foto: Petra Budínová, se svolením/Petra Budínová
PŘÍBĚH: Petra Budínová je obyčejná žena. Taková, jakých denně potkáváte na ulicích stovky – skromná, pracovitá, se svými sny. Chtěla by jen dál dělat smysluplnou práci, mít okolo sebe pár blízkých, co ji mají rádi, a minimálně jednou si pohladit vombata. Místo toho ale teď čelí jedné z největších výzev svého života. Lékaři jí diagnostikovali nádor na mozku.
Petra má to štěstí, že má kolem sebe milující rodinu a přátele – lidi, kteří ji drží nad vodou. A právě kvůli nim, nejen kvůli sobě, chce žít. „Nejvíc se bojím toho, když to nedopadne dobře, co to udělá s mým tátou, sestrou, tetou a kamarády... To je velký důvod žít a vrátit jim péči, kterou dávají celý život mně,“ vysvětluje.
Již druhá zdrcující rána pro blízké
Její nemoc je totiž pro rodinu už druhou drtivou ránou v podobě zákeřného onemocnění. Petřina maminka zemřela na rakovinu žlučníku. Petře bylo tou dobu 30. Byl to pro všechny ohromný šok, od stanovení diagnózy uplynul jen měsíc, než maminka nemoci definitivně podlehla.
Rodina se z té ztráty vzpamatovávala více než rok, a dodnes to pochopitelně bolí. A právě proto je tak těžké smířit se s tím, že se teď něco podobného děje znovu. „Celá rodina se teď ptá, proč zase my,“ říká Petra.
Petra pracuje jako OSVČ v oblasti grafiky a designu. Dřív působila třeba v Mark & Spencer, později si ji přetáhl nadřízený do Delmart, kde se podílí na vizuálním stylu a grafických výstupech značky. Kvůli nemoci teď ale zvládá pracovat jen minimálně. Únava, bolesti a léčba jí berou sílu soustředit se – a přitom by nejradši byla zase v běhu a tvořila.
Skromný životní sen
Ve volném čase má ráda hudbu, koncerty, knížky, výlety, seriály a pečení. Ale úplně nejvíc miluje zvířata. Jejím životním snem je pohladit si vombata. Ano, i tak skromný může být. Přeje si to tak moc, že se i navzdory svým těžkým zdravotním potížím nedávno vydala do pražské zoo na Den s vombaty. „Ale ty potvory nevylezly,“ směje se. A dodává: „Za vombaty bych klidně letěla do Austrálie. Jen doufám, že by tam nebyli pavouci,“ doplňuje také se smíchem – i teď, když je jí těžko, si dokáže dělat legraci.
Měla králíčka, který jí ale nedávno zemřel. „Dalšího si teď nepořídím. Nemohla bych to tomu zvířeti udělat – nechat ho tu bez sebe, kdyby to nedopadlo celé dobře. I králíci si vytvoří silné pouto ke svému člověku, to vím moc dobře z vlastní zkušenosti,“ vysvětluje, i když sama tuší, jak dodává, že i němý přítel by jí aktuálně byl silnou oporou.
A nesobeckost je i důvodem, proč nemá děti. Ne, že by nechtěla, ale nikdy nepotkala někoho, o němž by byla přesvědčená, že to zvládnou tak, jak by si přála. „Dítě podle mě potřebuje oba rodiče. Kdybych ho měla sama, připadala bych si jako sobec. Nechtěla jsem jen uspokojit svoje přání. Chtěla jsem, aby to dítě mělo všechno.“
Děti ale miluje. Ráda si s nimi hraje, směje se s nimi. O to více přilnula k dětem svých přátel a ony k ní. A i to je bolest, kterou si nosí uvnitř, ale nikdy ji nikomu nevnucuje. Stejně jako si nestěžovala ani teď, když přišla zdrcující diagnóza.
Více než roční boj s drahou nadějí na dobrý konec
Poprvé se Petra zprávu, která jí obrátila život naruby, dozvěděla na jaře roku 2024. Lékaři jí oznámili, že má nádor na mozku. Od té doby si prošla sérií vyšetření, operací, po níž se zdálo, že se vše v dobré obrátilo.
Bohužel letos v dubnu nemoc udeřila znovu. A i přes další operaci si vyslechla verdikt lékařů: „Musíte si sehnat 8–12 milionů korun na TTF léčbu. Jinak máte jen měsíce, maximálně pár let…“ Ačkoliv jde o prokazatelně účinnou léčbu a jedinou šancí na život nejen pro Petru, ale i pro ostatní s touto nemocí, na rozdíl od zahraničí u nás není hrazena ze zdravotního pojištění.
Petra by si nikdy o peníze sama neřekla, i když ji zoufale potřebuje. Její blízcí přátelé to ale viděli jinak – vědí, jak moc pro ně Petra znamená, a nechtějí o ni přijít. Proto vzali situaci do svých rukou a založili sbírku na Donio.
Petřini přátelé teď prosí každého, kdo může, aby pomohl – finančně, sdílením sbírky nebo třeba jen tím, že o ní řekne dál. Věří, že když se spojí dostatek lidí, může Petra dostat šanci na léčbu, která jí umožní žít. Netouží po ničem velkém – chce prostě mít šanci zůstat tady. Přispět na sbírku je možné zde: //donio.cz/pomozte-petre-s-nadorem-mozku?tab=about-story. Prosí vás o to její přátelé – a na závěr společně s Petrou děkují, jménem svým i celé Petřiny rodiny.