foto: Shutterstock/Školní jídelna
Vláda schválila usnesení, podle něhož mají státní instituce a samosprávy při nákupu potravin upřednostňovat české a regionální výrobky. „Cílem je podpora českých zemědělců a lokálních výrobců potravin,“ řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD).
Podle ministra je také cílem posílit potravinovou soběstačnost a zajistit čerstvější potraviny z krátkých dodavatelských řetězců.
Zemědělský analytik Petr Havel vnímá krok vlády v případě státních institucí jako správný. Zdůrazňuje však, že podobné opatření by bylo nepřijatelné, pokud by se vztahovalo na soukromé obchodní řetězce.
„Jestliže stát stanovuje pravidla organizacím, které sám zřizuje nebo řídí, je to podle mě v pořádku. Něco jiného by bylo, kdyby chtěl určovat soukromým obchodníkům, jaké potraviny mají prodávat. To by představovalo nepřiměřený zásah do konkurenčního prostředí,“ řekl Havel serveru PrahaIN.cz.
Projekt už podle Šebestyána v květnu běžel v pilotním režimu. Nyní se má rozšířit i do dalších institucí státní správy a samosprávy.
Dvě třetiny rozpočtu od domácích výrobců
Do konce roku 2028 budou muset státní instituce a organizace vynaložit nejméně 65 procent rozpočtu určeného na nákup potravin na výrobky domácího a regionálního původu. Dalších minimálně pět procent výdajů má směřovat na nákup biopotravin.
Nařízení se týká zejména stravování zaměstnanců a občerstvení na konferencích, seminářích, veletrzích či společenských a sportovních akcích pořádaných státní správou. Vláda zároveň doporučila obdobný postup také hejtmanům, starostům a dalším představitelům samospráv.
Za domácí a lokální potraviny budou považovány produkty z české produkce s krátkými dodavatelskými řetězci. Patří mezi ně výrobky od regionálních zemědělců a odbytových družstev nebo potraviny označené značkami Klasa, Regionální potravina či Česká potravina, případně výrobky s označením Vyrobeno v České republice.
Praxe ze zahraničí
Analytik Havel připomněl, že zvýhodňování domácích potravin při nákupech státních institucí není českou novinkou. „V řadě evropských zemí se státní organizace také snaží přednostně nakupovat domácí produkci a podporovat vlastní zemědělství nebo potravinářský průmysl. Navíc se o podobném opatření v České republice uvažovalo už za předchozích ministrů zemědělství,“ řekl serveru PrahaIN.cz.
Analytik zároveň upozorňuje, že opatření pravděpodobně zvýší náklady institucím, které budou potraviny nakupovat. Nejcitelněji se to podle něj může projevit ve školních jídelnách, kde jsou pevně stanovené limity na cenu stravy.
„Je možné, že se školy do současných finančních limitů nevejdou. Pokud mají nakupovat více českých potravin, které mohou být dražší, bylo by vhodné limity na školní stravování odpovídajícím způsobem zvýšit,“ zmínil Havel.
Podle něj nebude mít nové opatření zásadní vliv na celkový odbyt českých potravin. Objem nákupů všech škol, nemocnic či domovů pro seniory totiž představuje jen malou část trhu.
Významnější přínos vidí jinde. „Právě proto, že nejde o velké objemy, mohou z opatření těžit spíše menší regionální producenti než velké potravinářské firmy. Mohlo by to podpořit lokální výrobce i regionální rozvoj,“ vysvětlil.
Povinnost vyčlenit nejméně pět procent prostředků na biopotraviny podle Havla rovněž dává smysl, přestože bio výrobky bývají dražší.
„Česká republika dlouhodobě zaostává ve spotřebě biopotravin. Lidé je často nekupují právě kvůli vyšší ceně a mnozí ani nevědí, jaké výrobky jsou na trhu nebo jak chutnají. Pokud se s nimi setkají ve školách, nemocnicích nebo dalších státních zařízeních, může to zvýšit povědomí o biopotravinách a podpořit jejich spotřebu i mimo veřejné stravování,“ uvedl analytik.
Nové usnesení podle něj samo o sobě české zemědělství výrazně nespasí. Může však přispět k větší propagaci domácích výrobků, podpořit regionální producenty a v omezené míře posílit potravinovou soběstačnost České republiky.
Havel zároveň připomněl, že stát už dnes ovlivňuje složení veřejného stravování prostřednictvím projektů Mléko do škol nebo Ovoce a zelenina do škol, které podporuje také Evropská unie. Podobnou roli podle něj plní i nová vyhláška o školním stravování, která mění skladbu jídel ve prospěch zdravějších potravin.