foto: Pixabay/Ilustrační snímek
Lidé by mohli vědět, kolik ve firmě, kde pracují nebo kam zvažují nastoupit, berou zaměstnanci na stejné pozici. Zjistit by také měli, jaké jsou rozdíly v odměňování mužů a žen. Počítá s tím novela zákoníku práce, kterou v pondělí schválila vláda. Dopadne to i na malé firmy.
Česko přebírá bruselskou směrnici o rovném odměňování. Firmy si budou muset vytvořit systémy odměňování a definovat, co je vlastně stejná pozice. Podle důvodové zprávy k novele celá administrativa vyjde byznys na 200 milionů korun v té nejoptimističtější variantě a na 2,2 miliardy v té pesimistické.
Větší podniky s více než 100 zaměstnanci budou navíc muset rozdíly výdělků mezi muži a ženami také pravidelně reportovat. Pokud budou rozdíly větší než pět procent, budou muset zjednávat nápravu a informovat o jejím průběhu.
Už během připomínkového řízení se ministerstvo financí zděsilo možných dopadů a prosadilo si, aby to úřady musely zvládnout ze svých rozpočtů. Neuspěl proto Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, který si rovnou řekl o 25 milionů korun na platy, aby nové povinnosti zvládl. Úřad pro ochranu osobních údajů žádal o vytvoření dvou nových pracovních míst.
„Míru regulace snižujeme zásadním způsobem,“ řekl po jednání vlády ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Zdůraznil, že na evropské směrnici se podílela předchozí vláda. Ta současná podle něj schválila novelu, která je minimem nutného.
Naopak odboráři si stěžují, že Česko z evropské směrnice převzalo jen ono minimum a mohlo zaměstnancům nabídnout více výhod.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost upozornil, že v některých případech by u citlivých zaměstnavatelů mohli špioni snadno získat důležité informace.
„Navrhovaný rozsah povinně poskytovaných a zveřejňovaných informací o odměňování představuje zvýšené riziko nepřímé identifikace jednotlivých zaměstnanců, a to i při formálním zachování anonymity,“ varoval úřad. Tuto připomínku ale ministerstvo práce neuznalo.
Konec anonymních udání
Novela zákoníku práce přináší i další změny. Například nově nebude možné zaměstnavatele „šikanovat“ anonymními udáními. Lidé si budou moci stěžovat pouze pod svým pravým jménem, stát pak garantuje, že zaměstnavatel se to nedozví.
„Chceme chránit poctivé firmy před zbytečnou šikanou. Inspekce práce se dnes musí zabývat každým, i zjevně vymyšleným anonymem, což mrhá časem kontrolorů i podnikatelů,“ uvedl Juchelka.
Úpravy se zaměřují i na takzvané platformové práce, což se v Česku týká například společností Bolt, Uber, Wolt či Foodora. Pracovníci se mají dočkat větší ochrany a dostat i právo na informace o tom, podle čeho jim aplikace přiděluje zakázky.