foto: Shutterstock/Některé děti jsou kvůli časnému vstávání ve škole unavené
Zatímco ve většině českých základních škol zvoní na první hodinu v osm ráno, některé školy se rozhodly vyzkoušet pozdější začátek výuky. Argumentují především tím, že respektují biologické potřeby dětí a snaží se, aby nebyly unavené. Podle odborníků má takový krok oporu ve výzkumech, zároveň ale přináší komplikace.
Základní škola Jiřího z Poděbrad posunula začátek vyučování na 8:30. „Vycházíme z vědeckých poznatků a věříme, že i toto opatření bude dalším krokem k celkovému posílení žákovského wellbeingu. Očekáváme nejen lepší studijní výsledky, nižší absence, ale také větší pohodu v naší škole,“ uvedla základní škola.
Již v minulém školním roce oznámila stejný krok také ZŠ U Vršovického nádraží. „Vycházíme z moderních výzkumů, které ukazují, že děti spí rok od roku méně a chodí spát později než dřív,“ vysvětlila ředitelka školy Jana Frojdová.
Podle analytičky EDUinu Nikoly Šrámkové je podobné rozhodnutí smysluplné zejména u starších žáků. „U dospívajících se mění cirkadiánní rytmus, takže se jejich spánkový režim přirozeně posouvá. Často usínají později, ale to neznamená, že potřebují méně spánku. Naopak,“ uvedla pro redakci.
Odborníci podle jejích slov dlouhodobě upozorňují na takzvaný sociální jet lag, tedy nesoulad mezi biologickými hodinami dítěte a režimem, který po něm vyžaduje škola. Pokud výuka začíná velmi brzy, může se podle nich u části žáků vytvářet dlouhodobý spánkový deficit.
Děti spí méně než dříve
Nedostatek spánku se podle odborníků neprojevuje pouze únavou. „Kvalitní spánek jednoznačně souvisí s pozorností, pamětí, učením, schopností plánovat, regulací emocí, psychickou odolností i menší únavou ve škole. Nevyspalé dítě bývá podrážděné, impulzivní, hůře spolupracuje, snadněji se dostává do konfliktů nebo může působit jako nemotivované,“ říká Šrámková.
Podle dat projektu Zdravá generace navíc české děti a teenageři spí rok od roku méně. Průměrná délka spánku ve všedních dnech klesla pod osm hodin a doporučenou délku spánku dodržuje pouze přibližně polovina školáků.
„Pozdější začátek výuky sám o sobě automaticky neznamená lepší výsledky. Může ale vytvořit lepší podmínky pro učení. Žáci nejsou tolik unavení hned na začátku dne a mohou se lépe soustředit,“ vysvětluje Šrámková.
Podobně se na věc dívá také ministerstvo školství. To upozornilo, že některé mezinárodní studie skutečně poukazují na pozitivní vliv pozdějšího začátku vyučování na soustředění, školní výkon i psychickou pohodu, zejména u starších dětí a dospívajících.
Ministerstvo plošnou změnu nechystá
Resort školství však zároveň zdůraznil, že jednotný čas zahájení výuky školám neurčuje. Podle platné legislativy je organizace vyučování v kompetenci ředitelů škol.
„Vyučování začíná zpravidla v osm hodin, nesmí však začínat dříve než v sedm hodin. Někteří ředitelé škol této možnosti využívají a posouvají začátek výuky na půl devátou nebo devátou hodinu,“ sdělil serveru PrahaIN.cz Ondřej Macura, tiskový mluvčí MŠMT.
Těchto škol však podle ministerstva zatím není mnoho. Důvodem jsou především praktické překážky. Pozdější začátek znamená také pozdější konec výuky, což může komplikovat odpolední kroužky, mimoškolní aktivity i organizaci dne rodičů.
Právě organizační stránku považuje za největší riziko i analytička EDUinu. „Pro část rodičů může být problém, že sami začínají pracovat brzy a potřebují dítě předat škole dříve. To se dá řešit ranní družinou,“ dodala.