foto: Bob Asher, PrahaIN.cz/Volavka popelavá na Rokytce
Neobvykle velký pták se objevil na místech, kde lidé s dětmi pozorují v Rokytce ryby a divoké kachny. Stal se proto ihned středem jejich pozornosti a lidé se občas dohadují o jeho názvu. „Podle fotografie soudím, že jde o mladý exemplář volavky popelavé,“ řekl serveru PrahaIN.cz přední český zoolog a ornitolog Michal Podhrázský.
V této souvislosti ornitolog dále uvedl, že volavka popelavá na území České republiky dlouhodobě žije. Ve velkých počtech se vyskytuje v Africe, Asii a v dalších zemích.
Velký šedobílý pták s nažloutlým zobákem se zabydlel na Rokytce nedaleko Libeňského zámku před několika týdny. Volavku je zde možné vidět především ráno, když v klasické strnulé poloze číhá na ryby.
„Volavka popelavá u nás hnízdí běžně. Například v Troji v zoologické zahradě je velká kolonie. Hnízdí zde a vyvádí mláďata asi sto párů. Dospělí jedinci mohou dorůst až do výšky jednoho metru a rozpětí křídel mají až 175 centimetrů. Váží okolo dvou kilogramů. Podle fotografie z Libně soudím, že se zde usadil mladý exemplář tohoto druhu. Část populace volavky popelavé na podzim táhne do jižních zemí, ale významná část zůstává v České republice na zimu. Vždy záleží na tom, zda má u nás v zimě dostatek potravy,“ řekl Michal Podhrázský redakci PrahaIN.cz.
Volavka popelavá obývá především okolí vodních ploch, mokřin, jezer, rybníků a pomalu tekoucích řek, kde má dostatek potravy. Občas ji lidé zahlédnou i na polích. Loni bylo možné tyto elegantní ptáky pozorovat například u horního toku Rokytky v parku Krále Alexandera na Praze 9, na stromech i přímo ve vodě. Letos se častěji zdržují v okolí Libeňského zámku.
Na Rokytce a v místech, kde se potok vlévá do Vltavy, panuje čilý život odedávna. Žijí zde divoké kachny, labutě i roháči. Před několika lety se zde však objevila i hejna husic nilských, které vzbuzují mezi odborníky značné obavy. Podle ornitologa Michala Podhrázského jde o podobný problém jako v případě přemnožených nutrií. Husice nilská je invazivní druh, původem z Afriky, který se rychle šíří Evropou. Zpočátku zejména z Nizozemska, odkud v 19. století unikla z chovů.
„Jde o poměrně nebezpečného, agresivního ptáka, který v době hnízdění vytlačuje původní druhy. Husice je schopná napadnout i utopit mláďata a někdy dokonce dospělé ptáky jiných druhů,“ popisuje Podhrázský. Dodává, že vyhánějí z hnízd i oblíbené čápy. Ornitologové proto doporučují aktivní regulaci jejich počtů.
Vedle husic jsou další atrakcí Libeňského ostrova známé kolonie nutrií, které si zvykly na přítomnost lidí. Ti zde často přikrmují nejen labutě, kachny a racky, ale právě i nutrie, nosí jim mrkev, jablka nebo staré pečivo. Nutrie se staly oblíbeným objektem pro fotografie i videa na sociálních sítích. Veterináři ale varují, že na nutrie není radno sahat, mohou přenášet různé nemoci.
Poblíž cyklostezky lze pravidelně zahlédnout několik párů nutrií, jak hledají potravu a čekají na pamlsky od kolemjdoucích. Zatímco rodiny s dětmi si jejich přítomnost užívají, úředníci a ekologové už tak nadšení nejsou. Nutrie se rychle šíří podél Vltavy i k pražským rybníkům, kde ničí zeleň a podkopávají břehy svými norami. V některých lokalitách už jsou dokonce přemnožené.
Pomoci s jejich regulací má novela zákona o invazivních druzích, která platí od ledna 2022. Díky ní už není jejich odstřel vyhrazen pouze myslivcům, ale mohou o něm rozhodovat i městské úřady.
Dobrou zprávou však je, že se do Prahy po letech vrátili bobři, dnes už žijí na většině toků v hlavním městě. Na rozdíl od nutrií nezpůsobují výraznější škody.