Pražané podepisují petici za příjemnější podmínky během vln veder

Praha by mohla podle petice hnutí Arnika následovat příklady z jiných evropských měst, kde se ve velkém sázejí stromy, realizují vodní prvky a podporují pěší i cyklisté. Tato opatření totiž pomáhají proměňovat ulice i náměstí v příjemné pobytové plochy i v době letních vln veder.

Petice, adresovaná Radě a Zastupitelstvu hlavního města Prahy, se snaží upozornit na některé nedostatky v revitalizaci a tvorbě města, které se nedostatečně věnují problematice městského tepelného ostrova. Součástí požadavků je například větší výsadba stromů, instalace vodních prvků či omezení automobilů v centru.

Městský tepelný ostrov, označovaný zkratkou UHI z anglického Urban Heat Island, je rozšířený jev, při kterém je teplota ve městě nebo metropolitní oblasti výrazně vyšší než v okolních venkovských oblastech. Tento teplotní rozdíl vzniká jako důsledek lidské činnosti a městské zástavby, která zasahuje do přírodní krajiny, kam přináší materiály pohlcující teplo, jakými je například beton nebo asfalt. S jevem seznamuje prezentace Masarykovy univerzity.

Vlastností těchto materiálů je, že přes den akumulují teplo a v noci ho následně pomalu uvolňují, což vede ke zvyšování nočních teplot. Snížený výskyt vegetace a stromů pak snižuje účinky stínu a přirozeného proudění vzduchu, což efekt UHI dále zhoršuje. Důsledkem může být zhoršení kvality ovzduší a s tím spojená zdravotní rizika pro obyvatele, zejména v průběhu vln veder.

Ochlazování města je důležité

Projektu tepelného ostrova se v Praze dlouhodobě věnuje Institut plánování a rozvoje (IPR). Součástí pilotního projektu z roku 2014 byla snaha o snížení UHI v Legerově ulici a také v oblasti Holešovice-Bubny.

Ochlazování města se ale zatím příliš nedaří. Alespoň si to myslí hnutí Arnika, které veřejnost vyzývá k podpisu petice s názvem Ochlaďme Prahu. S celým zněním dokumentu seznamuje na webu. 

Nejvíce zasažené lokality se nemění

Jedním z bodů petice je proměna ulic, náměstí a stanic MHD dle tepelné zranitelnosti. Arnika totiž nespatřuje skoro žádnou proměnu lokalit, které jsou nejvíce zasaženy problematikou městského tepelného ostrova, ale které zároveň patří mezi lidmi velice využívaná místa.

Která místa jsou na tom, co se týče urbánní tepelné zranitelnosti nejhůře, představuje index na webu adaptacepraha.cz. Mezi nejzranitelnější zastávky podle tohoto indexu patří například Hradčanská, Strossmayerovo náměstí, Palmovka, Náměstí Republiky, Národní třída, I. P. Pavlova, Anděl nebo Kačerov. Na základě této mapy požadují podepsaní vytvoření akčního plánu na nejbližší roky, který by veřejné prostory a stanice MHD prioritně adaptoval pro pobyt lidí ve vedru.

Více stromů v urbanizovaném území

Arnika dále upozorňuje také na nutnost výsadby stromů a zeleně a následnou péči o ně. Výsadba prý sice probíhá, ale z velké části ne v hustě urbanizovaném území. Zvyšování množství zelených ploch a výsadba stromů ve zranitelných lokalitách přitom může pomoci snížit teplotu ve městě, zlepšit kvalitu ovzduší a také pomoci se zadržováním dešťové vody.

Pozitivní vliv ve všech druzích zástavby mají prokazatelně uliční stromořadí. Pro město jsou cenná proto, že zajišťují návaznost a propojení příměstských lesů, parků nebo zelených náměstí. Kvalitní vzrostlé stromy jsou pro zlepšení mikroklimatu a kvality městského života optimální.

V Praze má přibýt milion stromů

„Pražanům jsme slíbili vysázení milionů stromů za osm let a velmi si cením, když se také městské části zapojují do plnění tohoto závazku. TSK navíc dbá na to, aby nová výsadba splňovala metodiky města, které pomáhají zajištění optimálních podmínek pro vitalitu vysazených dřevin,“ uvedla v tiskové zprávě k výsadbě stromořadí náměstkyně pro životní prostředí a klimatický plán Jana Komrsková (Piráti).

Zmíněnou metodikou je zejména Městský standard uličního stromořadí, který se na stromořadí dívá jako na funkční prvek uličního prostoru a očekává od nich významné funkce, jako je poskytnutí stínu, snížení teploty nebo zlepšení kvality ovzduší. To mohou stromy přinést ale jen tehdy, pokud jsou zdravé a prosperují. Dokument se stará o to, aby tomu tak bylo.

Pítka jako běžná součást mobiliáře

S ochlazováním vzduchu pomáhají také vodní prvky a pítka. Jak na Facebooku uvedl pražský radní Michal Hroza (TOP09), v současné době je v ulicích Prahy celkem 31 mlžítek a 12 osvěžítek. Nacházejí se například na Staroměstském náměstí, Újezdu, Ovocném trhu, Strossmayerově náměstí nebo v parku u Chodovské tvrze.

Podle Arniky je dále nutné instalovat také fontány, jezírka či vodní nádrže a zlepšovat zavlažovací systémy pro městskou zeleň. Klíčové je také využívání dešťové vody. Pítka by se měla stát naprosto běžným prvkem městského mobiliáře.

Více chodců, méně aut

Také větší podpora cyklistické a pěší dopravy na úkor automobilů může pomoci. Veřejný prostor je však, například vinou magistrály, přizpůsoben především autům, která zhoršují přehřívání města i kvalitu vzduchu a brání alternativním řešením veřejného prostoru.

Dalšími body petice je například nutnost vytvoření klimatických požadavků na územní rozvoj a výstavbu, navýšení rozpočtu na realizaci klimatických opatření, znásobení rychlosti realizace adaptačních opatření nebo častější využívání dočasných a mobilních řešení.

Stále častěji se kácí kvůli parkování

Jaká opatření by si přáli Pražané, se hnutí zeptalo také na Facebooku. Z reakcí vyplývá, že největší problém spatřují komentující ve výstavbě, která vzniká na úkor zeleně. Objevují se například návrhy na zavedení povinnosti osazení určitého počtu zeleně v závislosti na velikosti plochy určené pro stavbu.

„Méně betonu a dlažby, více zeleně. Nekosit na anglický trávník tam, kde to není potřeba. Kde by to šlo, naset luční trávu. Nekácet zbytečně, ten vzrostlý strom nenahradí těmi prcky. Nejprve mají sadit a pak kácet. Uvažovat, jestli to pokácení je nutné, jestli daná nová stavba může být trošku jinak, jako například u nás. Pokácelo se plno stromů kvůli parkovišti, stačilo udělat vjezd na parkoviště z jiné strany a mohly všechny stromy stát,“ objevilo se například v komentářích.

Další lidé upozorňovali také na velká parkoviště před obchodními centry, kde by podle nich mohly například vzniknout konstrukce se psím vínem, čímž by byla zajištěna jak zeleň, tak i potřebné zastínění.