Bohnický hřbitov získá v rámci revitalizace unikátní kapli

Po desetiletích chátrání se hřbitov v Bohnicích dočká celkové revitalizace. Kromě obnovy modlitebny, mohyly, kříže a sítě cest získá také novou unikátní kapli. O svůj výjimečný genius loci ale nepřijde.

Jak v tiskové zprávě informovala osmá městská část, na revitalizaci Bohnického ústavního hřbitova už má hotovou architektonickou studii. S její pomocí by chtěla atmosféru místa zachovat, ale zároveň důstojně a citlivě dotvořit.

„Návrh je odvážný, počítá s kaplí s otevřenou střechou z rezavějící oceli symbolizující trnovou korunu a prostorem pro výstavu o pohnuté historii bohnického hřbitova, zároveň ale nestrhává pozornost a do tohoto magického místa až neuvěřitelně zapadá a umocňuje přitažlivou a ponurou atmosféru hřbitova,“ uvedl místostarosta pro územní rozvoj Radomír Nepil (ANO). Autorem architektonické studie je OHA architects.

K torzu kaple přibyde ocelová konstrukce

Z původní hřbitovní kaple zbylo pouze torzo stěn, ke kterým přibydou chybějící části obvodových zdí a štítů. Všechny stěny budou omítnuty a jejich vrcholy staticky zajistí nový železobetonový věnec. Původní tvar kaple dotvoří konstrukce z cortenové oceli, která nahradí původní dřevěné krovy. Vnitřek kaple bude sloužit stálé expozici o historii hřbitova a legendách s místem spojených.

„Navržené urbanistické řešení celého areálu vychází z jeho historie, zároveň reaguje na stávající stav a plánovanou formu jeho užívání jako čistě pietního místa. Účelem tohoto řešení je zachování silného genia loci daného místa, a proto jsou zásahy minimální, zaměřující se na obnovu tří hlavních dominant kaple, mohyly a kříže. Na základě historických plánů se obnoví část cest, které zároveň spojí tyto dominanty a zdůrazní původní koncept hřbitova. Celé řešení je pojato jako snadno udržovatelné. Úprava stávajících objektů klade důraz na odolnost vůči povětrnostním vlivům a proti vandalismu,“ vysvětlil přístup ke studii architekt Ondřej Hronek.

Prvním krokem byl převod hřbitova

Podmínkou pro kultivaci byl převod hřbitova na osmou městskou část. To se podařilo v červnu 2022 po dlouhých devíti letech snahy. Předávací protokol tehdy podle informací z webu svým podpisem stvrdila ředitelka odboru hospodaření s majetkem státu (UZSVM) Ivana Kubíčková a radní Prahy 8 pro oblast majetku Tomáš Slabihoudek (TOP 09).

V současné chvíli je areál hřbitova hustě zarostlý náletovou zelení, břečťanem i letitými vysokými stromy. Spojení pro pěší zajišťují pouze vyšlapané cesty a hřbitovní kaple je ruinou. V dobrém technickém stavu je částečně zděná a částečně železobetonová mohyla. Na několika místech ale postrádá omítku a chybí jí také kovové nápisy a plastika Ježíše Krista. Z kříže ve středu severní části areálu zbyl jen zděný piedestal.

To vše se má v budoucnu změnit. Mohyla se dočká opravy a zděný piedestal svého kříže z cortenu. O stromy se postará dendrolog nebo arborista. Další porost bude upraven tak, aby zachoval místní specifickou atmosféru. Návrh cest a zpevněných ploch se bude držet původních plánů, obnovena bude hlavní přístupová cesta lemovaná alejí.

Až do roku 2013 sloužil jako skládka

Bohnický hřbitov, někdy označován jako hřbitov bláznů, je umístěn v severní části Prahy, zhruba 2 kilometry západně od Psychiatrické nemocnice v Bohnicích. Na asi 2,5 hektarech se zde nachází přibližně 4.200 hrobů.

Hřbitov byl dokončen a vysvěcen 12. září 1909 jako součást Psychiatrické léčebny. Každý rok se tam pak pohřbívalo asi 80 zemřelých pacientů. S pohřbíváním se na místě přestalo až roku 1951, kdy byl zrušen i místní kostel a ústavní duchovní správa. Po předání Pohřební službě hlavního města v roce 1963 už hřbitov pouze pustl. Sloužil dokonce i jako skládka, a to až do roku 2013.

„Šel jsem okolo se psem a viděl ten stav. Tak jsem to tam začal uklízet,“ vzpomněl místostarosta Prahy 8 Jiří Vítek (Patrioti), který se o hřbitov začal sám starat. S dalšími dobrovolníky odsud odstranili asi 35 tun odpadu. V současnosti v areálu pořádá komentované prohlídky.

Místo je opředeno záhadami

Většina hrobů dle informací z oficiálního webu hřbitova po mnoha letech chátrání úplně postrádá náhrobky. Několik málo jich je zašlých, zarostlých a nečitelných. Výjimečně lze narazit i na takový, kde se dají jména a data stále přečíst.

Otázky ale vyvolává jeden, který je dokonale opečovávaný i po sto sedmi letech. Patří mladé ženě, jejíž jméno by se podle tradice nemělo vyslovovat, která zemřela v dubnu 1912. Kdo se o hrob celou tu dobu staral, se dodnes nepodařilo zjistit.