foto: Bára Richterová, PrahaIN.cz/Archeopark Pavlov
REPORTÁŽ: Redakce PrahaIN.cz se v létě vydala na řadu zajímavých míst po celé České republice. Tentokrát naše cesta vedla do Jihomoravského kraje, konkrétně k Novomlýnské nádrži a na zříceninu hradu Děvičky. Největší dojem v nás však zanechalo archeologické muzeum Archeopark Pavlov, kam bychom se rádi znovu vrátili.
Na cestu na Moravu jsme se vydali v sobotu dopoledne, trasa dlouhá zhruba 250 kilometrů nám zabrala dvě a půl hodiny a proběhla bez jediného zdržení. Že absolvujeme dálnici D1 bez sebemenšího problému, jsme nečekali.
Ačkoliv nám počasí příliš nepřálo, pofukovalo a teploměr ukazoval kolem dvaceti stupňů, na procházku podél břehu Novomlýnské nádrže bylo příjemně. Soustava tří přehradních nádrží na řece Dyji na první pohled působí jako moře, což potvrdili i rybáři, kteří u břehů bivakovali.
„Je to naše malé moře, ale chytit tu rybu není nic jednoduchého,“ přiblížila nám skupinka mladíků, kteří zde tráví celý týden a specializují se prý na dravce.
Samotná stavba je zajímavá
Od vody jsme se přemístili do již zmíněného Archeoparku Pavlov. Ačkoliv bylo malé parkoviště obsazeno téměř do posledního místa, lidé se v celém areálu rozprostřeli a prohlídka byla klidná. Základní vstupné činí 150 korun, snížené 80 korun a rodinné rovné tři stovky.
Hned u vchodu bylo malé občerstvení. Někteří sice hodnotili ceny jako vysoké, většina si přesto něco malého dala. Cappuccino stálo 80 korun, coldbrew 85 korun, za stejnou cenu byla také horká čokoláda, chai latté bylo ještě o deset korun dražší. K dispozici byly také letní speciály. Meruňková iced matcha či mangové coldbrew vyšlo na 125 korun, domácí limonády byly v nabídce za 79 korun, kokosová voda za 85 korun. Kdo měl hlad, mohl se zakousnout do Halloumi bowl za 179 korun. Anebo si dát quesadillu za 189 korun.
Jak jsme se přímo na místě dozvěděli, Archeopark Pavlov zpřístupňuje jednu z nejvýznamnějších pravěkých lokalit doby lovců mamutů na světě. Na začátku prohlídky je připravena videoprojekce, která návštěvníky seznámí s historií vykopávek. Pojata je natolik zajímavě, že ani ti menší nedutali a poslouchali.
Naležiště mamutích kostí na svém původním místě
Návštěvníci si mohou prohlédnout, jak vypadal sídelní areál na svazích Pálavy před třiceti tisíci lety. Expozice přibližuje materiální i duchovní svět lidí, kteří zde po tisíce let žili. K vidění je řada artefaktů, původních i působivých kopií. Na mnoho z nich si lze sáhnout a vyzkoušet si je. Velké množství interaktivních prvků potěší děti i dospělé.
„Moc se mi tu s rodiči líbí. Bylo hezké si sáhnout na pravěké nástroje. Možná bych s nimi mohl s kamarádem podnikat dobrodružné výlety u nás za barákem. A ty kožešiny byly taky super,“ svěřil se asi jedenáctiletý Šimon, který přijel s rodiči až z Plzeňského kraje.
Expozice představuje kamenné a kostěné nástroje používané v každodenním životě i při lovu. Nechybí ani replika dolnověstonického hrobu, která přibližuje pohřební rituály.
„O estetickém cítění vypovídají vystavené umělecké předměty, sošky Venuší či plastiky zvířat. Prezentace nezapomíná ani na historii výzkumů spojenou s nálezem Věstonické Venuše a zdůrazňuje nejcennější objevy. Patří k nim soubor kosterních pozůstatků moderního člověka, nejstarší, jaký má antropologie dnes k dispozici, ale i doklady technologií, které tu lidé patrně použili vůbec poprvé, výrobu keramiky, tkaní látek nebo broušení kamene,“ stojí v informačním letáku.
Velkým lákadlem je i skládka mamutích kostí, objevená v letech 2013–2015. Zůstala ponechána na původním místě, aby návštěvníkům ukázala práci archeologů. Díky světelné projekci lze přesně vidět, kde leží jednotlivé pozůstatky mamutů. Protože se v prostoru udržují speciální klimatické podmínky, je nutné za sebou vždy pečlivě zavírat dveře, což ovšem ne všichni dodržují.
Kdo však čekal slavnou Věstonickou Venuši, byl zklamán. V místě je vystavena jen kopie a další Venuše, které se našly v ostatních zemích po Evropě. Ta „opravdová“ stojí přímo u cesty v nedalekých Dolních Věstonicích.
Velmi zajímavá je přitom už samotná stavba, která vstupuje pod zem na úroveň nálezových vrstev a krásně zapadá do okolí a nic nenarušuje.
Archeopark byl otevřel v roce 2016 a může se pyšnit oceněním Stavba roku 2016 a dalšími „metály“ z celého světa.