Požárů od topidel se v Praze bát nemusíte

S nízkými teplotami úzce souvisí topná sezóna, která je právě v plném proudu. Topení v domácnostech s sebou ale přináší také řadu rizik, se kterými je třeba počítat. Nejvíce si dokážeme uškodit sami. Neopatrnou manipulací.

Topit se dá různě. Nejrozšířenějším způsobem v Praze je topení plynem, řada domácností ale používá také elektrická topidla nebo krby na tuhá paliva. Každý z těchto způsobů vytápění s sebou nese jistá rizika.

Jak ale redakci PrahaIN.cz informoval tiskový mluvčí pražského hasičského záchranného sboru Martin Kavka, požáry topidel nejsou v Praze velkým problémem.

Za většinu požárů od topidel si mohou lidé sami

Hasiči podle slov mluvčího rozlišují dva druhy zahoření topných těles. Prvním je technická závada přímo na spotřebiči. Těch je prý ale mnohem méně než případů, kdy si může za požár sám člověk. Nejčastěji proto, že se spotřebičem zachází nedbale. Například na něm suší oblečení, zakrývá výdechovou část topné spirály anebo nedbá pokynů přiloženého návodu.

„Jsou to jednotky případů, samozřejmě nejvíc v topné sezóně. Od přímotopů jsme měli jednotky případů, možná dva nebo tři. Není to moc používané topidlo, tím že jsou drahé energie, tak přímotop není úplně využíván,“ uvedl Kavka na naši otázku, zda vyšší riziko připadá na elektrické přímotopy.

U krbů jsou problémové spalinové cesty

Mnohem náchylnější jsou podle něj krby a kamna na tuhá paliva. Problém tam ale namísto samotných topných zařízení způsobují hlavně spalinové cesty. Ani takových případů ale neevidují pražští hasiči příliš, podle mluvčího asi něco kolem 10, maximálně 20. Ve většině případů jde opět o nedbalost lidí, kteří si nedávají pozor.

„Nedávno jsme měli případ, kdy člověk v kotelně domu zatopil a nechal v blízkosti složené dřevo, hořlavý materiál. A ono mu to začalo hořet. Požáry topných zařízení ale nejsou nic, co by stálo za velkou pozornost,“ informoval Kavka.

Na závěr ale ještě podotkl, že Praha je v tomto ohledu specifická. „Je to doména spíš jiných krajů, kde lidé nemají možnost topit plynem. V Praze je takových případů spíš minimum,“ uzavřel.

Přetopení kotle by hrozit nemělo

Problém může představovat přetopení kotle. To se může stát v případě, že je otopný systém připojen na kotel, ze kterého je teplá voda přečerpávána právě do topení. Takový způsob využívá mnoho moderních staveb.

V případě výpadku elektrického proudu čerpadlo nefunguje, což může vést k tomu, že horká voda v kotli se nebude dostatečně ochlazovat přes radiátory, začne v kotli vařit a vznikne velké množství páry, které může potrhat trubky, kotel či dokonce způsobit výbuch.

Hrozí to ale jen u starších typů kotlů. Ty novější jsou od roku 2003 povinně vybaveny takzvanou dochlazovací smyčkou. Její fungování popisuje například web kamna.astranet.cz. Pomoci by měl také záložní zdroj, který v případě výpadku energií čerpadlo udrží v provozu. Při topení dřevem nebo uhlím je ale riziko také velice malé.

Důležité je dodržovat bezpečnostní zásady

O zásadách, které je třeba při topení dodržovat, informuje například web pardubických hasičů. Důležité je instalovat a provozovat topidla přesně podle návodu výrobce. Největší důraz je třeba klást na bezpečnou vzdálenost od hořlavých materiálů a konstrukcí.

Na topení by se neměly pokládat žádné cizí předměty. Klíčová je i revize a to u všech typů tepelných zařízení. Pokud požár vznikne od topidla na plyn nebo elektřinu, prvním krokem je odpojit přívod energie.

V případě krbových kamen by se do nich nemělo dávat nic, co tam nepatří. Stejně jako by se oheň neměl zapalovat pomocí hořlavých kapalin, například benzínu.