Nepedagogové budou Prahu stát 3.019.651.300 korun

Jedním z velkých problémů českého školství je nedostatek nepedagogických pracovníků, jakými jsou uklízeči, školníci, kuchaři nebo například správci IT. Od ledna 2026 bude navíc financování těchto pracovníků převedeno na zřizovatele škol, tedy obce a kraje. V případě Prahy na jednotlivé městské části. Metropoli tato změna vyjde na více než 3 miliardy korun.

Informace o změně financování nepedagogických pracovníků od 1. ledna 2026 nabízí Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) na webu edu.gov.cz. V rámci nového systému bude stát financovat pouze pedagogickou práci, zatímco zřizovatelé budou odpovídat za nepedagogickou práci, většinu ostatních neinvestičních výdajů a provozní náklady. Objem prostředků pro obce má být garantován automatickou valorizací spojenou s výnosem z rozpočtu určení daní (RUD).

Na nové financování se už začala připravovat i Praha, jak zaznělo na tiskové konferenci po jednání rady hlavního města v pondělí 8. září. Vedení města schválilo pro příští rok navýšení financí určených městským částem. Konkrétní čísla na konferenci prozradil radní pro finance Zdeněk Kovářík (ODS), který pojal prezentaci poměrně netradičně a novináře dle svých slov ochudil o tabulku plnou čísel o deseti sloupcích a 57 řádcích. „Protože jsem zjistil, že to není tak úplně sexy, zkusil jsem něco trochu jiného, aby vás to víc bavilo,“ řekl v úvodu.

Povinnosti znamenají placení

Místo toho zahájil drobný kvíz, ve kterém se přítomných ptal, zda na mapě hlavního města dokážou najít Dubeč, Satalice nebo Prahu 7. Následně prozradil, že Dubeč se v příštím roce oproti letošnímu dočká od hlavního města o 15.619.000 korun, tedy o 53 procent, více. V Satalicích bude nárůst činit 58 procent, tedy 11.142.000 korun, a Praha 7 dostane o 52,5 procenta více, konkrétně o 113.825.000 korun.

Tento nárůst financování reaguje především na výše zmíněný schválený zákon. „Bohužel si ministerstvo školství ponechalo kompetence, dostali jsme pouze povinnosti. A ty povinnosti znamenají, že to musíme zaplatit. Současně s tím došlo k nárůstu rozpočtového určení daní vůči krajům a obcím, což pro Prahu znamená 2.342.563.300 korun navíc. Ovšem když jsme spočítali, kolik ty školy potřebují na to, aby v Praze mohli fungovat nepedagogičtí pracovníci, tak jsme zjistili, že ten vztah k městským částem je v minusu 677.088.000 korun. Rozhodli jsme se, že to zaplatíme z peněz města. Jinými slovy, celkem nepedagogové budou stát 3.019.651.300 korun,“ uvedl radní pro finance.

Obavy z dalších vyhlášek

Nově vzniklé náklady jdou podle Kováříka do minusu nejen v Praze, ale právě v metropoli je rozdíl největší. Za jeden z velkých problémů dále považuje, že vedení města není schopno zabránit resortu školství, aby vydával vyhlášky, které situaci do budoucna ještě výrazně zhorší. Jako příklad uvedl vyhlášku, která by měla být účinná od poloviny příštího roku a která výrazně ztíží financování zejména v oblasti školního stravování. Bližší informace nabídlo MŠMT v tiskové zprávě.

„Tam se vymyslelo tolik úžasných záležitostí, že ten zřizovatel si to rovnou hodí, protože to prostě splnit nelze,“ myslí si radní. Jako příklad uvedl požadavek na maximálně dvě masitá jídla týdně, což podle něj povede k odlivu strávníků, a tím i k odlivu zaměstnanců jídelen. „Ty lidi nebaví vařit něco, co nikdo nechce jíst. Vyhláška k tomu přispívá,“ dodal Kovářík, který prý věří, že si rodiče odhlasují nepoužívání této vyhlášky.

Částka může vzrůst, ale i klesnout

57 pražských městských částí letos od hlavního města získalo celkem 7,1 miliard korun. Příští rok základní vztah, tedy bez nepedagogických pracovníků, naroste o více než 370 milionů. Pro přičtení financí na nepedagogické pracovníky půjde celkem o více než 10 a půl miliardy korun.

Částka může do budoucna vzrůst, ale i klesnout. Nikdy se však nedostane k nule, jak Zdeněk Kovářík na konferenci zdůraznil. Záleží prý na propočtech vzorců, kterými se bude město řídit. „Pro rok 2026 se nám podařilo rovnici dát dohromady, podobně by se to mělo podařit i pro příští roky,“ uzavřel Kovářík. Hlavní problém, tedy shánění pracovníků, však přetrvává. Zejména v Praze, kde jsou na nepedagogické pozice ve školách vyšší platové nároky.