foto: Redakce PrahaIN.cz/Bydlení na pražských Vinohradech, ilustrační foto
Zhruba čtvrtina domácností v Praze je zatížena nadměrnými náklady na bydlení. Hlavní město se za poslední rok „probojovalo“ na první příčku nejvíce nedostupného bydlení v celé Evropě. Analýza organizace Arnika odhalila, že pouze podpora developerské výstavby problém nevyřeší.
Jak uvádí tisková zpráva zaslaná médiím, za posledních pět let vzrostla cena pražských bytů o více než 50 procent, průměrné mzdy přitom vzrostly jen o 21. Za stejné období zdražilo nájemní bydlení v průměru dokonce o 30 procent. Nepříznivá data zveřejnil ve své analýze i server Politico, podle té bylo v roce 2022 potřeba 25 čistých průměrných ročních platů, aby si mohl člověk pořídit byt o velikosti 75 metrů čtverečních. Jedná se o nejvyšší číslo v Evropě.
Mezi ty nejohroženější skupiny současnou bytovou krizí patří převážně senioři, domácnosti s nízkými příjmy pod hranicí chudoby, samoživitelé a nájemníci.
„Krize bydlení v české metropoli se stala zcela bezprecedentní. Na bydlení tu přestává mít i střední třída a představuje to obrovské riziko pro praktické fungování města. Tlak vysokých cen zároveň vytváří riziko další suburbanizace a zatížení města dojížděním. Řešení vyžaduje součinnost mnoha kroků na různých úrovních, nicméně účinná implementace, byť i menší části z nich, by situaci pomohla výrazně zlepšit,“ uvádí ve zprávě editor a hlavní autor publikace Václav Orcígr z Arniky.
Hlavní rizika pro dostupnost bydlení v Praze
Organizace uvedla několik hlavních rizik, která mohou mít vliv na nedostupnost bydlení. Jedná se například o nedostatek finančních prostředků a dotačních mechanismů, nízká podpora neziskových bytových modelů, růst vlivu investičních fondů a podílu investičních bytů nebo i nedostatečná podpora veřejného bydlení a prioritizace tržních mechanismů.
Studie organizace Arnika navíc poukázala na to, že nedostupnost bydlení prý neovlivňuje pouze často zmiňovaná byrokracie a dlouhé lhůty povolovacích procesů. Dlouhodobým problémem je i řetězení krátkodobých nájemních smluv a nízká ochrana nájemníků.
„Pro funkční systém snižování bytové nouze potřebujeme rychlý přístup k finančně dostupným bytům a podporu sociálních a návazných služeb. Při pohledu na množství aktivit a objem financí je zřejmé, že těžiště aktivit v oblasti bezdomovectví pořád leží v oblasti snižování dopadů, než aby se investovalo do oblasti prevence ztráty bydlení a ukončování bezdomovectví. V Praze tvoří obecní byty jen 5 procent z celkového objemu bytového fondu. V minulém volebním období Praha dokázala, že lze hospodárně naložit s místním bytovým fondem a zaměřit své priority i na ty nejkřehčejší domácnosti. Stávající pražská politika jasně ukazuje, že nynější priority jsou jinde,” uvedla ve zprávě Barbora Bírová, ředitelka Platformy pro sociální bydlení.
Vše zatím však nasvědčuje tomu, že ceny pražských bytů zřejmě nebudou klesat, pokud bude poptávka stále podobně vysoká.
Psali jsme
Poptávka po nových bytech v Praze loni začala růst, a to hlavně ke konci roku. V loňském čtvrtém čtvrtletí se uskutečnilo 1 385 prodejů, což je…
Krátkodobé ubytování v metropolích.
Bytovou krizi ovlivňuje i narůstající trend krátkodobých komerčních pronájmů nejen v Praze. Jak uvádí web Praha – město pro lidi, v Praze je 40 procent nabídek krátkodobého ubytování v samotném historickém centru. Ze všech bytů s krátkodobým pronájmem jsou přitom z 90 procent garsonky nebo dvoupokojové byty, které jsou jedny z nejžádanějších a cenově dostupnějších forem bydlení.
Bytovou krizi v Norsku řeší „allmennboliger“
Nedostupné bydlení řeší i mnoho jiných státu Evropy, které se snaží přijít na adekvátní řešení. Například Norové nacházejí alternativu v bydlení formou bytového fondu. Jak uvádí web Praha CAMP, fondy negenerují zisk, příjmy se proto soustřeďují právě jen na financování bydlení. Dalšími výhodami je i podíl na rozhodování o nemovitosti nebo utužování sousedských vztahů. Jedná se tak zřejmě o formu bydlení podobnou českým družstevním podílům.
„Byla jsem celkem frustrovaná, protože samospráva Trondheimu se často odvolávala na to, že nerozumí, co znamená třetí sektor. Tak jsem pro něj vymyslela nové slovo allmennboliger, bydlení pro všechny. To je zajištěno skrze fondy a nadace, které plní důležité společenské úkoly, jako například poskytování dlouhodobého a bezpečného bydlení,“ uvádí v článku Kathrine Standal, ředitelka bytové nadace v Trondheimu.