Praha podporuje sněmovní návrh energetického zákona

Senátoři se vymezili proti kontroverznímu přílepku v rámci pozměňovacího návrhu takzvaného energetického zákona. Pokud by přitom prošel původní návrh, který už schválili poslanci, Praha by přišla o možnost používat vlastní stavební předpisy, tím pádem vysazovat nová stromořadí v ulicích.

Pozměňovací návrh takzvaného energetického zákona byl už tématem mimořádného jednání Rady hlavního města Prahy v úterý 28. ledna. Jak jsme tehdy informovali, problematické je podle vedení hlavního města téma zákonného zmocnění pro Prahu a další zmocněná města. Na stejné téma promluvili zástupci magistrátu také na tiskové konferenci v pondělí 10. února poté, co byl do Poslanecké sněmovny návrh vrácen.

Hlavní město především požaduje zachování stávajícího rozsahu Pražských stavebních předpisů. Dokumentu, který stanovuje požadavky na výstavbu na území metropole. Věnuje se například výšce staveb, regulaci reklamy, bezbariérovosti nebo stromům v ulicích, právě ty jsou podle zástupců hlavního města v ohrožení.

Technická infrastruktura se dostává na roveň dálnic

Vedení hlavního města Prahy se rozhodlo téma vytáhnout už měsíc před dalším plánovaným projednáváním v Parlamentu. Jak v úvodu sdělil náměstek primátora pro oblast územního a strategického rozvoje Petr Hlaváček (STAN), krátce před hlasováním se bude případně konference opakovat.

„Stavby technické infrastruktury se z odstavce, který se týká uplatňování norem, dostávají na roveň například dálnic nebo letiště. To znamená, že se dostávají do oblasti územních požadavků,“ uvedl Petr Hlaváček ke kontroverznímu přílepku pozměňovacího návrhu zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách a o výkonu státní správy v energetických odvětvích.

Uspořádání je pro Prahu klíčové

Problematika zasahuje do gesce náměstkyně Jany Komrskové (Piráti), která se věnuje oblasti životního prostředí a klimatického plánu. Ta se na konferenci pokusila celý problém popsat jednoduše. „Prostě se stala věc, že se do tohoto zákona dostal pozměňující návrh, který má pro velká města výrazně omezit a regulovat výstavbu inženýrských sítí ve stavebních předpisech,“ uvedla Komrsková.

Problém je dle jejích slov v tom, že Praha má v rámci stavebních předpisů možnost přizpůsobit rozvoj města jeho specifikům. Díky tomu lze výsadbu stromů v hustě zastavěných oblastech plánovat. Město tedy může koordinovat výstavbu inženýrských sítí, aby nebránily stromům, a může také optimalizovat veřejný prostor, aby byly ulice přehledné, moderní a logické.

„Uspořádání je pro nás důležité. Přijde mi, že vlastně i klíčové. A to co se stalo, by nám tohle všechno zakázalo a omezovalo. Tady teď přišla důležitost Senátu jako záchranné brzdy a vrací se nám to zpátky do Poslanecké sněmovny. Za naši stranu můžu říct, že budeme pro senátní návrh a věřím, že i kolegové z ostatních stran. Velká města prostě velmi trpí a bojujeme o každý strom,“ přiblížila Komrsková.

Město by mohlo přijít o řád

Podle Tomáše Portlíka (ODS), předsedy zastupitelského klubu SPOLU pro Prahu, řešili starostové jednotlivých městských částí nejen stromy v ulicích a takzvané ochranné pásmo inženýrských sítí, ale i to, že řada chodníků je rozkopána a řada investic se znehodnocuje proto, že opravy a rekonstrukce inženýrských sítí často probíhají nekoordinovaně.

Praha už má vlastní stavební předpisy deset let. Přidala se také další dvě města, Brno a Ostrava. I jejich uliční stromořadí jsou prý díky původní novele zákona v ohrožení. „Je to racionální způsob, jak dát městu řád, pořádek a jak dát věcem smysl. A je potřeba o tom mluvit, aby Praha o tuto možnost nepřišla. Protože kdyby o ní přišla, tak se vracíme zpátky,“ uvedl na konferenci Portlík.

Zákon je důležitý

Hlaváček ještě připomněl, že zákon jako takový je důležitý a přináší spoustu zásadních inovací. Je podle něj třeba ho uvést do života, jako takový ho Praha podporuje. Je dle jeho slov ale dobře, že se velká města proti přílepku postavila a že senátoři jejich prosby vyslyšeli.

„Kdyby prošel parlamentní návrh, tak by za měsíc či dva měsíce přišel dopis z ministerstva pro místní rozvoj, ať upravíme naše pražské stavební předpisy, brněnské stavební předpisy a ostravské stavební předpisy. A vyloučíme tam odstavce, které určují stavby technické infrastruktury,“ sdělil na konferenci Hlaváček s tím, že Praha samozřejmě i nyní respektuje normu ohledně umístění sítí, byť je nezávazná.

Nikdo jiný infrastrukturu koordinovat nebude

Reakci města označil za rozumnou. Vedení Prahy podle něj říká, že technická infrastruktura je hustá a potřebuje koordinovat. Nikdo jiný z aktérů to prý navíc neudělá. Každý provozovatel a vlastník totiž dle jeho slov myslí především na sebe a své zájmy, což je správně.

„Při jistém vývoji společnosti, velmi technokratickém, je to vlastně strašně nebezpečný paragraf. Dovedu si představit, že velmi kultivované společnosti, kde všichni vědí, že naším společným cílem je obytné město a obytná krajina, třeba nemusí dojít k nějaké kritické situaci, ale vidím, že ta společnost v tomto stavu zkrátka není. To je celé,“ uzavřel konferenci Hlaváček.