Pražané vloni odvezli na sběrné dvory rekordní množství odpadu

Společnost Pražské služby informuje o rostoucím zájmu Pražanů o sběrné dvory. V loňském roce na nich bylo přijato rekordní množství odpadu, zejména takového, který nepatří do klasických popelnic. Zájem navíc roste už několik let v řadě.

Jak vyplývá z tiskové zprávy Pražských služeb, minulý rok Pražané do deseti sběrných dvorů provozovaných společností navezli dohromady 59.558 tun odpadu. Stoupla také návštěvnost, která vloni přesáhla 264 tisíc lidí. Tato čísla jsou rekordní. Meziročně bylo do sběrných dvorů odevzdáno zhruba o 9 tisíc tun více, oproti roku 2017 narostlo množství odevzdaného odpadu dokonce o více než 25 tun.

„Občané vozí na sběrné dvory nejčastěji objemný odpad z domácností, nábytek, koberce a jiné podlahové krytiny, stavební odpad, dřevo, bioodpad a tak dále,“ vyjmenoval ve zprávě mluvčí společnosti Pražské služby Alexandr Komarnický s tím, že bezplatné je odevzdání vybraných druhů odpadu pro obyvatele metropole na kterémkoli ze sběrných dvorů v Praze. Stačí se prokázat občanským průkazem s trvalým pobytem na území metropole.

Do dvorů nepatří asfalt nebo uhynulá zvířata

Konkrétně lze do sběrných dvorů odevzdávat objemný odpad, například nábytek, podlahové krytiny nebo zařízení domácnosti, dřevo, biologicky rozložitelný odpad rostlinného původu, kov, papír, sklo, plast, nápojové kartony, vytříděný stavební odpad, pneumatiky, jedlé oleje a tuky, vybrané nebezpečné odpady (baterie, léčiva, akumulátory, barvy, rozpouštědla) či elektrozařízení typu lednice, pračka, televize, rádio, sporák, počítač, mikrovlnná trouba či zářivky. Od nového roku mohou Pražané odevzdávat také zničený, špinavý nebo potrhaný textil. Sběrné dvory naopak nepřijímají asfalt, asfaltovou lepenku, eternit, zkažené potraviny, infekční zdravotnický materiál, cytostatika nebo například uhynulá zvířata.

V reakci na zvyšující se návštěvnost byla navíc na sběrných dvorech prodloužena otevírací doba o sobotách. Jde konkrétně o dvory provozované Pražskými službami v ulicích Zakrytá, Klikatá, Puchmajerova, Proboštská, Pod Šancemi, Generála Šišky, Za Zastávkou, Jilemnická, Podnikatelská a Bečovská. Od loňského května je na tato místa možné vozit odpad každý den od pondělí do soboty od 8:30 až do 18:00 hodin, v zimním čase pak do 17:00 hodin. U dalších sběrných dvorů, které v Praze provozují jiné firmy nebo organizace městských částí, se otevírací doby prodlužují postupně.

Popularita stoupá také u takzvaných Reuse pointů

Šest z výše uvedených sběrných dvorů nabízí také takzvaný Reuse point, kam mohou zájemci odevzdávat nepotřebné věci, které je ještě možné využít. „Reuse tvoří nedílnou součást cirkulární ekonomiky. Umožňuje dávat starým věcem druhou šanci. Předměty přijaté do Reuse pointů se objeví v aplikaci Nevyhazujto a na webu praho.nevyhazujto.cz, tam si je mohou občané rezervovat a poté vyzvednout. Na sběrném dvoře v ulici Generála Šišky testujeme od září 2023 fungování Reuse pointu v upraveném režimu, přívětivějším pro občany. Sem stačí pro cokoli přijet bez předchozí nutnosti rezervace předmětu,“ přiblížil ve zprávě Komarnický.

Do Reuse pointů lze odevzdat zachovalý a funkční nábytek, knihy, obrazy, sošky, porcelán, nádobí, dětské hračky, kola či například koloběžky. Nepřijímají tu ale oblečení, obuv, elektroniku, textilní nábytek ani plyšové hračky. Další informace ohledně fungování sběrných dvorů a Reuse pointů nabízí web www.psas.cz/sberne-dvory.

Pražané se v třídění zlepšují

Kromě monitoringu odloženého odpadu ve sběrných dvorech si Pražské služby každoročně dělají také průzkum zaměřený na třídění odpadu. Pražanů se v něm ptají například na to, jaký odpad pravidelně třídí nebo co je k tomu vede. Jak vyplývá z průzkumu za loňský rok, s jehož výsledky seznamuje tisková zpráva, alespoň nějaký odpad odneslo do barevných popelnic v uplynulém roce asi 98 procent obyvatel Prahy. Nejenže to považují za správné, ale dělají to také kvůli ochraně životního prostředí.

„Navíc si lidé podle vlastních slov dobře uvědomují, že tím šetří místo v černých popelnicích na směsný komunální odpad, a tím pádem i peníze na poplatcích za svoz,“ přiblížil ve zprávě výsledky průzkumu tiskový mluvčí Pražských služeb Alexandr Komarnický s tím, že jako důvody netřídění uváděli jednotlivci nedostatek času nebo složitost systému. Podle některých pak prý třídění nemá smysl.