Praha, bobrů ráj

ROZHOVOR: Po mnoha letech se bobři začali vracet do Prahy a v současné době se vyskytují na celém území hlavního města. Jejich výskyt sahá od Podbaby. Dále přes Roztoky, Mělník až do Labe, kde se jejich populace propojuje. „Bobři se už vyskytují po celé Praze. Nezpůsobují žádné výraznější škody,“ řekl pro PrahaIN.cz Aleš Vorel z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze.

Výskyt bobra evropského na území hlavního města i důsledky jeho činnosti podrobně monitoruje už mnoho let. Doposud nezaznamenal, že by působením bobrů v Praze vznikaly citelné škody na soukromém nebo státním majetku.

„Na březích Vltavy nebo pražských potoků bobři především způsobují okus keřů. Maximálně může občas dojít k tomu, že bobr porazí strom a ten někde spadne na cyklostezku. Žádné jiné škody v Praze nezpůsobují. Někteří lidé přesto k bobrům cítí odpor a byli by nejraději, kdyby se ve městech nevyskytovali. Bobr přitom toto území obýval už kdysi dávno před příchodem lidí a nyní se zde opět šíří,“ řekl Aleš Vorel redakci PrahaIN.cz.

Byli tady dřív než my

Bobři žili na naší planetě o několik milionů let dřív než člověk a k pobytu na řekách se dokonale přizpůsobili. Člověk se kdysi zabydlel v krajině a divoká zvířata z ní téměř vytlačil.

„Bobři občas způsobují plejádu škod na polích nebo hrázích. Na druhé straně jsou téměř nenahraditelní tím, že svojí činností zadržují vodu v tůních a mají velkou zásluhu na tom, že v některých oblastech nemizí voda z krajiny.

Vztah některých lidí k bobrům záleží na tom, jaké záměry mají lidé s pozemky, které vlastní. Pokud farmář obhospodařuje půdu na svých pozemcích, tak pro ně je samozřejmě pohroma, když mu bobři poničí jeho pole. Pro takové případy existují v ČR zákonné prostředky. V okamžiku, kdy ale například bobři v Praze nepůsobí větší škody, je nesmysl volat po jejich eliminaci a podobně. K tomuto kroku neexistují žádné pádné důvody,“ zdůraznil přírodovědec.

Představy

Lidé, kteří trvale žijí ve městech a nejsou v častém kontaktu s přírodou a zvířaty, mnohdy žijí v zajetí různých představ. To se projevuje v okamžiku, kdy ve městě nečekaně zaregistrují výskyt divokého zvířete.

„Někteří lidé žijící ve městech jsou udivení nad různými druhy zvířat a živočichů, kteří se občas z přírody přesunují do městských lokalit. A protože přírodě vůbec nerozumí, zcela nesmyslně například požadují jejich eliminaci.

To není racionální pohled. Skutečnost, že se různé druhy divoce žijících zvířat po mnoha letech znovu objevují v našich městech, je zcela přirozeným jevem a měli bychom to respektovat. Krajina, ve které dočasně žijeme, není naše. Proto nemáme právo do ní nevratně zasahovat. Jsme tady pouze na návštěvě a podle toho se musíme chovat,“ ukončil Aleš Vorel.

V Praze byl výskyt bobra evropského poprvé zaregistrován v roce 2015. V současné době jich zde žije kolem stovky. Kolonie bobrů například nerušeně žije pod dozorem správců pražských chráněných území v přírodní chráněné památce Komořanské a Modřanské tůně, což je území velké 1,3 kilometru čtverečních.

Hlavní složkou potravy bobra evropského je lýko a většinou větvičky vrby a topolu. Nepohrdnou ale i dalšími dřevinami, jako je javor, jilm a podobně. Má také rád kukuřici a řepku. Proto k nelibosti farmářů s chutí navštěvuje pole před sklizní. V letních měsících konzumuje především byliny a léto využívá k nahromadění zásob potravy na zimu.