Penzion nastražil past na vykutálené hosty. Stačila jedna tečka fixou

PrahaIN.cz v loňském roce přinesla rozhovor s delegátkou, která se stará o klienty na řeckých ostrovech. Velký ohlas tehdy vzbudil článek, v němž popsala případ cestujících, kteří netušili, že za položky z hotelového minibaru se platí. Nevědomky tak zkonzumovali jídlo a nápoje v hodnotě přibližně osm tisíc korun. Po roce jsme se s touto delegátkou znovu spojili. Téma bylo opět stejné, hotelové minibary. Podle jejích slov se i letos objevují turisté, kteří nevěnují pozornost informacím v hotelových pokojích, a pak jsou nepříjemně překvapeni při odjezdu.

Bývalá delegátka se po minulé sezóně rozhodla změnit práci, nyní provozuje malý penzion v jižních Čechách. „Už jsem nechtěla trávit několik měsíců v zahraničí, našla jsem si nového partnera a z vesničky nedaleko Prahy jsme se přestěhovali do jižních Čech,“ říká redakci.

A právě tam se jí naskytla možnost provozovat malý penzion. „Máme šest pokojů a všechno zvládám skoro sama. Rezervace, úklid, komunikaci s hosty a ráno chystám snídaně,“ vypráví s tím, že si splnila svůj sen.

Ve své současné práci často čerpá ze zkušeností z předchozího povolání. Díky tomu zná dobře návyky lidí, dokáže odhadnout jejich očekávání a ráda dělá i něco navíc, drobnosti, které potěší a zůstanou v paměti.

„Když má někdo přijet, připravuji na pokoj osobní uvítací vzkaz, ptám se hostů, co mají rádi na snídani, nebo pokud je to možné, nabízíme dřívější příjezd či pozdní odjezd. Snažím se lidem vyjít vstříc. Oceňují to, a pak se rádi vrací nebo nás doporučí dál,“ popisuje.

Vychází i z praktických zkušeností. Ví, že hosté oceňují lednici na pokoji, ať už kvůli chlazenému pití nebo vlastnímu občerstvení. „Ačkoliv to není v penzionech běžné, do každé lednice připravujeme dvě lahve vody, Coca-Colu, džus ve skle a plechovky piva,“ říká.

Po několika měsících provozu ji ale zarazilo, že ačkoli si hosté minibar chválí, množství doplňovaného pití bylo překvapivě nízké. Vzpomněla si na svou práci delegátky a zkušenosti s „vynalézavými“ turisty, kteří se snažili vyhnout placení.

„V zahraničí jsem zažila klienty, kteří měnili vodu za vodku, dolévali džusy z velkých balení, nebo kupovali identické nápoje v obchodech a pak je v minibaru prostě vyměnili,“ říká.

Rozhodla se proto provést malý test. Každý nápoj, který vkládá do lednice, nyní označuje nenápadnou značkou lihovým fixem ze spodní strany. „Je to jen malý puntík. Lidé si ho nevšimnou, pokud nevědí, že tam je,“ vysvětluje.

Výsledek? Během dvou měsíců zjistila, že k výměnám skutečně dochází.

„Například vypijí plechovku piva a druhý den koupí stejnou v obchodě. Oni ušetří, ale mě tím podvedou. Nejde o žádné velké peníze, na jedné položce tratím dvacet korun. Ale mrzí mě to. Snažím se přidat něco navíc, pak tohle…“ uzavírá s povzdechem.

Nejde jen o Čechy

Nejčastějšími hosty jejího penzionu jsou kromě Čechů také Němci, Rakušané a Ukrajinci. Určit, která národnost se nejčastěji snaží pravidla obejít, podle ní nelze.

„Nedá se to říct. Chovají se podobně, každý má svůj styl. Někdy je to jen o zvyku nebo nepochopení,“ říká.

Situaci s výměnou nápojů z minibaru ale nakonec vyřešila jednoduchým opatřením. Dnes už podobné „podvůdky“ odhalí jen výjimečně.

„Stačilo přidat krátké upozornění, hned vedle ceníku je napsáno, že položky jsou označené a že je zakázáno obsah lednice měnit. Lidé to začali respektovat prakticky ze dne na den,“ vysvětluje.

Na závěr jsme se ještě zeptali, jaké má zkušenosti se zahraničními hosty a tzv. drobnostmi, které mizí z pokojů.

„Často se říká, že Češi kradou. Ale není to pravda. Mizí drobnosti, ale po každém hostovi, bez ohledu na národnost,“ usmívá se provozní penzionu.

Dodává však, že to nevnímá jako krádež a nemá to nikomu za zlé.

„Na pokoji máme připravená mýdla, šampóny, lžíci na boty, jednorázové papuče, kávu a čaj. Je to tam pro každého, je na něm, jestli to využije, nebo si vezme s sebou. Jen se někdy usměju, když zmizí opravdu všechno, včetně lžíce na boty,“ uzavírá s nadhledem.