodepsala, až na zmíněné otravy na některých rybnících?

Můžeme to tak říct. Teď nás ale zaujala událost, která se týká populace labutí v České republice a nemá se suchem a nedostatkem vody nic společného.

Před 14 dny jsme ukončili naši každoroční akci, při které odchytáváme a kroužkujeme labutě. Projekt začal v roce 2012. Pravidelně jsme okroužkovali 220 až 250 labutí. Letos jsme se ale dostali na číslo 128.

Už v zimě jsme zaznamenali početné úhyny labutí na vodní nádrži u Chebu na Jesenicku. Podle všeho na labutí populaci v zimě udeřila epidemie ptačí chřipky a razantně snížila její stavy.