foto: Jaroslava Timková pro PrahaIN/Davy zaplavily Havlíčkovy sady
REPORTÁŽ: Po upršeném víkendu se i Praha dočkala letního počasí. Natěšení Pražané vyrazili do Grébovky na Apetit piknik, který lákal na kulinářský program, dort k narozeninám časopisu a stanoviště plná zážitků. Havlíčkovy sady byly v obležení hlavně rodin s dětmi. Akci kromě časopisu Apetit pořádala také Městská část Praha 2 a celkově patřila k těm povedenějším.
V sobotu voněla Grébovka čerstvým pečivem, bylinkami, čokoládou i exotickým kořením. Na trávnících se opalovali hosté se sklenkou prosecca v ruce, zatímco na pódiu se střídaly kuchařské i cukrářské hvězdy, mezi nimi třeba Jan Punčochář, Besky, Marek Fichtner nebo Roman Staša. Nechyběly populární kuchařské show, příprava zmrzliny s tekutým dusíkem ani slavnostní křest nových kuchařek.
Vstup zdarma a k tomu dárečky
Příjemné bylo, že se neplatilo žádné vstupné. Náš rodinný tým přijel hned po otevření, dokud nebylo příliš teplo, a děti byly natěšené na soutěže. Dostali jsme herní lístek, na kterém bylo čtrnáct stanovišť. Soutěživé děti přehlížely gastro lákadla s vidinou výhry a zážitku na každém stanovišti. Potkávali jsme hostesky, které rozdávaly malé Nutelly, bonbóny, oplatky, sušenky, ochucenou vodu, marinády na maso, plechovku limonády. Zábavné bylo vytočit si odměnu na kolech štěstí a snad největší fronta byla u Nespressa a Somatu. To ale nebylo nic pro nás, tedy pro děti.
Ty naopak ocenily, že u Canonu dostaly náramky, které sledují intenzitu slunečního záření, a tak věděly, kdy mají jít do stínu. Jídla i ochutnávek bylo nepřeberně, ceny byly spíše vyšší – hot dog za 180 korun, preclík od 70 korun, jídlo v plastu s posezením na trávě kolem 300 korun. Nutno ale dodat, že stálý stánek měl ceny celkem přijatelné. Kromě jídla se dalo také leccos pořídit. Od keramického nádobí přes marmelády, omáčky, octy až po japonské nože. Stánky byly rozmanité, vůně lákavé a nabídka široká. Všude bylo živo, sluneční paprsky ale během dopoledne nabraly na síle.
Malé zklamání
Obešli jsme všech 14 stanovišť, nasbírali všechna razítka a nadšeně si šli vyzvednout ceny. A hned jsme zažili rovnou dvě zklamání. Měli jsme jen jednu herní kartu, když jsme si ji vyzvedávali, právě došly. Domluvili jsme se, že budeme mít jednu, o cenu nepřijdeme a ještě ušetříme papír. Ovšem, co není na papíře, neplatí. Pětiletý Fred cenu nedostal, byť soutěžil spolu se starší sestrou. Byli jsme mezi prvními, proto jsme se zkusili zeptat na cenu, která je pro prvních 350 návštěvníků. Slečna hosteska slíbila, že zjistí, jak to je. Zcela evidentně o tom nic nevěděla. Když jsme se přišli zeptat znovu, tak nám sdělila, že je to chyba tisku. To se dětem nedělá!
Musely se tak podělit o jednu. Vysvětlili jsme jim, že mají ještě náramky, v Podravce dostaly krabičku na oběd a krásný houbařský nůž, spoustu jiných dárků a kde co ochutnaly. Pod vzrostlými stromy Havlíčkových sadů jsme si dali malou svačinku, děti makronky za standardní cenu 39 korun, my dospělí jsme měli spíše žízeň. Nápoje se podávaly do vratných kelímků se zálohou 70 korun a nakonec došlo i na ledové Nespresso za 90 korun.
Na háčkování s Burda KIDS jsme se sice přihlásili, ale nakonec nás zmohlo vedro i touha po obědě. A tak jsme piknik uzavřeli s kombinací krásných zážitků, drobných rozčarování a vědomím, že i s těmi nejlepšími úmysly může být realita poněkud méně instagramová.
Ach, to vedro
Vedro nás zmáhalo. U pódia jsme se podívali na program a kuchařskou show a rozhodli se obědvat v nedaleké restauraci, kde jsme se v klimatizovaném prostředí zchladili, umyli si ruce a v kultivovaném prostředí obědvali za ceny nižší než na pikniku. Popravdě, některé zásoby polotovarů na přípravu jídla v plastových kbelících na sluníčku, nedostatek lednic ve stáncích a extrémní teplo nás trochu odradily. I když vše na pikniku vypadalo lákavě a vonělo.
Natáhnout se na dece pod stromem by bylo sice fajn a na dosah, ale ne s dětmi s nekonečnou energií. Ty chtěly domů. Překvapivě, tramvaj číslo 11 jela po Francouzské, i když ještě nebyly upravené jízdní řády, ale to je zase jiné dobrodružství. Náramky na tramvajové zastávce hlásily, že máme jít do stínu, a to byl na rozpálené dlažbě problém. Naštěstí přijela dvaadvacítka.