foto: Georgi Bidenko, PrahaIN.cz/Lidé v centru Prahy
V Praze v prvním pololetí přibylo 2 444 obyvatel. Dál ale klesá počet dětí a roste počet zemřelých. Nepomáhá ani stěhování z jiných částí Česka.
Hlavní město mělo v polovině letošního roku 1 409 528 stálých obyvatel. Zhruba o dva tisíce víc než na začátku roku. „Na populační přírůstek Prahy měla v 1. pololetí 2026 výhradní vliv migrace,“ uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Do Prahy se stěhuje více lidí, naopak ubylo těch, kteří se z ní stěhují.
Pozitivní vliv letos měla jen mezinárodní migrace. Ze zahraničí přibylo přes čtyři tisíce obyvatel.
Detaily ČSÚ ukazují, že v deseti největších pražských částech jsou jen tři, u kterých počet narozených překonal počet zemřelých. Jde o Prahy 5, 9 a 13. I mezi menšími městskými částmi je přirozený přírůstek obyvatel (tedy vyšší počet živě narozených než zemřelých) spíše výjimkou.
Počet narozených dětí ale vychází do značné míry z toho, jak se mění složení obyvatel jednotlivých městských částí.
Například Praha 11, tedy hlavně sídliště Jižní Město, kam se mladé rodiny stěhovaly zhruba před padesáti lety, v prvním pololetí vykázala 210 narozených dětí a 431 zemřelých. Jde o největší přirozený úbytek obyvatel mezi většími městskými částmi.
Počet obyvatel rostl i ve Středočeském kraji, ale i v něm jde hlavně o okresy blízko Prahy, které těží z toho, že se tam lidé z metropole stěhují za levnějším bydlením.
Časovaná bomba
Všem ostatním částem Česka počet obyvatel klesá. Celkově během prvního pololetí ubylo 12,2 tisíce obyvatel na 10,904 milionu. Dětí se narodilo o 21,1 tisíce méně, než kolik lidí zemřelo. Porodnost klesá už pátý rok v řadě.
„Z makroekonomického pohledu představují tato čísla časovanou bombu pro veřejné finance a trh práce,“ řekl analytik BHS Štěpán Křeček. „Stárnutí silných ročníků vytvoří v nadcházejících dekádách obrovský tlak na důchodový systém a zdravotní péči. Menší počet narozených dětí znamená zásadní úbytek pracovních sil za dvě dekády,“ vysvětlil.
Přirozený úbytek obyvatel postihl všechny kraje. K počtu obyvatel byl nejvýraznější v Karlovarském, Moravskoslezském a Ústeckém kraji, naopak nejmenší byl v Praze, Středočeském a Jihomoravském kraji. Právě tyto tři kraje vykazují i největší nárůsty počtu obyvatel díky migraci.
Do Česka se ze zahraničí přistěhovalo 54 tisíc lidí, naopak do zahraničí odešlo 45 tisíc. „V obou směrech migrace převažovali občané Ukrajiny,“ uvedl k novým datům ČSÚ. Nejvíce ale přibylo Filipínců, a to o 2,5 tisíce. Počet Ukrajinců se zvýšil o 2,2 tisíce a Slováků o 1,8 tisíce.
Trochu jiná čísla než ČSÚ prezentuje ministerstvo vnitra. Podle nich měla Praha v polovině roku 1 495 000 obyvatel, tento údaj ale počítá i s krátkodobým pobytem. Z toho čísla bylo 1,12 milionu českých občanů a 371 tisíc cizinců. Z těch bylo 298 tisíc ze zemí mimo Evropskou unii a v největší míře šlo o Ukrajince.