Bývalá trans žena Daniel Black stupňuje boj proti trans-aktivismu

ROZHOVOR: Daniel Black, který vede kadeřnický salón na Vinohradech, ve svých osmnácti letech přesvědčil komisi, že je žena. To mu umožnilo podstoupit operativní změnu pohlaví. Pak přišel obrat.

Black si uvědomil, že ženou už nechce být. Nikdy jí ani nebyl. Dnes odborníkům vyčítá, že mu tento krok umožnili. Později mu totiž byla diagnostikována hraniční porucha osobnosti, deprese a úzkosti.

Takzvanou detranzici podstoupil v lednu minulého roku. Dnes je aktivním na sociálních sítích a v médiích, kde upozorňuje na problémy možné tranzice. Z rozhovorů, které uskutečnil, vypichujeme ten pro Echo24.

Před pár dny společně se svoji manažerkou Terezou Kateřinou Sovovou spustili edukační stránku Detranzice.cz, která má být: „Prostorem pro všechny, kteří litují tranzice, o tranzici uvažují, či hledají legitimní informace zatajované pro-trans hnutím.“

Black zde uvádí, že se pasuje do české role amerického vědce Walta Heyera, který boj proti trans-aktivismu začal už v osmdesátých letech minulého století.

Stránka je čerstvě založená, a tak na ní zatím není příliš materiálů. Jeden z nich představuje svědectví osoby KK z Ostravy, která si změnou pohlaví prošla. „Dávno nemám růžové brýle, a především to mám v sobě srovnané. Chci pomoci lidem otevřít oči ohledně celého trans aktivismu, a především sdílet svůj příběh. Tentokrát z pohledu holky, co si myslela, že je kluk, co se chtěla stát mužem,” cituje web.

I přes urážky úspěšnost

Podle slov manažerky Terezy Kateřiny Sovové je iniciativa postavena na snaze pomáhat. A prý ve svých aktivitách v minulosti již byli úspěšní.

„Za poslední rok se Danielovi ozvalo velké množství lidí, kteří díky němu, podle jeho slov, tranzici odložili a nakonec se ji rozhodli nepodstupovat. Ozývají se nám pravidelně i rodiče trans-smýšlejících dětí a děkují za Danielova slova v médiích. Častá pozitivní svědectví těch, jež jsme v tomto ohledu ovlivnili, nás ještě více motivují a utvrzují v tom, že děláme něco opravdu důležitého,“ sděluje nám Sovová.

Vystupování ve veřejném prostoru má ovšem také odvrácenou stranu mince, nenávistné komentáře, které prý Daniel Black i jeho manažerka slýchají a čítají poměrně často. „Z míry nás to ale nijak nevyvádí,“ komentuje Sovová, podle které se dá rozhořčení transsexuálů snadno pochopit.

„Při přímých i nepřímých interakcích s Danielem vnímají obrovský názorový konflikt. Přiznat sám sobě, že jste udělal chybu, je to nejtěžší, čím si můžete jako transsexuál projít. Danielovým myšlenkám se proto vehementně snaží oponovat i navzdory pádným a potvrzeným argumentům ze strany mého klienta,“ říká.

Daniel Black a Tereza Kateřina Sovová. Zdroj: Archiv D.B., se svolením 

Média?

PrahaIN.cz se také zajímala, jakou mají v celé věci roli média. Podle manažerky velmi pochopitelně často podporují liberální přístup, trans aktivisty a samotné tranzice. Důvod vidí ve finanční motivaci, podobné články jsou podle ní čtené, na obecnou populaci působí zajímavě.

„Nebo se redaktoři jednoduše připojí k trendu a pozitivně píší o něčem, co je zrovna ve společnosti žhavým tématem. Z vlastní zkušenosti vím, že se redaktoři mnohdy straní opozičním názorům, jelikož sami trans-iniciativu propagují. Téma transsexuality samo o sobě funguje jako velmi mocný manipulační nástroj,“ komentuje nejmenovaná média, která prý ignorují pohledy odborníků, jenž vyvrací tvrzení pro-trans hnutí a poukazují na související nebezpečí.

„Lze to vidět i na rozdílech v tom, jak jednají s transsexuály, kteří tranzice obhajují, a jak jednají s mým klientem. Ačkoli Daniel chodí do médií vždy jen na pozvání, najdou se redaktoři či moderátoři, kteří považují daný článek či rozhovor za příležitost mého klienta nachytat, což se jim zatím nikdy nepovedlo. Daniel v médiích představuje výsledky uznaných studií, které se média pod vlivem trans-hnutí snaží potlačovat,“ říká Sovová a zmiňuje konkrétní jméno.

„Na to pak média včetně například Blesku reagují rozhovory s transsexuály a tvrdí svým čtenářům, že detrans osoby se v Česku kromě Daniela ani nenachází a že je jeho příběh extrémně raritní, což je samozřejmě dokazatelně velmi daleko od pravdy,“ uzavírá.